Dvanáct tipů pro začínající trekaře

Chystáte se na svůj první pořádný horský přechod? Hledáte jak si usnadnit život a putování po neznámých zemích? Zajímá vás, co si s sebou na trek přibalit a co raději nechat doma? Tento článek nabízí několik základních trekkingových rad a tipů, ke kterým jsem za léta cestování s batohem po všemožných končinách dříve či později dospěl a považuji za užitečné předat je dále.

Některé zde uváděné rady vám (obzvláště pokud dávno nejste trekové pískle) možná přijdou banální, ale věřte mi, že k většině z nich mě dovedla osobní zkušenost a lidé okolo. Dále bych rád upozornil, že se nejedná o článek zaměřený čistě na to, jak si sbalit batoh nebo z čeho a jak vařit. Dnes servírujeme všehochuť, tak pojďme do ní.

1) Netahejte všechno jídlo z domu

Jeden z největších objevů, na který jsem postupně přišel. Na svůj první velký trek po Rumunsku jsem už z ČR tahal instantní večeře a většinu jídla skoro na celou dobu (15 dní), což věru váze batohu nijak nepomohlo. Jenže pak jsem zjistil, že kus sýra, cibuli a dokonce i ty těstoviny mají v kdejakém krámku v sebezapadlejší vesnici (ok, pokud tam vůbec nějaký obchod je…). Sladkosti se taky dají sehnat všude i když na nich není zrovna napsáno tatranka ale ვაფლი.

Dvanáct tipů pro začínající trekaře Praktické

Je důležité rozlišovat mezi věcmi, které se dají (většinou mnohem levněji) sehnat kdekoliv (těstoviny, chleba, sváteční konzervička, zelenina, paštika, čokoláda atp.) a mezi věcmi, které je lepší dovézt si z civilizace (sušená bramborová kaše, rychlovarná rýže, oblíbená instantní polévka atd.), protože by v zapadlejších krajích nemusely být k dostání. Zároveň s tím je dobré si uvědomit, jestli nepojedete přes velká města, kde na tržištích seženete ze základních potravin téměř cokoliv a není vyloučen ani nějaký ten supermarket se západními výdobytky.

Stejně tak se vyplatí nespoléhat jen na instantní blafy, které byste museli tahat z domu, ale naučit se rychlé vaření ze základních surovin (příloha + všechno možné) a polívku a jednu majdu v sáčku si vzít jen jako pohotovostní rezervu pro dny, kdy budete večer příliš vyčerpaní nebo hladoví a vaše jediné požadavky na jídlo budou “teď hned”.

V průběhu let jsem se dopracoval ke konceptu, kdy si z domu beru jen lehké a snadno uvařitelné základy, které by se mohly na místě špatně shánět (bramborová kaše, kuskus, červená čočka…), trochu ořechů a sušeného ovoce, lehké speciální suroviny (sušená rajčata), štangli trvanlivého salámu (může být problém sehnat) a případně další doplňky jako zásoby na první přechod, pokud jedeme někde blízko vlakem (Balkán) a nechceme se hned první den zdržovat nákupy.

Pro více informací na téma jídlo, suroviny a vaření na horách je tu pro vás samostatný článek.

Dvanáct tipů pro začínající trekaře Praktické

2) Pořiďte si funkční triko

Nebo rovnou dvě ať je můžete prát a střídat na sobě. A ještě možná jedno s dlouhým rukávem. Jasně, dříve se chodilo ve vlněných svetrech a ani dneska nemá každý na to, aby si koupil hned goretexovou bundu a vybavil se supermoderními značkovými hadrami od hlavy k patě (krom toho že vypadat přiměřeně chudě a otrhaně je většinou výhoda), ale funkční termotriko odvádějící pot představuje neuvěřitelný skok v osobním komfortu oproti ulepenému a propocenému bavlněnému svršku. Nemluvě o situacích, kdy vás mokré triko bude pekelně studit a přitom byste dali miliony za trochu tepla.

Prošel jsem nejedny hory, kde byla možnost umytí vzácnou záležitostí a dokud jsem chodil v obyčejném triku, připadal jsem si večer jako vyválený v medu a dehtu. Funkční vrstva dokáže pot solidně odvádět, díky čemuž se večerní pocit ulepenosti stane jen zašlou vzpomínkou (pokud to nezabijete nějakým dalším totálně neprodyšným oblečením). Nejedná se navíc o žádnou velkou investici. Solidní triko se dá v různých slevách koupit od tří stovek. Pokud pak chcete zainvestovat do maximálního komfortu, koukněte po věcech z merina. Cena už je vyšší, ale tak už to u kvalitních srand bývá.

3) Nešetřete na botách

Opět osobní zkušenost – kotníkové lowcostové boty Alpine Pro v ceně lehce přes patnáct stovek vždy vydržely dvě sezóny, než se v podstatě rozpadly (nejlépe přímo v kopcích – tahat se pak zarostlou ukrajinskou roklí v sandálech nebyla žádná sláva). Nohy jsou při přechodech hor váš nejlepší přítel a vyplatí se jim věnovat maximální péči a nešetřit na jejich opoře. Samozřejmě záleží v jakém se plánujete pohybovat terénu. Oblasti charakteru Beskyd v klidu prošlápnete i v měkčích botách z různých kombinovaných materiálu. Ale v momentě, kdy se s těžkými batohy chystáte do vyšších hor, kde vás čeká suť, kameny a další terénní vychytávky, tak bych se poohlížel po tvrdších celokožených botkách. Nemluvě o tom, že jejich voděodolnost bývá někde jinde.

Pozor! O sebelepší pohorky je potřeba až úzkostlivě pečovat. Pořádné očištění a většinou též promazání kůže se pro mě stalo rutinou po každém návratu i z krátkých výletů, jinak boty rychle popraskají a peníze vyletěly do luftu. Při odpovídající péči vám ale kvalitní pohory vydrží pět a více let.

Bonusový tip – vemte si sandály na přezutí (ideálně takové, které snesou vodu). Není nic krásnějšího než si po celém dni, kdy jste hnátu týrali v tvrdých pohorkách, okolo tábořiště spokojeně ťapkat v sandálech. Kromě toho je oceníte v parných městech či při koupání.

Dvanáct tipů pro začínající trekaře Praktické

4) Nebalte si zbytečnosti

Dvanáct tipů pro začínající trekaře Praktické

Jak se sbalit na trek je solidní věda, ale pokusím se to vzít hopem. Prací prášek, půllitrovka olivového oleje, tucet trik a dalšího náhradního oblečení, šminky, holení, deodoranty (v třiceti stupních s báglem stejně budete po hodině smrdět a v horách to nikoho nezajímá), rezervní sváteční ohoz do města a obecně cokoliv, bez čeho se můžete s přehledem bez rizika ohrožení zdraví nebo základního(!) pohodlí obejít, nechte doma. Po týdnu v horách se proklínám za každý gram navíc, který jsem si v předstartovním hurónství nabalil. Že s sebou dobrovolně vláčím tříkilovou brašnu s foťákem je věc jiná…

Speciálně u oblečení. Jediné čeho se vyplatí vzít relativně dostatek, je spodní prádlo, protože kousání v jistých partiích není nic moc. OVĚŘENÝ TIP ČTENÁŘE: Pokud si můžete v tomto směru dovolit zainvestovat do osobního pohodlí, nedám dopustit na spodní prádlo z merino vlny.

Ale jinak dvě krátká funkční trika, jedno dlouhé, jedno triko na spaní, dlouhé kalhoty, podvlíkačky/tepláky, kraťasy (slouží i jako plavky – dámy samozřejmě plavky navíc), dvoje/troje trekové fusekle, jedny hrubé ponožky na spaní a podle očekávaného podnebí další izolační, nepromokavé či jinak speciální vrstvy (něco co vás bude hřát, něco co vás ochrání před větrem, něco co zařídí abyste nezmokli, čepice, rukavice…). Seznam je přibližný a je nutné jej přizpůsobit destinaci, ale v základu, pokud nelezete na ledovec nebo do džungle, více nepotřebujete. I tak je toho až až a mnozí si balí ještě méně.

„Co jsem si nesbalil, to nepotřebuju.”

Dvanáct tipů pro začínající trekaře Praktické

5) Naučte se aspoň pár slov místním jazykem

Pozdrav, poděkování, ano/ne a rozloučení jsou základní fráze, které se učím v místním jazyce vždy, když někam jedu a snažím se je aktivně používat. Užitečné jsou samozřejmě i směry, základní otázky, jídlo, voda, číslovky, atp. ale to zejména z technického hlediska. Je jedno, jestli pak jako obecnou řeč k dorozumění použijete angličtinu, ruštinu nebo pantomimu. Jakákoliv projevená znalost domorodého jazyka totiž otevírá srdce obyvatel a leckteré dveře k tomu. Koho nepotěší, když na vás zjevně exotický turista zacvrliká s hrozným přízvukem vaší řečí a dá tak na srozuměnou, že si váží zdejší kultury i země?

Dvanáct tipů pro začínající trekaře Praktické

6) Zvažte koho s sebou berete a nebojte se dělení

Ponorková nemoc je nepříjemná věc a nevyhne se sebelepší skupině. O to horší je, pokud s sebou na tři týdny vezmete někoho, s kým si úplně nesednete. Když už s vámi má jet někdo, koho moc neznáte, je ideální uspořádat aspoň třídenní předstartovní teambuilding v blízkých kopcích, kde zjistíte, co v kom je. Samozřejmě, že spousta vlastností vyjde najevo až při delší zátěži nebo že se některé zprvu roztomilé zlozvyky stanou nepřekonatelně otravné až po čtrnácti dnech, ale to už je riziko, s kterým je nutné počítat (a ještě jednou zvážit, jak moc dotyčnou osobu znáte a nebo v jejím odhadu věříte kamarádovi, který ji přivedl).

Dvanáct tipů pro začínající trekaře Praktické

Předstartovní společný výlet vám dá minimálně představu o tom, co od svých spolupoutníků očekávat (tím lepší, v čím náročnějších podmínkách vzájemné testování probíhalo). Pokud vám někdo začne kolektivně lézt na nervy už druhý den, víte, že nebude nejrozumnější brát ho s sebou na jakoukoliv delší výpravu. Toto samozřejmě platí obousměrně a může se stejně tak dobře stát, že se terčem nesympatií stanete vy osobně :)

Každý jsme jiný a v drtivé většině případů není potřeba lámat to přes koleno a zbytečně si komplikovat život a dovolenou.

Když už jste na cestách a na něčem se neshodnete, nemusí se vždycky hned jednat o ponorku jako vyšitou. Někdy jen prostě větší skupina může mít různé představy o dalším vývoji expedice a směru cesty. V tom případě není nic jednoduššího než se rozdělit na dvě skupiny, kde si každá projde, co chce, a později se zase (všichni šťastní) potkají. Překvapilo mě, kolik lidí má psychologický problém se na cestách dočasně rozdělit, ale mnohdy se jedná o nejlepší řešení, které snadno a účinně zabrání dalším neshodám.

7) Vemte si knížku nebo čtečku

Dvanáct tipů pro začínající trekaře Praktické

Může se zdát, že je tahle rada v přímém rozporu s bodem 4, ale mít co číst nebo jiný způsob jak se samostatně zabavit nezávisle na skupině je zvláště u delších expedic k nezaplacení.

Bavit se měsíc pořád dokola s těmi samými lidmi 24 hodin denně je celkem záhul pro kebuli a proto je čtení ideálním způsobem jak trávit dlouhé cesty vlakem, čekání na vrcholu na zbytek výpravy nebo jak si užít hodiny při odpočinkovém dni někde u vody. Knihy bývají na našich výpravách ceněným zbožím a například během šesti týdnů na Kavkaze jsme si je navzájem pročetli systémem každý s každou (knihou). A to nemluvím o blahodárném vlivu četby na mou příčetnost v průběhu z větší části sólo cesty po Asii.

Běžné je brát s sebou i nějaké karty, lehké a přenosné hry či čtverečkovaný papír. To je taky věc, kterou lze jen doporučit, ale pořád se jedná o skupinovou aktivitu, na kterou nemusíte mít vždycky náladu.

8) Sežeňte si co nejlepší mapu

Mapa je základ a bez ní byste do neznámých hor lézt neměli. Pokud jste náhodou objevili mapu lokálního původu, je dobré prověřit si její kvalitu, protože některé punkové rádobyoficiální mapky v přírodních rezervacích méně vyspělých zemí často připomínají spíše omalovánku než kvalitní kartografii. Stejně tak náčrtky v průvodci nejsou dostačujícím podkladem, protože vám v případě nouze neřeknou nic o směru a tvaru hřebene, místech s vodou, sedlech, kde se dá nocovat, ústupových cestách, hranici lesa atp.

Dvanáct tipů pro začínající trekaře Praktické

Bohužel kvalitní mapy mnoha oblastí se buď dají jen velmi těžko sehnat nebo vůbec neexistují – v tom případě je dobré zajistit si alespoň co nejvíce informací o daném terénu. Terénní internetové mapy s vyznačenými vrcholy či městy, gps mapy (mají často alespoň vrstevnice, zakreslenou státní hranici a velké cesty), zkrátka cokoliv co vám dá nějaké povědomí o okolí (a klidně z více různých zdrojů).

Pro oblasti na východ od nás jsou skvělými podklady staré ruské vojenské mapy.

Dobrým zvykem je sehnat si celkovou přehledovou (auto)mapu dané země nebo oblasti. Nejen že se hodí při plánování dalších přesunů nebo punkových výletů, kdy se příští destinace určuje zapíchnutím prstu do zajímavého bodu, ale navíc vám dá představu o vzdálenostech, díky čemuž se můžete aktivně bránit natáhnutí ze strany taxikářů a jiných přepravců.

9) Nechte si v plánu rezervy

Máte to pěkně rozplánované: příjezd a jeden den přesun, třídenní přechod, půl dne přesun, půl dne odpočinek, čtyřdenní přechod, jeden den přesun a příprava k odjezdu = 10 dní+samotná cesta. Tak to ale ve většině případů fungovat nebude. Vždycky je dobré na každé 3-4 dny přechodu přidat jeden rezervní den pro nečekané události. Stát se toho může hodně. Od zhoršení počasí přes nemoc až po fakt, že se vám někde zalíbí a budete tam chtít aspoň den zůstat a odpočinout si. Zpoždění nebo naprostá absence spoje taky není nic, co by se vám nemohlo přihodit. Snažím se vždycky plánovat s rezervami a naopak hledám záložní varianty pro případ, že nám čas zbude a stíháme se ještě někam podívat.

Důležité je mezi jednotlivými těžšími přechody zařadit odpočinkové dny, kdy výpravě dopřejete trochu toho poflakování u jezera pro nabrání sil k dalším výkonům.

Dvanáct tipů pro začínající trekaře Praktické

10) Nepodceňujte rizika

Jeden příklad za všechny – kamarádi v Rumunsku tak dlouho ignorovali doporučení, jak zajistit tábor proti přilákání medvědů, dokud si za nimi jedna medvědice i s mláďaty nepřišla až téměř do spacáku. Nikomu se naštěstí nic nestalo, ale od té doby už jídlo na stromy věšeli.

Uvědomte si jak obecná nebezpečí tak lokální specifika a zjistěte si jak se chovat v případě krizové situace a zejména jak jí předcházet. Jak se vyhnout nebo co dělat při bouřce, jak nelákat medvědy, co dělat když na vás vlítnou psi (článek v přípravě) nebo první pomoc při uštknutí zmijí a obecně základy první pomoci jsou namátkou jen některé užitečné dovednosti a znalosti.

11) Nemějte všechno jídlo společné

Mnozí se mnou nemusí souhlasit a obzvláště se s nepochopením setkám u zamilovaných cestujících párů, ale ze zkušenosti mohu říct, že společné jídlo je jedním z nejčastějších zdrojů problémů.

Bez zpochybnění je dobrá věc domluvit se s parťákem či partnerkou na společných večeřích, kde se celkem jednoznačně koupí zásoby na dané dny nebo se jednou vaří ze zdrojů jednoho člověka a zítra od druhého. Takový přístup šetří plyn do vařiče i lidskou práci. Co je však přímou cestou do pekel, jsou kompletně společné zásoby.

Dvanáct tipů pro začínající trekaře Praktické

a) Jde je velmi snadno podcenit. Jak je těžké odhadnout chleba, paštiky a tatranky na týdenní trek pro jednoho, tak pro tři lidi je to čistá loterie závislá na příliš mnoha proměnných a umocněná kolektivní nechutí tahat zdánlivě více věcí, než je potřeba. Nejednou jsem se setkal s vyhladovělými spolucestovateli, kteří to neodhadli a ke konci se museli hodně uskrovňovat.

b) Zvláště ve dvojici kluk-holka: každý má jiné potřeby, jiné chutě a je jinak žravý. Nikoho nebaví poslouchat, jak se dotyční hodinu dohadují, co si dají na snídani a nebo jak si navzájem vyčítají že ten či ta sežral poslední oblíbenou laskominu.

Vím, že abych byl schopen chodit, sním toho celkem hodně a raději se sám na svou odpovědnost potáhnu s rezervou než abych pod tlakem na minimalizaci váhy společného krmení hladověl. Stejně tak si při poměrně extrémních výkonech, jakými treking ve vyšších horách rozhodně je, rád dopřeju maximální péči v podobě všeho na co jsem zvyklý nebo na co mám zrovna chuť. Zní to trochu sobecky, ale stejně tak dávám identickou volnost protistraně a je to bez zbytečných diskuzí a dohadování.

12) Vemte si flašky se širokým hrdlem

Že byste měli mít u sebe flašky alespoň na tři litry vody, je celkem základní znalost, ale dobrým tipem je vzít si láhve se širokým hrdlem (např. ty od levných ledových čajů za cca 15 korun). Takové flaše totiž oceníte při nabírání vody zejména v místech, kde je zdroj slabý a voda navíc jenom stéká po kameni. Široké hrdlo v tomto případě dokáže ušetřit hodně času.Dvanáct tipů pro začínající trekaře Praktické

Chybí vám něco?

Nenašli jste zde něco, co vy osobně považujete za základní doporučení? Máte další tipy, jak si usnadnit život při přechodech v horách. Podělte se o něj zde v diskuzi nebo na facebookové stránce. Tématická doporučení, která se budou do článku hodit, zpětně začlením včetně uvedení autorů.

Chybí vám pár kousků k základní výbavě? Mrkněte na Hanibal.cz.

Podělte se, doporučte
Související články
Dva komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *