Cestopisy, zajímavosti a praktické informace
Když vás v Ázerbajdžánu pozvou na čaj, nejedná se o zdvořilostní otázku jako spíše o oznámení, že pro následující tři dny máte program.
Nejméně navštěvovaná kavkazská země skrývá nejvíce překvapení a bláznivých historek. A také nádherná místa, kde projde jen pár turistů za rok. Chce to jen trochu odvahy nechat se unášet proudem příhod a lidí, které zde potkáte…
Ázerbájdžán je na jednu stranu k turistům neuvěřitelně vstřícný a na stranu druhou se jim snaží efektivně zabránit ke vstupu na mnohá území národních parků a příhraničních oblastí. Jak získat víza do Ázerbájdžánu, na co si dát pozor při vstupu do země a co je potřeba udělat pro to, aby vás v pohraničí nezatkli…
Přečíst...
Babadag je jeden z mála kopců v Azerbajdžánu, kde potkáte něco jako turisty. Zástupy poutníků se škrábou na více než tři a půl kilometrový posvátný vrchol nezdravě nalehko a když se mezi nimi zjeví blbec s batohem, jsou z toho paf. Z jedné strany hory je zelené, životem kypící údolí a z druhé polopoušť. V nejbližší dědině nemají ani normální obchod, ale u cesty k vrcholu stojí improvizovaná vysokohorská čajovna. Neškodný potůček se s jedním pořádným deštěm může změnit ve veletok, který spláchne naivní turisty. A tím kontrasty tohoto přechodu zdaleka nekončí…
Přečíst...
Co všechno se dá stihnout za jeden večer na horském hřebeni poblíž azerbajdžánsko-ruských hranic? Být malém sežrán smečkou psů a jako odškodné nafasovat dvě kila sýra nebo se nechat zatknout pohraničníky a pak si spolu s nimi nad flaškou polské vodky a pod hvězdnatým nebem poslechnout pár operních árií. Vypravit se někam úplně naslepo jen se starou vojenskou mapou je občas zajímavý počin…
Přečíst...
Azerbajdžánci se dělí na dva typy lidí. Taxikáře, kteří si na vás chtějí co nejvíce namastit kapsu, a všechny ostatní, kteří by vám snesli modré z nebe jen kdyby se to dalo. Během třech týdnů v této zemi jsme si jídlo v krosně často tahali jen tak, abychom nevyšli z formy, a dobrotiví obyvatelé se nás při nejlepších úmyslech několikrát pokusili zničit svou pohostinností. Do kulturního neznáma jsme skočili rovnou po hlavě a první dny jsme jen sledovali jak se věci okolo nás dějí. Čajové dýchánky jako z Alenčiny říše divů, upovídaní domorodci a překrásná zákoutí byly skvělým uvítáním v zemi ohňů.
Přečíst...
