Kuba Venglář: Kdo jsem a co dělám

Na občanku mi napsali Jakub Venglář, kamarádi mě překřtili na Indiána a podle paní z Českého rozhlasu jsem prý trochu exot… Duší jsem pak především dobrodruh, kterého neskutečně baví bloudit a objevovat málo známá zákoutí našeho světa. Tenhle web píšu pro všechny, kdo se nebojí vyrazit do neznáma. A ty, kdo se bojí, třeba přesvědčím, že není proč mít strach.

• Máš-li zájem o spolupráci, pojďme zjistit, jak si můžeme pomoci.
• Chceš-li uspořádat přednášku, tady je má nabídka cestovatelských stand upů.
• Toužíš-li se o mně jednoduše dozvědět trochu víc, čti dál ;)

Jak jsem se dostal k horám a dálavám

Protože se mi ve školce moc nelíbilo, máti mě celkem často místo do výchovného zařízení odložila k babičce, se kterou jsme pak celý den ťapali po nedalekých Beskydech. Díky tomu jsem si ve čtyřech letech zamiloval toulání po horách, protože to bylo mnohem akčnější než si hrát s autíčkama na dopravním koberci, nikdo mě nenutil po obědě chodit spát a místo podivných pomazánek jsme měli na svačinu rohlík s vařeným vajíčkem a čokoládou. Babča mě bohužel už hodně let hlídá seshora, ale já jsem jí za všechny společné objevy vděčný. A řekl bych, že se nejspíše dost diví, kam až jsem mnohem později došel.

Dospívání tedy ještě nebylo nijak divoké – většina mých výprav se konala v okruhu 30 km kolem rodné vesnice. Nejvzdálenější cestu jsem absolvoval v rámci rodinné dovolené na Prostřední Bečvu a jednou či dvakrát jsme se s příbuznými vydali za nákupy kousek za hranice do polského Cieszyna. Čímž si nestěžuji, protože jsem tak mohl nejprve pořádně poznat krásy rodného kraje.

Ale se studiem žurnalistiky na vysoké škole se naskytla první příležitost vyjet se spolužáky do Rumunska a bylo vymalováno. Cesta vlakem do neznáma, putování mezi zelenými kopci pohoří Godeanu, které se táhly zdánlivě do nekonečna, noci pod nebem posetým hvězdami… Nová závislost si každé léto vybrala svou daň a s kamarády jsme následně prolezli kdejaký kout východní Evropy. Ztráceli jsme se, nadávali na těžké batohy, prodírali se dávno zarostlými stezkami a z nějakého obskurního důvodu nás to hrozně bavilo. Díky tomu jsem mohl nasbírat potřebné zkušenosti, abych se následně pustil dál, výš a do větší divočiny: Kavkaz, střední Asie atp.

Zároveň jsem zjistil, že nejzajímavější cesty vedou někam, kde nevím přesně, co mě čeká. Kde ještě můžu objevovat (a nemusí to být vždycky nutně hory). Proto často vyrážím na treky a výpravy, které jsem poskládal z útržků informací a nejrůznějších map. Díky tomu jsem objevil nádherná místa v Íránu, putoval mezi neznámými vesničkami v Číně, byl zatčen ázerbájdžánskou armádou nebo řešil záchrannou akci pro kamaráda na Sibiři. Jo, cestování je někdy náročné a ne vždycky jde podle plánu. Jenže bez trochy toho nepohodlí a dřiny se člověk zase nikam nedostane, nic nevidí a nic nezažije…

Díky dlouhé půlroční cestě po Asii jsem objevil také kouzlo dalších stylů cestování – nejen přírodními divy živ je cestovatel i když ty mají v mých itinerářích vždycky své místo. V poslední době trávím hodně času také bikepackingem a užívám si svět ze sedla kola.

Vznik webu a hodnota informací

Během plánování svých cest jsem si uvědomil, že kvalitní informace mají často cenu zlata a vlastní chyby také. A že se mi za tu spoustu let podařilo ve svých denících obojího zaznamenat až až. Proto v roce 2015 vznikl projekt Za horami.cz, kde se dělím o (často těžce) nabyté zkušenosti a vtipnou formou předávám dojmy z výprav po méně turisticky profláklých destinacích. Věřím, že trocha inspirace a pár dobrých tipů do začátku, které vám usnadní život na cestách i horská dobrodružsví, se vám budou hodit.

Za humny nečíhá drak ale zážitky

Podle mě to nejlepší, o co se na svých cestách můžeme snažit, je udělat co nejčastěji krok stranou mimo dávno vyšlapané stezky a najít svůj malý kousek neznáma. Protože tam někde za rohem čeká náš vlastní pohled na svět – ne jen kousky, jež se někdo rozhodl ukázat otupělému davu. A také vzpomínky, které živí naše sny ještě dlouho po návratu.

Věřím, že zážitky jsou to jediné, co nám nikdo (kromě Alzheimera) nemůže vzít. Proto se snažím žít tak, abych jednou, až mi sestřička s bryndáčkem přijde utřít poslintanou bradu a nohy mě stěží donesou za dveře záchodu, měl na co vzpomínat.

Kromě toho mě baví…

Kromě potulování po divných místech, mám rád jakékoliv podzemí nebo staré ruiny, které můžu prolézt, opravdu mě baví psaní i čtení (protože kdo nečte, nemůže dobře psát), trápím si mozek při náročných deskových hrách a kdy to jen jde, snažím se věnovat sportu. Nejblíže mému srdci je ultimate frisbee a tým který jsem roku 2016 založil a spolutrénuji – Brno Ultimate Frisbee Underground.

Kde jsem se mihnul v dalších médiích

Je toho víc, ale tyhle věci považuji za nejzajímavější:

• Rozhovor pro Český rozhlas České Budějovice
• O Sibiři v Dobrém ránu České televize (+ jaké to bylo vystupovat poprvé v živém vysílání)
• 19 cestovatelských „nej“ Jakuba Vengláře pro Život na cestách.cz
• Rozhovor převážně o jídle na cestách pro bezhladoveni.cz

Mé články pro jiné weby:

• Článek „5 věcí, které ti na každém treku usnadní život” pro Svět Outdooru.
• Cestopis z indických hor pro Treking.cz
• Kolik stojí Barma pro Hedvábnou stezku.

Jak mě můžeš podpořit

Udržet Za horami.cz při čilém životě a zachovávat kvalitu obsahu stojí nemalé množství času, úsilí i peněz. Chceš-li mě podpořit v další tvorbě a zároveň si udělat radost něčím pěkným, pořiď si některou z drobností v mém cestovatelském krámku nebo si kup knihu.

Jsi-li velký fanda nebo fanynka, můžeš se stát předplatitelem (či předplatitelkou) na Forendors.cz, což je pro mě ta největší podpora. A zároveň závazek, abych se na to nemohl jen tak vybodnout, kdyby přišla slabší chvilka… :)

Mrkni do eshopu, co tě zaujme

Vyzkoušej předplatné

Kde můžeš sledovat mou tvorbu

Nejlepší je zapsat se do emailového newsletteru, ve kterém jednou měsíčně posílám osobní výběr zajímavostí ze světa cestování a také nejnovější články a další aktuality. Další možnosti:

• Facebook
• Mastodon
• Komunita na Diskordu – diskuzní fórum, kde se můžeme společně bavit – více informací zde.
• RSS Feed (zde je odkaz přímo pro skvělou aplikaci Feedly)
• Google News