Norsko: Praktické informace a tipy na cestování

Ačkoliv se pro našince jedná o jednu z finančně nejnáročnějších destinací, svými přírodními krásami si Norsko získává srdce nadšenců napříč platovými tarify. Protože kvalitních praktických informací není nikdy dost, povedlo se mi zlanařit skandinávskou odbornici na slovo vzatou, aby se podělila o své zkušenosti.

Radka má za léta strávená v Trondheimu a přilehlém okolí mnoho severských es v rukávu. Místo pokoutných karetních triků však pro vás sepsala nabitého průvodce všemi základními životními otázkami, které běžně vyvstanou po rozhodnutí vydat se očíhnout, jak se mají trollové. Tímto jí dávám slovo.

Potřebuji cestovní pas?

Ne, vystačíte si s občankou. Norsko sice není v Evropské unii ale je součástí Schengenského prostoru. Můžete tedy využít volný pohyb mezi ním a dalšími sousedními zeměmi.

Mobilní a datové připojení

Norsko je také součástí nucené dohody telefonních operátorů o sjednocených cenách. Díky tomuto nařízení Evropské unie tedy můžete využít své datové připojení z ČR za stejnou cenu jako doma. Pro volání a SMS platí to samé.

Letecké spojení

Do Norska létají dvě velké norské společnosti – SAS a NORWEGIAN. Norwegian mívala celkem bezkonkurenční ceny na trase z Prahy, ale poslední dobou se šeptá, že mají finanční problémy. Nedávno tedy zrušili přímé lety z Prahy do Bergenu a nejlevnější lety z Prahy do Osla, které se dají pořídit okolo 400 NOK (cca 1000Kč) nyní přistávají na letišti Oslo Gardermoen o půlnoci, což je trošku nešikovné, pokud máte navazující let.

Kromě těchto dvou společností léta do Norska i řada nízkonákladovek typu wizzair. Dejte si ale pozor – tyto společnosti většinou létají na letiště Oslo – Torp, které je umístěno 2 hodiny jízdy vlakem od centra Osla a za lístek na vlak do centra zaplatíte dalších 260 NOK navíc.

Aktuální ceny letenek můžete zjistit na Pelikán.cz, nebo použijte vyhledávač níže (výsledky se zobrazí v novém okně).

TIP –> Jestli nejste v létání úplně kovaní, pomůže vám Markétin průvodce „Poprvé na letišti a první cesta letadlem”.

Cestování po Norsku vlastním autem

Mnoho cestovatelů preferuje cestovat do Norska vlastním autem. Výhodou je určitý komfort a možnost ušetřit například při nákupu potravin (rozuměj dovézt si vlastní zásoby) nebo za ubytování (rozuměj spát v autě). Nevýhodou je naopak dlouhá cesta a poplatky za most(y) nebo trajekt(y).

Ideální trasa

Pro otázku na nejlepší trasu neexistuje jednoznačná odpověď. Vše závisí především na tom, do jaké části Norska se chystáte.

Pokud máte v plánu hlavně západní Norsko, pak je nejlepší zvolit trajekt ze severu Dánska (Hirtshals) na jih Norska (Kristiansand, Langesund, Larvik).

Pokud naopak míříte na sever, například na Lofoty, pak je výhodnější si vzít trajekt z Německa do Švédska (my většinou jezdíme trasu Rostock – Trelleborg) a jet na sever skrze Švédsko. Jsou tam totiž o něco lepší silnice a vyšší povolená rychlost. Navíc ušetříte na mýtném.

Mýtné a jeho placení

V Norsku už nějaký pátek funguje systém mýtných bran. Norové na to mají speciální krabičku umístěnou na předním skle, která zaznamená každý průjezd mýtnou branou, a jednou měsíčně pak dostávají vyúčtování.

Pokud máte v plánu jezdit do Norska častěji, tak se tahle krabička (transpordér) dá objednat za 200 NOK i do Česka. Výhodou je pak malá sleva při placení mýtného.

Pokud si nechcete pořizovat transpordér, tak se před cestou MŮŽETE (to neznamená MUSÍTE) registrovat na stránkách společnosti ECP (Euro Parking Collection). Výhodou registrace je to, že vám faktura přijde za kratší čas, než pokud se registrovat nebudete.  

Pokud jste registrovaní, tak se dá mýtné zaplatit přímo ze stránek ECP, kde na svém profilu uvidíte fakturu k úhradě. Tu pak uhradíte bankovním převodem nebo online platební kartou.

Pokud registrovaní nejste, tak budete čekat, až vám faktura přijde domů poštou. Můžete doufat, že nepřijde, ale většinou dorazí :) Někdy ale třeba za tři a více měsíců.

Nemusíte se bát, že pokud se nebudete registrovat, tak zaplatíte víc. Nezaplatíte. Pokud si vás však faktura najde v Čechách a vy ji nezaplatíte v řádném termínu, pak očekávejte pokutu 300 NOK.

Pokud vás předběžně zajímá, kolik vaše cestování po Norsku bude stát na mýtném, na stránkách Fjellinjen můžete najít toll kalkulátor. V něm si zadáte odkud a kam se chystáte a vykalkuluje se vám cena všech mýtných bran, kterými budete projíždět.

Více o systému mýtného v Norsku se můžete dočíst na mém webu.

Půjčení auta

Auto vám v severských zemích obecně dá neskutečnou svobodu při cestování. Pokud nemáte dostatek času na cestu vlastním povozem (kdybych měla dovolenou kratší než 14 dní, tak bych se vůbec nenamáhala tu cestu podstupovat), je pronájem auta nejlepším řešením.

Půjčení auta v Norsku sice není úplně levná záležitost, ale v porovnání s cenami vlaků a autobusů je velmi pravděpodobné, že ve větší skupině zaplatíte za pronájem auta v konečném důsledku méně.

Auto není problém půjčit v podstatě na každém letišti klasicky skrze vyhledávač rentalcars.com.

Zajímavou alternativou mohou být také P2P půjčovny aut, které fungují na stejném principu jako třeba Airbnb. Tedy tak, že vám někdo v podstatě zapůjčí svoje vlastní auto.

Nabobil.no, který má podle mně větší výběr, ale pro cizince je problém se zde zaregistrovat, protože vyžadují norský řidičský průkaz.

Alternativou je gomore.no, kde můžete najít i záložku Samkjøring, s nabídkami spolujízdy. V Norsku ale spolujízda není zdaleka tak oblíbená jako v Čechách a nabídka je značně omezená.

Tankování a ceny benzínu

Ceny nafty a benzínu v Norsku se značně liší, rozdíly mezi čerpacími stanicemi v různých oblastech mohou být i několik (norských) korun. V průměru počítejte s cenou mezi 12 – 17 NOK na litr.

Často se doporučuje tankovat v neděli nebo ve středu pozdě večer nebo v pondělí a čtvrtek brzo ráno, kdy by ceny měly údajně být nižší. Nevím, jak je tomu v jiných částech země, ale v Trondheimu tohle pravidlo bohužel (už) neplatí.

Tip z mého krámku

Připij si na cestách z praktické nerezové placatky.

Objem 240 ml a několik variant vygravírovaného motivu.

Prohlédnout na eshopu

Veřejná doprava (vlaky, autobusy, trajekty…)

Co se týče hromadné dopravy, počítejte s velkými vzdálenostmi, které je nutno překonat a dalšími specifiky, které by vás možná nenapadly.

Vlaky

Nejkomfortnější varianta. Lístky na vlak je potřeba koupit v dostatečném předstihu. Jednotlivé spoje totiž nejezdí nijak často a v den odjezdu bývají často vyprodány.

S dostatečným předstihem se dá sehnat jízdenka v kategorii Minipris, která může být i o několik set norských korun levnější než plnocenná jízdenka v den odjezdu.

V Norsku mají nárok na slevu ve vlaku studenti až do 30-ti let, takže pokud studujete v Čechách doktorské studium, tak si rozhodně nezapomeňte ISIC kartu. Tady je přehled dalších slev, které mohou uplatnit držitelé karty ISIC.  

Železniční síť není nijak hustá. V podstatě zde vede jen hlavní trasa z jihu na sever  a západním směrem z ní vybíhají trasy do Stavangeru, Bergenu a Åndalsnes. Pokud tedy budete chtít jet vlakem například z Bergenu do Trondheimu, tak budete muset jet přes Oslo a čeká vás cca 15-ti hodinová cesta.

Proto mnoho lidí raději volí vnitrostátní lety. Na severu končí železnice v Bodø. Severněji už se člověk musí spolehnout na autobusovou dopravu. Výjimkou je přístavní město Narvik, kam zasahuje větev švédské železnice z Kiruny.

Sama cesta vlakem ale může být v tak nádherné zemi cílem. Krásná je například trať z Osla do Bergenu, která vede skrze náhorní plošinu Hardangervidda nebo úsek mezi Dombåsem a Åndalsnes. Tam vlak projíždí pohádkovou krajinou údolí Romsdalen přímo pod kilometr vysokou Stěnou Trolů.

Autobusy

Zatímco vlakovou dopravu zajišťují norské státní dráhy, tak co se týče autobusů, tak je to trochu co kraj – to jiná autobusová společnost. Například v jižním Norsku zajišťují dopravu společnosti  NOR-WAY Bussekspress, Lavprisekspressen a Nettbuss.

Mimochodem pojem jižní Norsko je dost zavádějící, protože každý Nor si myslí, že je jinde. Pro mé účely je to od Trondheimu na jih.

V severním Norsku můžete využít plánovač na stránkách 177 nordland. Podle mě je nejjednodušším nástrojem pro plánování autobusové dopravy jednoduše google. Do vyhledávače prostě zadáte trasu, která vás zajímá, například “buss fra Trondheim til Mosjøen” a kouknete se, jakou autobusovou společnost vám to vyplivne.

Alternativně lze využít také přímo plánování v google maps, které umí vyhledávat ve spojích MHD nebo „norský idos“ en-tur.no.

Mnohá místa v Norsku mají velmi omezený dosah hromadné dopravy. Existují oblasti, kde jezdí autobus jednou týdně nebo si musíte předem zavolat na speciální číslo, aby s vámi počítali. To bývá uvedené na zastávce a nebo jej dohledáte právě v google plánování.

Trajekty

Pokud si opravdu chcete zažít to pravé Norsko a prozkoumat křivolaké pobřeží s hluboko zařízlými fjordy, tak se trajektům nevyhnete. Aktuálně funguje přeprava trajektem na více než stovce různých tras. TY si můžete zobrazit na stránkách vegvesen.no (zatrhněte si napravo ferjer).

Trajekty se samozřejmě liší velikostí, dobou a frekvencí jízdy i cenou. Lokální trajekty není třeba objednávat dopředu. Systém funguje tak, že kdo dřív přijde, ten dřív jede. Na parkovišti před příjezdem trajektu se auta začnou řadit (většinou jsou na zemi očíslované lajny) a v tomto pořadí pak najíždějí na trajekt.

Zaplatit se dá buď v budce u trajektu, ale ve valné většině případů se platí až výběrčímu na trajektu, který má s sebou terminál na karty. Platí se nejenom za auto, ale i za pasažéry, přičemž řidič se nepočítá. Většinou se cena za auto pohybuje na menších krátkých trajektech okolo 100 NOK.

Počítejte s tím, že hlavně během letní sezóny se na populárních turistických trasách jako je Geiranger–Hellesylt nebo Lauvvik–Lysebotn mohou tvořit fronty. Tyto trajekty se musí bookovat dopředu. Mimo sezónu minimálně hodinu a v sezóně alespoň dvě hodiny předem. Pozor, většina trajektů nejezdí přes noc – poslední vyjíždějí okolo 23:00.

Stopování

Kvůli vysokým cenám za dopravu se z mnoha návštěvníků více či méně dobrovolně stávají stopaři. Není to sice takový stopařský ráj jako Skotsko, ale ani peklo jako třeba Španělsko. Sama mám po Norsku nastopováno tisíce km a vždy jsem se dostala z místa A do místa B za relativně rozumnou dobu. Pár poučení z mých osobních zkušeností:

• Čím více na sever nebo čím zapadlejší místo je, tím větší máte šanci na to, že vás někdo sveze.
• V okolí Osla je několik kilometrů dálnice, kde se nesmí stopovat. Pokud vás tam někdo uvidí, tak velmi pravděpodobně zavolá policii.
• Stopovat hned z letiště Gardemoen je noční můra. Sedněte na vlak a dojeďte pár stanic do Hamaru a začněte odtamtud.
• U větších měst vám s výběrem místa na stopování většinou poradí mapa na hitchwiki
• Norové mají zelené a bílé poznávací značky. Auta se zelenou značkou nemají vzadu sedadla, tak pokud stopujete ve dvou, tak se ani nemusíte namáhat snažit se auto se zelenýma značkama stopnout.
• Vykašlete se na cedule. Často vám tu zastaví cizinci nebo imigranti (hodně jsem jezdila s Kurdy z Iráku nebo Íránu). Domácí nejsou úplně zvyklí na koncept stopování, ale rádi pomůžou, když si myslí, že vám ujel autobus a podobně.
• Pokud provozujete autostop v zimním období, kdy se brzy stmívá, tak si dejte pozor na to, abyste s sebou měli reflexní prvky. Často se dá dobře stopovat na autobusových zastávkách, ale občas není nikde žádné vhodné místo a před vámi i za vámi může být tunel, kam jako pěší nesmíte. Zlaté pravidlo tedy zní, když už stojíte na fakt blbém místě, tak se ujistěte, že jste dobře vidět!

Kempování v Norsku

Oproti jiným zejména západním zemím, zažijete v Norsku (ale třeba i v sousedním Švédsku) svobodu v tom, že je tu možnost legálně spát v autě nebo ve stanu takřka kdekoliv včetně národních parků. Poděkovat můžeme tzv. Allemansretten – tedy nepsanému zákonu, který garantuje každému právo na bezplatné používání přírody.

V praxi to znamená, že si můžete postavit stan mimo vyhrazený kemp takřka kdekoliv, kde to není zakázáno. Může to být ale maximálně na dvě noci a měli byste být vzdáleni alespoň 150 m od nejbližší budovy.

Další ohromnou výhodou je, že tu v podstatě nemusíte řešit kupování vody nebo její čištění různými filtry. Prostě si ji naberete z jezera nebo z potoka a chutná výborně!

Turistické chaty

Norsko se také pyšní unikátním systémem horských chat. Většina z nich je spravována norským turistickým svazem, některé patří soukromníkům nebo jiným organizacím. V Čechách se často šušká, že tyto chaty jsou přístupné všem a zadarmo.

To je a není pravda. Některé chaty jsou otevřené a přespání v nich je zdarma. Jiné mohou být volně přístupné, ale předpokládá se, že za nocleh člověk zaplatí. Čehož vynalézaví (nejen) Češi často zneužívají. Více o možnosti využívání chatek můžete přečíst v článku: Chaty v Norsku: Opravdu jsou zdarma a nacpané proviantem?

Ubytování

Ne vždycky se zadaří spát grátis nebo se vám chce kempovat hned za městem. Hlavně v Oslu je sehnat couchsurfing jako vyhrát v loterii. Pokud přece jen budete muset využít komerčních ubytovacích služeb, dobrý přehled vám jako obvykle dá Booking.com.

Booking.com

Peníze a platební karty

Platí se norskými korunami. Aktuální kurz je zhruba 1 NOK = 2,7 Kč (duben 2019).

Při cestování po Norsku takřka nemusíte disponovat hotovostí. Prakticky vše od autobusů a vlaků až po (některé) veřejné záchodky lze zaplatit kartou. V poslední době se mně stalo jen jednou, že mi řekli, že neberou kartu a to na loďce, která převážela turisty k ledovci Nigardsbreen.

Před výletem do Norska opravdu nemusíte utíkat do směnárny. Není problém si vybrat peníze z bankomatu nebo požádat o výběr v obchodě či na benzínce (pokud to tedy není samoobslužná čerpací stanice.

Na rozdíl od Čech vám tady prodavačka nevynadá, když se budete snažit kartou zaplatit jeden pohled nebo se zeptáte, jestli vám může vybrat norskou dvacetikorunu, abyste měli na sprchu.

Nakupování a jak ušetřit

Co se týče nakupování potravin v Norsku, tak není pravda, že je tu všechno nepředstavitelně drahé. Najdou se věci, které se pohybují na stejné cenové úrovni jako v Čechách nebo jsou dokonce levnější.

V poslední době zapracoval také příznivější kurz norské koruny vůči její české sestře. Aktuálně (jaro 2019) je 2,6 oproti kurzu 3,5 Kč / 1 NOK před pár lety.

Pokud chcete potraviny za rozumné ceny, nakupujte v obchodech REMA 1000, eventuelně COOP nebo KIWI. O něco dražší bývá BUNNPRIS. MENU má většinou vysoké ceny, ale taky o něco rozšířenější (luxusnější) sortiment.

Z těch cenově dostupných potravin bych vyzdvihla například chléb Kneippbrød (cca 7 NOK), plechovky s tuňákem (4 – 10 NOK), rajčatová omáčka (kolem 10 NOK), ovocná marmeláda (1 kg cca 20 NOK) nebo balení tortill (8 NOK). Pokud si chcete udělat představu o norských cenách, tak doporučuji kouknout na stránku kolonial.no, což je norská obdoba rohlik.cz.

<Kubova poznámka> Říká se, že cenovky v norském obchodě jsou stejné jako v Česku – jen ten kurz je třikrát vyšší… Ani jsem nečekal, jak moc je tohle rčení pravdivé. I přesto, že existují dostupnější potraviny, tak pokud nevyděláváte norské peníze, nejspíše vás čeká značně omezená dieta. A navíc hodně detektivní práce.

Ono dva týdny výhradně na tuňáku, bramborovém salátu a nejlevnějším chlebu nejsou dietní značka ideál. Pokud jste zvyklí jíst hodně zeleniny a ovoce tak budete mírně strádat také…

Rozumnou alternativou, jak si zpestřit stravu může být dumpster diving aka známé vybírání popelnic. To však lze provozovat jen někde a ideálně, když máte auto. Pokud se pohybujete po Norsku po vlastních nebo MHD a navíc moc nezavadíte o velká města, je to těžší.

Ve výsledku, i když jsem se za svůj výlet v Norsku dostal na celkem rozumnou útratu, bylo to za cenu, že jsem žil jako poustevník. Takže dodávám: „Ano, ušetřit lze, ale za cenu silně redukovaného a zdaleka ne vyváženého jídelníčku“. A i tak to bude vaši peněženku bolet…</kubova poznámka>

Norský výhled… k nezaplacení…

Otevírací doba

Pozor, v menších městech můžete mít problém s nákupem potravin ve večerních hodinách nebo v neděli. Většina větších obchodů má otevřeno do 22 nebo 23 hodin ve všední dny a do 20 h v sobotu.  Ze zákona mohou být v neděli otevřeny jenom obchody, které mají méně než 100 čtverečních metrů. Proto mají NĚKTERÉ supermarkety malou část, která je otevřena pouze neděli (od 10 do 22 hodin, může se lišit).

Alkohol

Chcete-li si koupit pivo, tak počítejte s tím, že v normálních obchodech nekoupíte žádný nápoj s obsahem alkoholu vyšším než 4,7%. Prodej piva má svojí vlastní otevírací dobu. Ve všední dny vám nebude umožněno si koupit pivo po 20 hodině a v sobodu po 18té hodině. A to i přesto, že má obchod otevřeno – přes pulty s pivem se přehodí závěs a u pokladny vám ho odmítnout namarkovat.

Pro tvrdší alkohol budete muset do specializovaných obchodů – tzv Vinmonopolet, které najdete jen ve větších městech.

Dovozní a vývozní limity

Při zmínění norských cen má většina lidí pocit, že si musí napakovat z domova, co se dá. Níže jsou popsaná množství alkoholu a tabáku na jednu osobu, které lze do Norska dovézt bez proclení. Alkohol a tabák mohou dovážet pouze starší 18-ti let. Alkohol s obsahem 22 a více procent pouze starší 20 let. Víc jak 60 procentní alkohol se nesmí dovážet vůbec.

• 1 litr nápoje s 22%-60% alkoholu + 1.5 litru nápoje s 2.5%-22% alkoholu + 2 litry piva
• nebo : 1 litr nápoje s 22%-60% alkoholu + 3,5 litru   piva
• nebo: 3 litry nápoje s 2.5-22% alkoholu + 2 litry piva
• nebo: 5 litrů piva
• 200 ks cigaret
• nebo 250g tabáku + 200 ks tabákového papíru

Pokud vám všechny tyhle kombinace přijdou matoucí, tak doporučuji si stáhnout aplikaci Norwegian customs. Do té si naklikáte, kolik čeho vezete a ukáže se vám, jestli jste pořád ještě v limitu nebo už ne. Pokud překračujete limit, tak zde můžete svoje komodity proclít a zaplatit online. Mimo alkoholu a cigaret ještě platí přísný zákaz dovozu brambor :)

Je libo radši houbičku?

Pozor, kromě dovozních limitů má Norsko i vývozní limity, které platí pro rybáře. Legálně můžete z Norska vyvézt 10 kg rybích produktů (20 kg pokud můžete doložit, že se jednalo o organizované rybaření). Na tohle docela pozor, v poslední době jsem četla několik článků o tom, jak norská policie zastavila auta, kde bylo až několik stovek kilogramů ryb. V článku policie zmiňuje, že se zaměřuje především na auta s německými, polskými a českými (!!!) značkami.

Zajímavosti, kam přesně jet?

Norsko je zatraceně dlouhá země, která má od nejjižnějšího místa u majáku Lindesness až k nejsevernějšímu výběžku na Nordkinnu přes 2.000 km. Lidé si často při plánování dovolené do Norska neuvědomí, o jak dlouhé vzdálenosti se jedná, a kolik času na jejich zdolání bude potřeba. Nemáte-li na procestování Norska měsíce času, tak chtě nechtě budete muset prioritizovat, který region navštívit.

Mezi turisticky nejvyhledávanější regiony patří severní a západní Norsko.

Západní Norsko má všechno to, co si lidé většinou pod návštěvou Norska představují: vysoké hory, hluboké fjordy i mohutné vodopády. Například Oslo nebo Trondheim sice také leží ve fjordech, ale za těmi výhledy, které znáte z obrázků prostě budete muset na západní pobřeží.

Severní Norsko láká turisty v zimě na možnost pozorování polární záře nebo v létě za půlnočním sluncem. K nevyhledávanějším místům na severu Norska patří bezpochyby souostroví Lofoty a Vesterály, ostrov Senja a mys Nordkapp. Pro více informací o norských regionech se můžete kouknout sem případně si projít cestopisy.

Počasí a roční období

Vybrané destinaci je potřeba přizpůsobit i termín. Do Norska se dá jistě cestovat celoročně, ale většina lidí v Čechách má zažitou představu, že i v létě je v Norsku zima, takže v zimě by určitě umrzli.

Norsko v zimě

Někteří možná budou překvapeni, ale zima bývá v Norsku celkem mírná. Minimálně na pobřeží, které je omýváno Golfským proudem. Je tedy mnohem pravděpodobnější, že v přístavních městech na západním pobřeží budou v zimě spíše deštivé a větrné dny, než že by byla zasypána sněhem.

Čím více do vnitrozemí pak člověk zavítá, tím více klesá teplota. Nejchladněji bývá v norském kraji Finnmark, který na severu hraničí s Ruskem. Ale rekordně nízké teploty dosahující až minus padesáti stupňů byly naměřeny například i poblíž hornického městečka Røros v kraji Trøndelag.

I v zimě má ale Norsko co nabídnout. Vyzkoušet si můžete jízdu se psím spřežením, strávit noc v ledovém hotelu, pozorovat polární záři, šnorchlovat s kosatkami nebo se zkusit asimilovat s Nory a propadnout běžkovému nebo sjezdovému lyžování.

Norsko v létě

Hlavní turistická sezóna v Norsku trvá od června do září. V červenci má navíc většina podniků v Norsku takzvané Fellesferie (takovou závodní dovolenou) takže vyráží na cesty i Norové.

Léto je ale v podstatě jediné období, kdy se dá provozovat vysokohorská turistika. Do konce května bývají hory ještě pod sněhem. Některé vysokohorské silnice se otevírají až začátkem června a zavírají s prvním sněhem často už během září.

Od norského letního počasí můžete očekávat naprosto cokoliv. Pamatuji léto, kdy skoro měsíc v kuse pršelo a já jsem jezdila do práce v osmistupňových teplotách v čepici a rukavicích. Naopak minulé léto (2018) bylo enormně suché léto, kdy se teploty v jižním Norsku držely několik týdnů okolo třiceti stupňů.

Podobně jsem třeba byla v září 2017 v horách v národním parku Dovrefjell. Svítilo sluníčko a dalo se chodit jen v tričku a kraťasech. Rok předtím, v srpnu, mě na stejném místě chytla sněhová bouře, kdy jsem se klepala zimou i ve vlněných podvlíkačkách, péřovce a nepromokavé bundě.

Kromě nepředvídatelného počasí vám mohou letní dovolenou znepříjemnit i komáři. Komáří situace bývá nejhorší v červnu a červenci.

Norsko na jaře

Pokud ale vysloveně netrváte na zdolávání největších hor a dovolenou v Norsku pojmete spíše jako roadtrip s občasnými vycházky v nižších nadmořských výškách, tak bych vám doporučila jet na jaře.

Můj nejoblíbenější měsíc je květen, kdy se norská příroda začne probouzet po dlouhé zimě. Všechno se najednou zazelená a na loukách se mezi rozkvetlými pampeliškami prohánějí čerstvě narozená jehňata. Dole ve fjordech rozkvétají ovocné stromy a v horách nad nimi se ještě pořád na vrcholcích drží sníh.

Na jaře navíc můžete opravdu obdivovat norské vodopády, které mají díky tajícímu sněhu neskutečnou sílu. Jedno z nejkrásnějších míst, kde si můžete užít tuhle jarní skorokýčovitost je v okolí Hardangerfjordu, který je znám pro produkci většiny norských třešní a jablek.

Velkou událostí, kterou byste si při jarní návštěvě Norska rozhodně neměli nechat ujít, je oslava 17. Máje, nebo-li Den ústavy (Grunnlovsdag). Po celém Norsku se v tento den konají velké průvody ve městech, kde lidé navlečení v tradičních krojích (bunadech) mávají norskými vlaječkami a zpívají písně o tom, jaká je Norsko skvělá země.

Masový turismus

Norsko je úžasná země s nádhernou přírodou, která pochopitelně láká velké množství turistů. To na některých exponovaných místech začíná způsobovat problémy spojené se špatnou infrastrukturou, nedostatečným parkováním, chybějícími sociálními zařízeními a znečišťováním přírody odpadky a lidskými výkaly.

Více si o těchto místech a problémech s masovou turistkou spojených můžete přečíst v článku: Masový turismus v Norsku…

Vybavení a další doporučená četba

• Míříš-li do hor, mohou se ti hodit články jak se sbalit nebo co vařit.
• Pro doplnění vybavení mrkni na mnou prověřené kousky, jestli něco z toho nemáš v hledáčku a zatím váháš.
• Jsi horal začátečník? Projdi si tipy pro začínající trekaře nebo pár dobrých rad, jak si vybrat vhodné tábořiště pro stan.
• V odlehlých končinách nezapomínej na správně vybavenou lékárničku.
• Pro dlouhé jízdy autem se inspiruj tipy na zábavné hry na cesty.
• Kamarádi mají plnou hubu keců, ale na cestu se jim nechce? Všechny výmluvy dobře znám z vlastní zkušenosti, tak jim je klidně přepošli ;)

Článek pro vás napsala Radka Staňková. Její tvorbu můžete sledovat na Facebooku (jako „Nestůj a pojď“) i webu Realcamplife.com