Kyrgyzstán: praktické informace aneb co, za kolik a jak

Kyrgyzstán je nádherná země, která díky snadné dostupnosti, odlišné kultuře, kouzelné přírodě a relativní vstřícnosti systému vůči turistům láká čím dál více lidí. Letenky za deset tisíc a bezvízový vstup nemůže nabídnout žádný okolní stát. Proto je právě Kyrgyzstán většinou první destinací, kterou navštívíte, pokud chcete poznat střední Asii.

Jak se tam dostat

Pokud nejste fajnšmekři cestující zásadně po zemi (a ochotni obětovat čas a peníze za víza tranzitních států), je ideálním způsobem let se společností Turkish Airlines s přestupem v Istanbulu. S dvouměsíčním předstihem nás vyšly letenky cca na 9700 za osobu. V obou letadlech dostanete najíst a při přestupu delším než pět hodin dostanete na Atatürkově letišti na přepážce Care Point u nástupní brány 215 voucher na další jídlo přímo v tranzitní zóně na letišti.

Z letiště jezdí buď maršrutka za 40 som/os nebo taxíky, jejichž řidiči na vás budou čekat už v příletové hale, aby si rozporcovali turistického medvěda. Za taxík do centra Bishkeku (cca 30km) nedávejte více než 500 somů.

Povinná registrace

Aktualizace červen 2017: Registraci není potřeba řešit, pokud nepřekročíte dobu pobytu 60 dní. Informace je ověřena z oficiálního webu Kyrgyzské vlády. Konkrétní dny jsou uvedeny v příloze.

Peníze a ceny

Kyrgyzstánskou měnou je som. Přibližný kurz v létě 2016 byl 2,8 KGS za 1 CZK. Vždycky, když to bude možné, snažte se rozměnit velké bankovky na menší. Na tržnici a obecně mimo místa s velkým obratem (supermarket) jsou velké bankovky (500 som a výše) trochu problém. Některé bankomaty vám poměrně inteligentně vydají i spoustu drobných, ale z některých si odnesete sbírku tisícovek, kterou je vhodné aspoň z části rozdrobit, dokud to jde.

Ve městech se dá většinou najít bankomat. V Bishkeku to vůbec není problém. Každá banka má jeden už na letišti. Narazit můžete pokud máte Mastercard. Zkuste využít vyhledávač. S Visou není problém a na rozdíl od konkurence s ní i zaplatíte ve velkých obchodech. Mimo největší supermarkety možnost platit kartou neočekávejte.

Směnárny jsou skoro všude. Nejlepší kurzy jsou ale v Bishkeku. V případě nouze se velké částky třeba za povolení nebo odvoz od cestovek dají zaplatit v eurech či dolarech.

Přesto, že se místní lidé už naučili žít z turistického ruchu, služby jsou na naše poměry levné, pokud se nenecháte napálit. Stačí buď chvíli hledat nebo smlouvat. Půldenní výlet na koních včetně průvodce vychází cca 700 som/osoba/kůň + 1200 som za průvodce. Domluva přímo na místě s dotyčným člověkem.

Zelenina a živočišné produkty jsou o něco levnější než u nás, zbytek jídla cca na stejno. Výrazně levnější je ale jídlo v různých občerstveních, vývařovnách a restauracích (bývají označeny jako CAFE). Za slušnou obědovou porci dáte okolo 100 somů.

Nejvíce se dá ušetřit (a taky prodělat, pokud neznáte místní ceny a manýry) na dopravě. Benzín vychází na cca 13 korun (36 somů) a podle toho by měly odpovídat ceny taxíků. Super levně vychází cestování maršrutkami. Vizte sekci doprava.

Nejrůznější ceny v dolarech můžete najít zde.

Ubytování

Mimo Bishkek se dá sehnat 4 lůžkový velmi pěkný a čistý pokoj s koupelnou za 500 som/osoba. V Bishkeku si stovku připlatíte. Hostely v kterých jsme spali (Maksat hostel v Cholpon Ata, USSR hostel v Bishkeku a bezejmenný guest house v Narynu) měly velmi milou obsluhu, která někdy mluvila anglicky. Nebyl problém si domluvit dočasnou úschovu batohů. Kromě Maksatu byly společnou poznávací značkou příšerně proležené matrace.

Hledej hotely

Misto
Datum nastupu
Datum odjezdu

 
Ve vlastních stanech můžete spát kde chcete. V tábořišti v horách u Karakolu vás to bude stát malý poplatek, ale zase jsme dostali přístup do kuchyňského stanu. Vyvaroval bych se pokusu přenocovat na divoko v Bishkeku nebo jiném velkém městě.

Klasickou nabídkou je přenocování v yurtách. V horách bývají minimálně na začátcích údolí yurt kempy, které je možno využít a prožít si tak noc v nomádském stylu. Nejnižší cena, kterou nám nabídli byla 200 som/os. Nejdrzejší nabídka zněla 700 som/os.

V případě, že byste se nechtěli tahat se stanem, byla v údolích u Karakolu v rozumných rozestupech tam, kde chyběly yurty, zbudovaná tábořiště místních cestovek. Stálo by za pokus předem zjistit, jestli se nedá spát v jejich stanech.

Kyrgyzstán: praktické informace aneb co, za kolik a jak Kyrgyzstán Praktické

Doprava

Maršrutky

Nejlevnějším způsobem meziměstské přepravy jsou maršrutky. Tedy minibusy, které na rozdíl od jiných východních zemí na dálkových trasách berou opravdu jen na sezení, takže se vám nestane, že si budete připadat jak sardinka v sešlápnuté plechovce. Jede se, když je plno. Pokud někdo nevystoupí před cílovou stanicí, po cestě nenabírají, takže se vyplatí cestovat vždy z nějakého většího města či vesnice, které budou představovat výchozí stanici. Do nich se dá dostat „MHD maršrutkou“ taxíkem nebo placeným stopem.

Ve městech fungují ty samé mikrobusy jako MHD. Jedině v Bishkeku je doplňuje několik staletých trolejbusů. Opět se jedná o nejlevnější variantu (10 som/os), ale ne vždy je nutně nejvýhodnější. Zejména v chaosu hlavního města může být občas problém doptat se na správné číslo maršrutky. I když vám přímo řidič potvrdí kam jede, může se stát, že zapomene zmínit, že jede o dvě ulice vedle, což moc nemáte šanci poznat. Zejména ve více lidech s batohy, pokud nemáte moc času na vyhlídkové jízdy a když potřebujete na konkrétní adresu, která není v sousedství nějakého významného místa, se vyplatí mávnout na taxíka. Ve čtyřech lidech je to furt levnější než lístek na české MHD.

V každém městě je tzv. „autovakzal“. Tedy autobusové nádraží, odkud vyráží dálkové maršrutky. Lístek se podle pokynů řidiče kupuje buď u něj nebo na oficiální kase. Může se stát, že zaplatíte 100 som za batoh a nebo v případě, když se vaše batohy už nevejdou do “nákladového prostoru” za zadními sedadly, může po vás řidič chtít zaplatit i za místa obsazené vaší bagáží. Když přijedete taxíkem, řidič se o vás většinou postará a vyzjistí odkud odjíždí váš spoj. Někde funguje něco jako oficiální poradce, který vás hned u vchodu na nádraží nasměruje a někde je nutné se prostě doptat na svou pěst (a ignorovat lačné taxikáře). V Bishkeku jsou vakzaly dva. Nový – západní je kousek severně od Osh bazaru (necelý kilometr) a odjíždí z něj dálkové spoje. Starý vakzal – východní je cca 3 kilometry severovýchodně od Dordoi Plaza a jezdí z něj hlavně maršrutky do bližších měst.

Taxíky

Taxíkem se v Kyrgyzstánu může stát jakékoliv auto. Většinou na významnějších místech, u letiště nebo u autobusových nádraží stává horda aktivních taxikářů, kteří na vás budou zkoušet různé finty, aby vás dostali k sobě do vozu. Oblíbená je hláška, že do vámi zvolené destinace už žádná maršrutka nejede. To jsou schopni říct i přes to, že přímo za jejich zády stojí tři minibusy s velikou cedulí usvědčující je ze lži.

Cca v padesáti procentech případů se vás taxikáři pokusí natáhnou. O to víc potěší, když narazíte na někoho kdo vám férovou cenu řekne rovnou. Je dobré mít přehled o vzdálenosti nebo o obvyklé ceně, která ne vždy je odvislá pouze od kilometráže. V případě dopravy do odlehlejších oblastí je nutno vzít v potaz často totálně rozbitou cestu a nutnost, aby řidič znal prostředí a věděl co dělat na checkpointech pohraničních zón (a sám měl povolení ke vstupu).

Ve městech lze narazit jak na neoficiální taxi, která jezdí za fixní cenu/jedna jízda, obvyklou pro dané sídlo nebo si můžete zavolat oficiální odvoz s taxametrem. Ten v podobě aplikace do iphonu mívají i některá ostatní auta. V případě nutnosti popojíždění po více adresách se vyplatí odvoz s taxametrem (aspoň iphonovým), který vyjde skoro na poloviční cenu. V případě jedné a ještě k tomu delší cesty skrze město už rozdíl není tak velký. V případě meziměstské cesty se rozdíl oproti průměrné ceně, kterou bychom vyjednali předem, zcela smazal. Mimo Bishkek jsme vždy narazili pouze na auta bez taxametru.

Cenu odvozu si vždy sjednávejte předem. V případě, že má auto náhodou taxametr (iphone), řidič vám jej ukáže a vysvětlí, že zaplatíte co projedete.

Stopování

Za stop se v Kyrgyzstánu obvykle platí, ale narazíte i na výjimky. Cenu opět doporučuji vyjednat dopředu.

Vlak

Vnitrostátní vlak jezdí pouze po archivní trase Bishkek-Balykchi. Z Bishkeku by ještě měl odjíždět mezinárodní spoj do Moskvy. Více o tomto vlaku si můžete přečíst v angličtině.

Letadlo

Protože vzdálenost a kvalita cest mezi Bishkekem a jižním hlavním centrem – Oshí, znamenají více než desetihodinovou štreku, létá mezi těmito dvěma městy několikrát denně pravidelné spojení vzduchem. Jednosměrná letenka přijde na cca 1000 Kč. Cestující tohoto letu jsou zajímavá směs turistů, místních businessmanů a vesnických bábušek se spoustou zavazadel.

Ceny dopravy

  • MHD maršrutka všude – 10 som/os
  • Taxi – pevné sazby za jednu cestu
    • Bishkek – 150-200 som/auto
    • Karakol – 70 som/auto
    • Balykchi – 40 som/auto
    • Cholpon Ata – 100 som/auto
  • Doprava z letiště Manas do centra Bishkeku
    • Taxíkem – 500 som/auto
    • Maršrutka – 40 som/os
  • Bishkek – Kok Moinok, maršrutka – 230 som/os
  • Bishkek – Naryn, maršrutka – 300 som/os
  • Ala Archa
    • Taxík Bishkek – Alplagir Ala Archa (faktický začátek parku) – 1200 som + 600 som za vjezd auta do parku (pěšky by to bylo 10 km po nudné asfaltce)
    • Taxi Alplagir Ala Archa – brána parku – 300 som. Asi by šlo i levněji.
    • Maršrutka od brány parku do Bishkeku – 40 som. (Některé maršrutky zajížději až k alplagiru, cenu nevím)
  • Balykchi – Karakol, taxi – 2800 som/auto
  • Naryn – planina za řekou Ak-sai – 6000 som/auto. Offroadová cesta do pohraniční zóny. Domluveno s majitelem Kubat Tour přímo v Narynu.
  • Yurt kemp v údolí Kok Kyia (poblíž Kel Suu) – Naryn, odhad ceny domluvené v Narynu nebo na místě 8000 – 10000 som/auto. S cestovkou, která nám vyřizovala permity to bylo 180 eur (přirazila si cestovka, přirazil si její lokální partner, který to fakticky dohodil…)
Kyrgyzstán: praktické informace aneb co, za kolik a jak Kyrgyzstán Praktické

Domluva

V Kyrgyzstánu je silná ruská menšina a většina domorodců tento slovanský jazyk také ovládá. Jedná se o nejspolehlivější způsob dorozumění. Za celou cestu jsme narazili pouze na tři lidi, kteří nemluvili rusky – z toho jeden nemluvil vůbec.

V hostelech a u cestovních kanceláří je slušná šance, že narazíte na někoho kdo umí anglicky. Výjimečně pak umí alespoň pár slov lidé nabízející služby turistům v horách.

Jídlo

Vyčerpávající článek o jídle a místních specialitách najdete zde.

U „baraniny“ – tedy skopového masa – záleží na štěstí, jestli bude dobré a nebo bude ze staršího kusu a bude mít pro našince nelibý chuťový ocas. Pirožky (smažené taštičky) taky variují mezi výborně bylinkami dochucenými „s kartoškou“ (bramborami) a na druhé straně šíleně mastnými se sto let starou ovcí. Nutno ale říct, že do hlavních jídel se většinou dává kvalitní maso a to horší pak najdete v kebabu (není ale pravidlem) a podobně. Je fajn se proto ujistit, že třeba v „samsi“ (pečené taštičky s náplní) je buď „govjadina“ (hovězí) nebo „kurjatina“ (kuřecí).

Osobně mi nechutnaly „chošani“. Další varianta smažené taštičky, ale tentokrát s kachním masem a cibulí.

Rozhodně ale se místní kuchyni nevyhýbejte a ochutnejte co se dá. Většina běžných jídel (lagman, plov, manti) je opravdu dobrá a levná. Super jsou nejrůznější vývařovny na tržnicích (zejména) nebo nádražích.

Poněkud exotické chutě mívají speciality z kobylího nebo jačího mléka, které ale většinou nepředstavují hlavní chod nýbrž spíše nějakou chuťovku k čaji. Tak jako mají rusové vodku a francouzi víno, mají kyrgyzové svůj „kimyz“. Nápoj z kvašeného kobylího mléka. Pokud vás někdo pozve k sobě do yurty, ochutnávka jeho místní variace vás nejspíše nemine. Přisladit si jej není žádné společenské faux pass. Kimyz chutná jako víno z mléka a nejspíše by se na něj dalo časem zvyknout. Dle místních má velmi blahodárné účinky na organismus.

Tržnice vs. supermarkety

Většinu jídla a především zeleninu je výhodnější nakoupit na tržnici nebo malém obchodě a v supermarketu případně shánět jen trvanlivé speciality. Zelenina z normálního velkého obchodu byla příšerná a napůl v rozkladu. Na tržnici se dají sehnat vychytávky jako sušené maso (koňské, telecí), uzené ryby, spousta oříšků a sušeného ovoce atp. V kombinaci s všudypřítomnými malými obchůdky v podstatě vše, co je potřeba.

U salámu si dávejte pozor. Některé se tváří trvanlivě, ale po oloupání obalu zjistíte, že se jedná o hodně měkký salám, který v horku příliš dlouho nevydrží. Vyplatí se proto koupit pořádnou klobásu, nebo opravdu trvanlivý suchý salám či zmiňované sušené maso.

Lokální bílý chleba je skvělý, když je čerstvý, ale strašně rychle tvrdne. Naštěstí se dají v obchodech sehnat i tmavé balené varianty s nejrůznějším zrním – jsou dobré a vydrží výrazně déle.

Kyrgyzstán: praktické informace aneb co, za kolik a jak Kyrgyzstán Praktické

Voda

V Kyrgyzstánu bohužel ve městech nejsou jinde na východě obvyklá pítka s pitnou vodou. Nezbývá než vodu kupovat nebo vyptat. S tím, co teče z kohoutku, jsme nikdy problém neměli.

V přírodě výskyt vody záleží, jestli se nalézáte ve výše položené horské oblasti nebo ve vyschlejší nížině. V horách, kde jsme byli (Karakol, Ala Archa, údolí řeky Kok Kyia), je vody relativně dost i když někdy může chvíli trvat než narazíte na menší přítok velké řeky, podél které jdete.

Oproti tomu velká část země je poměrně suchá. Naštěstí většina hlavních tras vede kolem nějaké velké řeky, takže není problém s nedostatkem vody jako spíše s její čistotou. Mít s sebou filtr nebo chemickou desinfekci vody (Sanosil) je tedy nutnost. Ten se hodí i v horách, když zrovna není žádný rozumný potůček.

Specifická situace je v údolí řeky Kok Kyia (poblíž nádherného jezera Kel Suu) a nejspíše i na mnoha jiných podobných místech. Rozumné přítoky jsou relativně daleko od „osídlené“ oblasti, proto berou místní vodu přímo z řeky. My si ji raději prokapali Sanosilem. Naopak u Kel Suu se opravdu dá pít voda přímo z průzračného jezera.

Kyrgyzstán: praktické informace aneb co, za kolik a jak Kyrgyzstán Praktické

Mapy

Výborná celková mapa obsahující i podrobnější verze některých oblíbených oblastí (Ala Archa, Karakol, atd) je Tian Shan comfort map. Mimo ní je to s mapami bídné a nezbývá než využít sovětského kartografického díla. Mapy na místě je téměř nemožné sehnat. V cestovce je šance, že vám minimálně dají ofotit svoje (taky staré ruské).

Plynové kartuše k vařiči a outdoorové vybavení

V Bishkeku je jeden obchod, kde seženete vše potřebné. Red Fox se nalézá hned vedle velkého nákupního centra Dordoi Plaza. Bohužel plynové bomby mají jen malé a nejsou z nejlevnějších, ale nikde jinde se sehnat nedají. S trochou štěstí můžete narazit na nějaké nevypotřebované v hostelech a jinde, kde je mohli zanechat turisté před vámi.

Rovněž ostatní vybavení stojí stejně nebo o trochu více, než u nás. Ale pokud vám ukradnou boty a pláštěnku nebo se rozbije vařič, jak se to stalo nám, nic jiného nezbývá.

Obsluha mluví rusky.

Otvírací hodiny obchodu Red Fox (léto 2016)

Po – Pá: 9:00 – 20:00
So a Ne: 9:00 – 19:00

Číslo do obchodu – +996 909 359, +996 0555 454 440

Telefon

Hned na letišti je stánek, kde si můžete koupit lokální SIM kartu. Obsluha mluví anglicky a vyptá se vás, co vše s kartou míníte podnikat. Jestli potřebujete jen lokální sms a volání nebo i mezinárodní či jestli náhodou nechcete i data. Kartu se opravdu vyplatí pořídit. Dokonce i mezinárodní smsky domů s ní vyjdou o hodně levněji. Problém byl pouze s příjmem sms z domova. Pro Kyrgyzstán fungovala dobře. Karta se dá dobít téměř všude (i malé obchůdky). Stačí hledat logo operátora.

Bezpečnost

S dotazy nebo problémy je možné obrátit se na velvyslanectví České Republiky v Astaně  v sousedním Kazachstánu. Ochotně nám odpovídali. Zájmy ČR přímo v Kyrgyzstánu zastupuje ambasáda Švýcarska.

Kazašské a čínské pohraničí bylo v létě 2016 bezpečné. Vzhledem ke stálému napětí na kyrgyzsko-uzbecké a kyrgyzsko-tádžické hranici MZV ČR nedoporučovalo cestovat do provincií Batken, Osh a Jalal-Abad na západě a jihozápadě Kyrgyzstánu. V uvedených provinciích často dochází k incidentům mezi pohraničníky zmíněných zemí, část hranice mezi Kyrgyzstánem a Uzbekistánem je pravděpodobně zaminována. Pokud byste přesto chtěli cestovat touto oblastí do sousedních zemí, doporučuje sepoužívat výhradně oficiální hraniční přechody a informovat se o aktuální situaci. Zdroj – MZV ČR, doporučení pro cestovatele do Kyrgyzstánu

Zaznamenáno bylo, dle informací od českého konzula, také nestandardní chování kyrgyzské policie, zejména k turistům, kteří si vypůjčí auto (časté kontroly, pokuty za sebemenší přestupek). Doporučuje se být střehu a hlavně nepodepisovat dokumenty, kterým nerozumíte.

Osobně jsme se s žádnými problémy stran státních úředníků a policistů nepotkali, ale z různých cestovatelských webů vyplývá, že policisté si občas rádi přivydělají na turistech. Pokud by po vás kdokoliv náhodně chtěl pas pod záminkou nějaké nestandardní kontroly, ukažte mu pouze kopii („originál jste nechali v hostelu“). Stává se, že vám policista pas zabaví a donutí vás jít na strážnici, kde se při kontrole batohu můžou ztratit nějaké drobnější bankovky. Při oficiálních kontrolách např. na checkpointech pohraničních zón samozřejmě musíte pohraničníkovi svěřit i originál svého pasu.

V Bishkeku se nedoporučuje příliš si užívat nočního života a zdržovat se po setmění v parcích a odlehlejších místech. Kapsářství a obecně kriminalita je dle dostupných zdrojů docela vysoká. Na pozoru se mějte na tržnicích a vůbec všude, kde je velká koncentrace lidí. Hlídejte si batohy a cennosti. Ideální je na tržiště vyrazit bez velkých batohů a někoho zanechat na jejich stráži – dotyčný by neměl být osamocená žena. Nemohu soudit, že by jí hrozilo nějaké reálné nebezpečí, ale pozornost, kterou takový turista přitahuje, může být nepříjemná.

Centrum Bishkeku je přes den úplně v pohodě. Poněkud nervózně jsme se cítili v oblasti mezi západním vakzalem a Osh bazarem. Ale nic extrémního.

Na druhou stranu jsou Kyrgyzstánci velmi milí a vstřícní. Se spoustou věcí pomůžou a často si nedají pokoj, dokud váš náhodný dotaz neuspokojí, i kdyby to znamenalo pět telefonů a půl hodiny běhání po městě. Nechat batohy v hostelu nebo kdekoliv, kde poskytují služby a ubytování turistům (yurt camp v horách) by mělo být bezpečné – vyzkoušeno. Jsou závislí na vašich referencích.

Všeho všudy jsme před odjezdem měli z bezpečnostní stránky zdravý respekt, ale ve výsledku se až na zmíněné výjimky rozhodně nejedná o zemi, kde by vás od pohledu oškubali o poslední spodky. Pokud se vyhýbáte rizikovým místům a činnostem, dáváte si pozor na věci a používáte zdravý rozum – což jsou obecné zásady všude na světě – je Kyrgyzstán relativně bezpečná země. Potkali jsme hodně skupinek, dvojic i jednotlivců čistě ženského pohlaví, které nevypadaly ani oškubaně ani znásilněně.

Nutno zmínit, že nás přece jen jednou okradli. O boty a pončo. Chyba však byla, že jsme zmíněné propriety nechali v poměrně značně exponované oblasti na břehu jezera Issyk Kul před stanem. Všude, kde jste v dosahu lidí proto doporučuji dávat na věci zvýšený pozor a v noci je mít všechny ve stanu u sebe. Průběžně hlídat je vhodné i batohy naložené v maršrutkách.

Počasí

Hornatý ráz Kyrgyzstánu doplněný o rozlehlé vodní plochy (Issyk Kul, Song Kul atp.) přejí nevyzpytatelným změnám počasí, kdy není problém potkat tři bouřky za den. Každé horské údolí může mít své mikroklima a na druhou stranu když už začne někde pršet, může to trvat několik dní. Nejméně srážek je v srpnu a září. Nejvíce v červnu.

Kyrgyzstán má kontinentální klima, což značí vysoké rozdíly teplot jak mezi létem a zimou tak mezi dnem a nocí. Zatímco přes den je dost teplo i ve vyšších nadmořských výškách, v noci může tamtéž i v létě klidně mrznout. V nížinách a městech se v létě připravte přes den na vysoké teploty přesahující 30°C.
Kyrgyzstán: praktické informace aneb co, za kolik a jak Kyrgyzstán Praktické

Povolení do pohraničních oblastí

Po celém obvodu státní hranice (bez výjimky) je do 50 km od ní tzv. „pagranzona“ – pohraniční oblast s kontrolovaným vstupem. Na příjezdech do oblastí bývají checkpointy, kde pohraniční stráž kontroluje jestli máte potřebné dokumenty. Namátkové kontroly můžete samozřejmě potkat i za nimi. Vypravit se do pohraniční zóny bez permitu silně nedoporučuji.

Na cestách do okolních států (Tádžikistán, Čína) není potřeba povolení, pokud máte příslušná víza. Do Kazachstánu nově víza nepotřebujeme.

Povolení lze nejsnáze získat od některé z místních cestovních kanceláří. Permit stojí 20 euro s malým háčkem nebo 30-40 bez něj. Spousta kanceláří totiž vyřízení permitu zvlášť bez toho, abyste si od nich objednali expedici, buď vůbec nenabízí a nebo má jako podmínku objednání alespoň nějaké služby skrze ní. Typicky dopravu. Pak se dostanete na 20 eur. Bohužel doprava objednaná skrze cestovku na dálku často vychází o hodně dráž, než řešená na místě. I s cestovní kanceláří však můžete vyjednat dobrou cenu. Zejména pokud má působiště ve městě odkud chcete odvézt. Záleží na štěstí a vaší schopnosti hledat.

My měli permity skrze Tian Shan Travel. K dopravě z oblasti yurt kempu nedaleko jezera Kel Suu si oproti lokálním Kubat Tour přirazili cca 50 E. Rozpočteno na osobu to tím pádem vyšlo v průměru stejně jako nabídky jiných cestovek (byli jsme 4). K tomu se nám při návštěvě u nich doma (v kanceláři) skvěle věnovali a poskytli obrovské množství dodatečných informací o celém Kyrgyzstánu i jednotlivých trecích. Další tipy najdete zde.

Povolení je potřeba začít řešit dostatečně dopředu. Ideálně alespoň dva měsíce předem. Jeho vyřízení skrze cestovku totiž trvá minimálně tři týdny až měsíc, ale může to být i výrazně déle. Nikdo nemůže garantovat, jak rychle budou úředníci pracovat.

Druhou možností jak získat permit je pokusit se jej vyřídit osobně na úřadě. Oddělení pasů a migrace sídlí na adrese Kievskaja, 58, Bishkek a jeho návštěva je jen pro silnější nátury. Podmínkou úspěchu je znalost ruštiny. V závislosti na vaší trpělivostí, momentální náladě úřednic a štěstí na náhodné pomocníky se vám podaří sepsat žádanku a přiložit dostatečné množství kopií všeho, co je třeba. I zde však trvá vyřízení permitu minimálně 17 dní (přesto, že nám nejdříve tvrdili, ať se stavíme za týden a na webu se dá dohledat optimistické prohlášení, jak se úřady tyto procedury snaží zrychlit na jediný den). Úspěšnost naší snahy jsme tak z časových důvodů nemohli ověřit.

Kyrgyzstán: praktické informace aneb co, za kolik a jak Kyrgyzstán Praktické

Lidé, pohostinnost a zvyklosti

Kyrgyzové (a zde žijící Rusové) jsou příjemní lidé. Když si od nich objednáte nějakou službu (taxi, pronájem koní atp.) udělají pro vás spoustu věcí navíc – taxikář vás posadí na potřebnou maršrutku nebo bude půl hodiny jezdit po městě, aby vám zařídil ubytování, průvodce s koňmi vás po výletě pozve na večeři atp. Nejsou až tak automaticky srdeční jako kavkazské národy, ale když jim dáte chvíli na spřátelení, bude to stát za to. Najdou se výjimky, ale to všude.

Velmi nápomocni jsou i náhodní kolemjdoucí, když vidí, že máte nějaký problém. Buď za vámi přijdou automaticky nebo se stačí zeptat. Není to tedy jen o penězích.

Všichni si zde potřásají rukou mnohem více než u nás. Stane se, že z tohoto pozdravu/loučení vynechají ženy. Neberte si to osobně, prostě je tu takový zvyk – rozhodně vás neignorují. Občas si s vámi budou chtít jen tak náhodně na ulici potřást rukou různá na první pohled podezřelá individua. V tomto případě bych se jim snažil vyhnout.

Když se někde zastavíte, počítejte s tím, že obzvláště s velkými batohy a turistickým vzezřením budete poutat pozornost. Ať už všech, kteří by na vás mohli něco vydělat, nebo jen tak přirozeně zvědavých lidí, kteří s vámi budou chtít prohodit pár slov.

Když vás někdo pozve na čaj, bude za tím často (ale ne vždy) obchodní zájem. Většinou prohodí pár zdvořilostních vět a potom se více či méně nenápadně zeptají, jestli třeba nechcete pronajmout koně, přespat v yurtě atp. Když ne, nic se neděje. Návštěva skončí, vaši hostitelé se rozloučí a vy jdete dále. Obecně se při takové návštěvě mluví mnohem méně, než jsem byl zvyklý odjinud. Jednou nás (zcela neobchodně) pozvali lidé, kteří, kdybychom se sami aktivně nevyptávali, by na nás celou dobu nejspíše jen koukali a usmívali se.

Kyrgyzstán: praktické informace aneb co, za kolik a jak Kyrgyzstán Praktické

Speciální zdravotní tip

V případě, že po příletu nebo před odletem budete mít nějaký zdravotní problém, na letišti Manas (Bishkek) je stálá zdravotní služba. Mne vyšetření u zdejší doktorky a mix léků, který do mě nacpala injekcí, stály jen 50 somů. Nevím však, jestli je takto nízký obecný poplatek pravidlem. Doktorka mluvila jen rusky a byla ze začátku poměrně rázná, ale pomohla mi dostat se do letadla domů a vůbec přežít po cca 12 hodinách se 40°C horečkami. A to se počítá.

Podělte se, doporučte
Související články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *