V čem je počasí na horách jiné (a potenciálně nebezpečné)
Jestli jste z Brna nebo Polabské nížiny, může vás horské počasí překvapit některými typickými vlastnostmi. Ty pochopitelně nabývají tím extrémnějšího charakteru, v čím vyšších horách se nacházíte, ale není radno je podceňovat ani na Šumavě.
Právě čtete 2. díl série „Počasí (nejen) na horách – praktické základy meteorologie a předpovědi počasí pro laiky“. Další články, které jsou v plánu:
- 1. K čemu je (nejen) na horách užitečná předpověď počasí
- 2. V čem je počasí na horách jiné (a potenciálně nebezpečné)?
- Kde vzít informace o dlouhodobém podnebí a jak zjistit vhodné období k návštěvě destinace
- Zdroje dat a předpovědí, jak jim rozumět a jak s nimi pracovat
- Nejlepší aplikace a weby, kde lze informace o počasí sledovat
- Vznik bouřek, jak se jim vyhýbat a co dělat, když nás nějaká dostihne
Z mé zkušenosti jsou objektivní rizika způsobená počasím při horských výpravách jednou z nejpodceňovanějších věcí. Mnoho lidí má totiž dojem, že „trocha deště“ jim neuškodí, všechno se „nějak přežene“ nebo ignorují skutečnost, že sluníčko a pohoda nemusí zdaleka vydržet celý den. Často si též neuvědomují, že v případě potřeby nejsou pomoc či ústup do bezpečí vždycky snadno dosažitelné.
Proto si pojďme projít, v čem jsou rozmary počasí na horách specifické a čím je to způsobeno, abyste na svá dobrodružství vyráželi zase o něco připravenější.
Výrazně větší zima
Z vlastní zkušenosti asi víte, že čím jsme výše, tím je obecně chladněji (s výjimkou specifických inverzních podmínek). Průměrně klesá teplota o cca 0,7°C na 100 m výšky, což možná nezní nijak dramaticky, ale pokud si například vyšlápnete na Malou Fatru, bude nahoře přibližně o 9°C méně než v dolině (převýšení 1 300 m). A to nejde o žádné velehory. Hodně lidí tento rozdíl podceňuje a pak zejména v noci zbytečné trpí kvůli nedostatečnému spacáku a karimatce.
Kdo navíc žije ve městě, měl by při odhadování, jak teple se na výlet do hor vybavit, započítat i rozdíl způsobený efektem tzv. tepelného ostrova. Výsledný rozptyl mezi teplotou před vašim domem a zdolávaným vrcholem tak může ještě výrazně narůst.
Pokud se vydáte na cesty někam dál, je potřeba brát v potaz, že v závislosti na konkrétním klimatu a nadmořské výšce může i v létě nasněžit tam, kde byste to úplně nečekali. Případně, že ještě na konci června bude i na evropských dvoutisícovkách místy stále ležet sníh a může vám extrémně zkomplikovat cestu.
Silný vítr
Nejen v průsmycích nebo na hřebeni se můžete setkat s hodně silným větrem (pár nocí, kdy jsem měl tropiko stanu přilepené na čumáku, jsem už zažil). Je to dáno tím, že vítr ve vyšších hladinách není při svém pohybu brzděn třením o zemský povrch.
Nedá se ovšem říct, že čím jste výše, tím je větrněji. Za určitých podmínek se například stává, že v horském sedle či průsmyku je rychlost větru vyšší než na okolních vrcholech. To je dáno tzv. konfluencí (sbíháním proudění). Představte si ji tak, že horské vrcholy a stěny tvoří překážku, kterou se vzduch snaží překonat. Pokud je pro vítr náročné překonat překážku vrchem, horská sedla mu poslouží jako jakýsi trychtýř, kterým se vzduch snaží protlačit na druhou stranu.
Mnoho dalších výskytů silnějšího větru v nižších polohách se objevuje díky místnímu proudění. Typickým příkladem je tzv. katabatický (neboli sestupný) vítr, který vzniká ochlazením vzduchu a jeho následným „stékáním“ po svahu dolů. Vyskytuje se třeba tam, kde jsou vysoké hory u pobřeží, nebo v blízkosti velkých ledovců.
V horském terénu existují tzv. návětrné a závětrné strany, které kromě samotného větru a oblačnosti ovlivňují i typické množství a intenzitu srážek. V návětrných lokalitách lze očekávat srážek (tedy deště, sněhu a jiných forem) více. To lze využít, pokud se musíte improvizovaně schovat před špatným počasím, nebo třeba při rozhodování, z které strany sedla postavit stan na noc.
Proměnlivost a horší předvídatelnost
Obecně jsou změny a výkyvy na horách rychlejší a drsnější. Tohle je jedna z věcí, které čeští turisté v zahraničí strašlivě podceňují. Jsou holt zvyklí na naše malé příjemné kopečky a dokud nezažijí, tak netuší, že to, nad čím by v Javornících mávli rukou nebo přečkali na nejbližší chatě, jim může už v Tatrách pěkně zavařit. Nebo že sestup do nížiny či aspoň bezpečného místa nemusí být otázkou hodiny, ale klidně půl dne nebo v případě náročnějších treků i několika dní.
Pro horské počasí je typická i jeho horší předvídatelnost. Nejen kvůli samotnému chování jevů v mnohem komplexnějších horských podmínkách, ale také proto, že právě členitý terén neumí používané meteorologické modely moc dobře zohlednit. Každé údolí ve stejném pohoří tak klidně může mít své vlastní počasí, o kterém vám toho digitální rosničky moc nepoví.
Snadněji se spálíme
Určitě jste někdy zaslechli, že na horách je sluníčko „agresivnější“. S nadmořskou výškou totiž narůstá množství UV záření (protože se ztenčuje vrstva atmosféry, která jej pohlcuje), což je důvod proč se na horách mnohem snadněji spálíme. Na každých 1000 m výšky stoupá množství UV září přibližně o 10 procent. Proto je potřeba používat opalovací krém s ochranným faktorem aspoň 30, ale lépe 50.
Pohybujeme se ve stejné výšce jako mraky
Na horských výpravách se zcela běžně dostáváme do výšky, kde se vyskytují mraky a tak je velká šance, že si to budeme štrádovat v některém z nich. Díky tomu mnohem častěji zažijeme mizernou viditelnost (a v praxi je jedno, jestli jejímu původci budeme říkat mlha nebo mrak).
Inverze
Stoupání do vyšších nadmořských výšek má i mnoho pozitivních stránek a jedna z nich je šance, že zažijeme inverzi. Tedy stav, kdy je na horách jasno a oproti nížině, na které leží bílá deka, také tepleji. Častěji tento jev nastává v zimě, ale ani v letních měsících není vyloučen.
Bouřky
Co naopak nechcete zažít moc zblízka, jsou jakékoliv bouřky. Na horách bývají časté letní bouřky lidově řečeno “z tepla”. Ty za příznivých podmínek (nejen teplo, ale také vlhkost a další) vznikají velice rychle, ale naštěstí také obvykle rychle přejdou. Jejich typické načasování bývá odpoledne nebo k večeru, což je jeden z důvodů proč se doporučuje na túry vyrážet co nejdříve a neplánovat návrat či zastavení až na pozdní večer. To ovšem neznamená, že vás buřina nemůže překvapit i ráno nebo v noci.
Co se jejich rizik týče, nejde ani tak o to, zda jsou bouřky na horách častější než jinde, nebo ne. Pravým důvodem, proč je bouřka v horách považována za mnohem větší riziko, je skutečnost, že jsme zcela vystaveni jejím projevům (silnému dešti, větru, kroupám a hlavně bleskům). Když nás chytí bouřka někde v civilizaci, obvykle poměrně snadno najdeme bezpečný úkryt.
Samozřejmě se dá schovat i na horské chatě, ale ty jsou na hřebenech méně časté než hospoda (nebo aspoň solidní krytá zastávka) v libovolné české vesnici, kde je navíc kolem hromada baráků s hromosvodem.
I pěkné počasí může způsobit velký problém
Teplo umí horalům zavařit i jinak. Především tam, kde se nějakým způsobem pohybují po nebo v blízkosti ledovců a sněhu. Po odtávající vrstvě nebo už změklém sněhu se jde výrazně hůře. Zároveň hrozí riziko praskání a odpadávání kusů ledovce a sněhové mosty přes trhliny se stávají méně stabilní, čímž roste nebezpečí pádu do trhlin. Dál od ledových království pak čekají ledovcové řeky k přebrodění, které doporučuji překračovat dopoledne, než sluníčko způsobí, že v nich poteče mnohem více odtávající vody.
Dalším příkladem nebezpečí způsobeného pěkným počasím, jsou laviny. Lidé, kteří se pohybují zejména v letních horách a nižších výškách, nejsou zvyklí vyhledávat informace na toto téma, avšak laviny představují jedno z největších objektivních rizik i v našich “malých” pohořích. Zejména proto, že extrémní stupeň nebezpečí může vzniknout i při hezkém počasí. Velké procento lavin totiž spadne po intenzivním sněžení, po němž se protrhá oblačnost a spousta turistů a lyžařů natěšeně pod dojmem vymetené slunečné oblohy vyrazí do pocukrovaných kopců.
Lavinová předpověď je proto významnou informací, pokud chcete poznávat krásy hor i v zimních či jarních měsících.
Odborný konzultant: Ondra Brambus
S tvorbou celé série mi nesmírně pomohl Ondra Brambus – profesionální meteorolog pracující v době vzniku textu pro Český hydrometeorologický ústav. Ondra se kromě “domácích” předpovědí pro Českou republiku věnuje také předpovědím pro horolezecké expedice, jachtaře nebo organizátory horských běžeckých závodů.
Zároveň mnoho let působí jako průvodce a horský průvodce a má za sebou řadu horolezeckých výstupů od And, přes Himaláj po Jižní Alpy na Novém Zélandu. Propojení meteorologického vzdělání a výzkumu se zkušenostmi z terénu mu umožňuje předvídat vrtochy počasí daleko za hranicí výstupů z numerických modelů.
Pokud vás zajímá více nebo máte zájem o Ondrovy služby, mrkněte na web pocasinamiru.cz.
Směle piš do komentářů – pomůžeš mně i budoucím čtenářům. Vlákna komentářů lze také sledovat.