Jak si vybrat ideální spacák a jakým chybám se vyhnout

Nákup spacáku je důležitý krok v životě dobrodruha. Do velké míry na něm záleží, zda se na cestách vyspíte dorůžova nebo protrpíte řadu nocí. V článku si srozumitelně a bez zbytečných technikálií vysvětlíme základní pojmy a provedu vás nejdůležitějšími úvahami, které vám při výběru spacího pytle pomůžou najít ten nejlepší právě pro vás.

Spokojené ráno na rozhledně

Vyhněte se nejčastějším chybám

Začněme tím, na co si už při nákupu dávat opravdu bacha. Věřte mi, že pročtením a pochopením této úvodní kapitoly si pravděpodobně ušetříte solidní porci nesnází a případný drahý omyl. Stejné úvahy se vám budou hodit i pokud si třeba půjčujete spacák od kamaráda.

Nepodceňujte potřebný tepelný komfort

Jednoznačně nejčastějším pochybením je, že si lidé na hory a do přírody berou spacáky, jejichž teplotní určení je vzhledem k plánovanému použití dost na hraně nebo rovnou hrubě nedostatečné. Kamarád (jinak protřelý dobrodruh) mi takhle v září volal, zda mu do podzimního Kyrgyzstánu stačí „spacák“ do plus patnácti stupňů. Vzpomněl jsem si, jak nám i uprostřed léta v noci omrzal stan (výška cca 3 000 m. n. m. takže na Kyrgyzstán v podstatě nížina), a doporučil mu mírný upgrade vybavení.

Tento problém se netýká jen vysokohorského prostředí. Nejen začátečníci podle mě obvykle podceňují, jak velká může být v noci zima třeba v Beskydech – a to i v období, kdy v nížině panuje příjemné léto nebo bujaré teplé jaro. Případně že ranní mrazík je může v dubnu dostihnout i za Brnem. Hodně lidí pak pochopitelně prostě zabalí, co mají doma, bez důkladnějšího průzkumu, do jakých teplot je jejich letitý spacáček vlastně určen.

Dalším faktorem, který umí do pociťovaného teplotního komfortu hodně zasáhnout, je spaní pod širákem. Na rozdíl od stanu na vás venku bude foukat a spacák víc provlhne (mimo jiné, když na něj padne rosa). A v neposlední řadě jsou zejména některé holky „zmrzliny“, které si musí od teplotních údajů na spacáku ještě odečíst osobní koeficient.

Noci pod širákem už s teplotou pod deset stupňů můžou nepřipravené malinko zaskočit svým pocitovým chladem.

Nenechte se zmást teplotním určením spacáku

V dnešní době najdete na spacácích 3–4 čísla, která se udávají podle sjednocené evropské normy a měla by tak napříč různými výrobci být podobně reprezentativní ve smyslu porovnání „výkonu“ spacáku. Rozhodně je považujte spíše za orientační určení než coby precizní dogma. O skutečném osobně pociťovaném komfortu rozhoduje mnoho dalších faktorů.

• T_max neboli maximální teplota, při které se v zavřeném spacáku ještě nebudete vařit. V zásadě nic neříkající číslo.
• T_comf – takzvaná „komfortní teplota“ či „komfort” neboli nejnižší teplota, při které „průměrná žena“ (nebo aspoň figurína, na které to měřili) ještě nepociťuje chlad. Podle tohoto údaje by se zhruba měly orientovat dámy. Spacák s „komfortem“ +4 °C pro ně rozhodně nebude to pravé ořechové při očekávaném ranním mrazíku.
• T_lim – slangově také „limit“ neboli dolní hranice teplotního určení spacáku. Bývá cca o 4–6 stupňů nižší než „komfort“. Při této teplotě by se ještě standardizovaný muž, se kterým se počítá v normách, neměl budit zimou. Podle tohoto čísla se mohou orientovat chlapi.
• T_ext – lidově řečeno „extrém“. Možná už jste někdy někoho slyšeli prohlašovat, že má spacák do mínus dvaceti stupňů. Pokud není polárník, vrcholový horolezec nebo zbytečně bohatý, tak velmi pravděpodobně nemá a jen si špatně interpretoval nejnižší číslo napsané na obalu spacáku. To totiž říká, že v dané kose, pokud se ve spacáku správně schoulíte a navlečete na sebe všechno, co máte, teoreticky přežijete bez následků v podobě omrzlin nebo vážného podchlazení. V zásadě se jedná o hausnumero, které samo o sobě o kvalitách spacáku nic neříká. Maximálně o fantazii jeho tvůrců – pokud vidím spacák s limitem +7 °C a extrémem -19 °C, vím, že tady něco nehraje.

Když si srovnáte několik různých spacáků na škále podle teplotního určení, velmi zjednodušeně vám vyjde genderově nevyvážená poučka, že borcům do stejných podmínek obvykle stačí o jednu úroveň horší (méně teplý) model než dívkám.

Myslete také na to, že v realitě pobytu venku obvykle není spaní v teplotách na hraně určení spacáku takříkajíc „do růžova“ (tedy spát v mínus 4 °C se spacákem do mínus 4°C). Osobně počítám s rezervou kolem 3 °C, ale to je jen velmi hrubý odhad pro nejběžnější podmínky. V tomto článku o spaní ve velké zimě uvádí potřebnou rezervu 20% – včetně vysvětlení jak se k ní snadno dopočítat.

Výbava odpovídající venkovní teplotě je jeden ze zásadních rozdílů, zda si výlet užijete nebo protrpíte. Zdroj fotky: Sir Joseph.

Pořiďte si také odpovídající karimatku

Tohle už jsem rozebíral v článku o výběru karimatky. Vaše podložka tvoří spolu se spacákem izolující tandem, kde pokud jedna z jeho součástí nestačí, bude vám zima, i kdyby ta druhá byla určena k bivaku na Marsu. Takže naducaný péřáček je fajn jen do té doby, dokud si pod sebe nedáte pochybnou pěnovku o tloušťce dva milimetry nebo nedejbože nepodlehnete iluzi, že vám stačí alumatka.

Proč to tak je, vychází z fyzikální podstaty, na které spacáky fungují. Jejich náplň mezi sebou drží vzduch, který je ve skutečnosti tím izolantem. Když si na ni lehnete a splácnete ji, vzduch nemá kde se udržet a odspoda vám bude zima. Proto je potřeba mít do party vhodnou izolující podložku.

Mimochodem na pěnové karimatce není nic špatného. Jen je potřeba si vybrat nějakou, která je co k čemu. Více najdete ve výše odkazovaném textu.

Nebo karimatku mám, ale ignoruji ji… :)

Dobře si spacák vyzkoušejte

Zde budu mluvit hodně z osobní zkušenosti. Můj současný spacák jsem si pořídil z eshopu čistě na základě uvedených údajů. Šlo mi zejména o váhu, protože jsem se tenkrát chystal na půlroční cestu. Tím, že jsem si jej důkladně neodzkoušel někde na prodejně, jsem si připravil půdu pro spoustu výtek směřovaných k vlastnímu šlendriánství.

Zvolený model mi totiž v několika drobnostech provedení příliš nesedí a já na to přišel v zásadě až po první noci, kdy jsem se do něj musel opravdu zachumlat a zašněrovat. Tvar kapuce a její systém stahování si propříště víc ohlídám.

Každý má svébytné potřeby a návyky. Kdo se stejně jako já hodně vrtí, bude trpět v opravdu úzkém spacáku, který absolutně nevadí lidem, kteří spí v pohodě na mrtváčka. Dále jde o zmíněný tvar a stahovací systém kapuce, stranu, na které je zip, nějakou tu kapsičku a vůbec celkový dojem. Doporučuji si proto vysněný kousek důkladně otestovat, jestli vám tohle vše sedí a máte v něm dostatek prostoru.

V dnešní době, kdy jsou nákupy na eshopech na vzestupu jako nikdy, možná zvláštní rada, ale zrovna spacák je jednou z věcí, které se vyplatí pořizovat osobně. Nebo aspoň odzkoušet při vyzvednutí na prodejně.

Další věc, nad kterou je potřeba zauvažovat, je váš metabolismus – tedy jací jste zmrzlíci. Každý o sobě plus mínus tuší, jestli je otužilec, co nemá problém plavat mezi krami, nebo už v září chodí v kulichu. Podle toho může vaše odpovídající teplotní určení spacáku (ta čísla popisovaná výše) poskočit o několik stupňů. S nejvyšší pravděpodobností to teda bude směrem k potřebě teplejšího spacáku – s opačnými případy jsem se moc nesetkal. Když už, tak uváděný limit většinou sedí.

Nestyďte se novou výbavu otestovat třeba na balkoně ;)

Podle čeho vybírat

Pojďme se podívat na otázky, které by vám měly proběhnout hlavou v obchodě nebo vám je položí (či rovnou zodpoví) šikovný prodavač:

• Jak často budete spacák používat?
• Kam jedete a kdy?
• Potřebujete letní, třísezónní nebo zimní spacák?
• Jak moc je pro vás důležitá váha?
• Kolik do toho chcete vrazit?
• Jak moc se o něj chcete starat?
• Jaká je velikost odpovídající  vaší postavě?
• Máte důvod k preferenci konkrétního výrobce?
• Chcete spacák spojovat?

Jak často budete spacák používat?

Je to jasné. Jestli chcete parťáka, s nímž strávíte polovinu nocí v roce kdesi po všech čertech, nemá smysl přehnaně šetřit. Je důležité nezapomínat, že u outdoorového vybavení se připlácí krom lepších parametrů také za delší životnost a propracovanější design.

Pokud potřebujete něco rozumného, v čem přespíte na dvou letních čundrech a občas na sportovním soustředění v tělocvičně, není nutné sahat zas tak hluboko do peněženky a nejspíše se spokojíte s lidovější verzí v ceně mezi jedním a dvěma tisíci. Ano, poměr váha vs. teplotní určení bude horší, ale to občasný uživatel zkousne.

Kam jedete a kdy?

V tomto případě navážu na začátek článku, kde rozebírám podcenění teplot ve vyšších horách nebo klidně i ve střední Evropě zkraje jara či na podzim. Není dobré spoléhat na to, že ty dvě až tři noci ve vyšších polohách nějak překlepete a jinak si vystačíte s horším teplotním určením. Ony ty dvě až tři noci můžou zkazit celý výlet.

Potřebujete letní, třísezónní nebo zimní spacák?

Pokud jistojistě neplánujete kempovat jen za vlahých letních nocí v nížinách nebo někde, kde nejste příliš vystaveni povětrnostním vlivům, vyplatí se jednoznačně nákup třísezónního spacáku. Takový spacák mívá teplotní limity pár stupňů pod nulou a je tedy určen do podmínek, které v mírném podnebném pásmu panují po většinu roku mimo nejtužší zimu.

S třísezónním spacákem tak budete mít slušnou rezervu pro většinu běžného využití. A když vám v něm v létě bude horko, není nic jednoduššího, než se rozepnout nebo jen tak přikrýt. Čistě letní spacák jako univerzální moc nedoporučuji.

Připomínám, že pro holky se hodí spíše o chlup teplejší model i za cenu vyšší váhy. Měly by se tedy koukat po něčem s T_comf  aspoň -2 °C. Většině kluků pak stačí, když má spacák na podobné hodnotě T_lim (tedy nižší z udávaných smysluplných čísel).

A když víte, že vám bývá fakt zima nebo očekáváte občasné noci v seriózním mrazu, klidně sáhněte po ještě o krok teplejší verzi. Já osobně mám jako univerzální spacák s určením do -9 °C.

Nižší čísla už patří do hájemství zimních spacáků. Což si troufám říct, že nebude vaše první volba, pokud už nemáte nějaké zkušenosti a netušíte, proč přesně si jej kupujete.

Jarní nocování pod širákem může překvapit pořádnou zimou

Je pro vás důležitá váha?

Váha a rozměry jsou častým důvodem, proč si lidi ve výsledku vezmou nedostatečný spacák přesto, že doma mají i odpovídající. To kilo až dvě se jim zkrátka nechce tahat. Bohužel platí logická úměra, že teplejší spacák srovnatelné kategorie bude většinou o něco těžší a větší. Ve spacáku musí stále mít co izolovat a náplň tvoří podstatnou část váhy.

Co se tíhy týče, jednoznačně nejvíce si pomůžete volbou péřového spacáku, jehož poměr váhy a výkonu se se syntetikou nedá srovnat. Na podobných teplotních limitech se dostanete klidně na rozdíl okolo tři čtvrtě až jednoho celého kilogramu. Poměrně velké skoky však existují i mezi levnými a kvalitnějším spacáky se syntetickou náplní.

Kolik do toho chcete vrazit?

Zde nastává hlavní kámen úrazu, pokud se vám zachce peří. Třísezónní spacáky s péřovou náplní nejsou zrovna levná záležitost – cenovky začínají okolo pěti tisíc. Srovnatelné spacáky s izolací ze syntetických vláken stojí obvykle o třetinu až polovinu méně.

V kategorii umělých vláken pak cena hodně záleží na kvalitě použité náplně, což nás přivádí zpět k otázce pravidelnosti použití a požadované kvality. Slušné třísezónní kousky stojí od dvou do čtyř tisíc.

Nejen váha, ale i velikost hrají roli, pokud se na kratším čundru chcete vejít do menšího batohu.

Jak moc se o něj chcete starat?

Vhodnou údržbou a starostí o spacák dlouhodobě ovlivníte jeho schopnost nevypouštět teplo do okolního vesmíru. I v tomto případě se dostáváme k tradiční otázce peří vs. syntetika.

Na péřový spacák to chce být hodný, pravidelně a důkladně jej vysoušet (aspoň na chvíli jej rozložit po každé noci, pokud to lze) a jednou za čas ho vyprat. Myslet extra na vysoušení je nutné proto, že péřová náplň sama od sebe schne o dost pomaleji než syntetika. A jak jsem už zmínil výše, navlhlý matroš neizoluje zrovna nejlíp.

Spacák přitom nenavlhne jen od rosy nebo zateklé vody, ale postupně také od nás, neboť i samotný člověk toho přes noc docela dost vypotí. Nemusíte se bát, že pokud v deštivém týdnu tři dny po sobě nebudete mít péřák jak ráno dokonale vysušit, že byste v noci mrzli. Ale z dlouhodobého hlediska je potřeba na to myslet.

Příležitostné praní je důležité kvůli vyčištění peří a obnově tzv. loftu, neboli schopnost spacáku se po rozbalení nafouknout – což je nejpodstatnější prvek jeho izolačních vlastností. Ve chvíli, kdy máte dojem, že péřák ztrácí tuto kvalitu, je nejvyšší čas zvážit, zda se pustit do ruční anabáze nebo jej odeslat na vyprání firmě, která se o správnost postupu postará za vás.

Mimochodem… i když péřák vyžaduje určitou snahu při jeho údržbě, vězte, že pokud ji zvládá lajdák a lenoch jako já, není se čeho bát.

Spacák s umělou náplní je oproti tomu více bezúdržbový a snese hrubší zacházení. Co se vylhkosti týče, tak není pravda, že by samotné syntetické vlákno za mokra izolovalo lépe než peří.

Pouze rychleji schne, takže za běžných podmínek to stíhá víceméně průběžně a ve velkém vlhku může rozumné vlastnosti udržet snadněji než péřák. Dodávám, že preventivně ho usušit aspoň po výletě je rozhodně dobrá praxe.

Pochopitelně durch mokrý spacák bude utrpením, ať už je vyroben z čehokoliv, takže pokud se s ním nechtěně vykoupete, žádný materiál vás v tu chvíli nespasí.

Jaká je velikost odpovídající  vaší postavě?

Malý spacák, do kterého se nevejde, asi nechce nikdo, ale příliš velký znamená zbytečně moc prázdného místa k vyhřívání vlastním tělem. Dobře si tedy vyberte a odzkoušejte spací pytel blízký vaší postavě. Za sebe mohu říct, že o dva centimetry kratší spacák je lepší než žížala přesahující o 20 čísel. Ale raději to vyzkoušejte a konzultujte v obchodě, protože pokud si budete nohama ušlapávat náplň, bude vám v tomto místě utíkat teplo.

A nejde jen o délku. Osobně se rád rozvaluju, pročež v úzkém spacáku se mi nespí tak dobře. Co je horší, při spaní ve velké zimě, pokud nedodržím ležení „v pozoru“, si při větším roztažení uvnitř už moc tlačím na stěny spacáku a opět tak zhoršuji jeho izolaci.

Máte důvod k preferenci konkrétního výrobce?

V kontextu hlavních úvah stran váhy, ceny a tepelného komfortu zní značka spacáku jako podružná záležitost. Kromě renomé a očekávané životnosti se však výrobce od výrobce liší především nabízený servis nebo možnost nechat si vyprat péřák.

Česká kotlina je, co se týče množství outdoorových výrobců nejrůznější úrovně, velmi úctyhodným regionem. Což zůstává pravdou i ve chvíli, kdy se budeme soustředit výhradně na kvalitní producenty s léty prověřenou reputací. Uvádím pár tipů na ty, s nimiž mám zkušenost osobně, skrz kamarády nebo je jejich pověst předchází. Seřazeno podle cenových relací:

• Boll – Slušné základní spacáky plněné syntetikou s dobrými recenzemi. Solidní poměr cena/výkon a obstojná kvalita. Kamarádka-studentka, která potřebovala něco za rozumný peníz, je s ním velmi spokojená.
• Jurek – Je znám především pro své geniální stany, ale pod Beskydami toho šijí mnohem víc. Jeho spacáky s umělou náplní sice nenajdete v outdoorových obchodech úplně běžně, ale to neznamená, že by nebyly dobré. Právě naopak. Jurkův spacák se mnou jezdil po světě snad osm let a kdybych nepřesedlal na peří, jezdil by dál.
• Warmpeace – Jedny z nejlevnějších slušných péřových spacáků a zároveň jedna z nejpopulárnějších značek u nás. Warmpeace dělá výborné věci za přijatelné peníze. Chcete-li péřák, tohle bude vážný kandidát. Nabízejí praní svých výrobků.
• Sir Joseph – Druhá známá a rozšířená značka vyrábějící péřové outdoorové vybavení. Jejich spacáky jsou plněné jiným typem peří a bývaly o něco dražší než Warmpeace, ale v poslední době se ceny hodně srovnaly. Jak vám sedne provedení jejich spacáků, je dáno osobními preferencemi. Určitě nic nezkazíte, když si je vyzkoušíte – spousta lidí na ně nedá dopustit. Sir Joseph také nabízí dobrý servis a praní svých výrobků.
• Patizon – Luxusní (a dražší) péřová záležitost. Spacák, ve kterém spí nejlepší lezec světa Adam Ondra nebo můj fotografický idol Petr Jan Juračka. Co dodat…

Tyto tipy neberte extra závazně, protože výrobců je více a ne se všemi mám výše uvedenou zkušenost. Při výběru doporučuji dobře prozkoumat recenze a soustředit se na většinový dojem z nich. Pozor na to, že někteří výrobci s oblibou mírně přehánějí, co se týče uváděných teplotních komfortů.

Aby nedošlo k mýlce – někteří z uvedených jsou sice oficiálně čeští producenti, reálně se však jejich výrobky zhotovují v Číně či jiné asijské zemi. Stejně jako u spousty zahraničních značek. Pro někoho však snaha podpořit maximum domácí práce může hrát roli.

Chcete spacáky spojovat?

Krátce řečeno: Ano, spacáky se dají spojit a jediné, co k tomu potřebujete, je stejný typ a délka a naopak opačná orientace zipu – aby ho jeden z partnerů měl napravo a jeden nalevo. Ovšem mám-li být upřímný, tohle mě nikdy ani nenapadlo dělat. Ze dvou prostých důvodů.

Jednak mám rád svůj prostor a ve spacáku je ho dost málo na to, abych tam připustil nějakou další (byť oblíbenou) osobu. Druhak z hlediska tepelného komfortu spojení nedává smysl. Podle odborných textů je jednodušší vyhřívat si jediný, vlastní spacák než dva propojené. Ani fakt, že hřejete dva, s tím nic moc nenadělá.

Dobrý spacák jde perfektně stáhnout, aby z něj neunikalo teplo

Spacáky s náplní ze syntetických vláken

Většinu poznatků k tématu náplně jsem uvedl již výše a zde je proto především krátce shrnu.

+ Výhody syntetických spacáků +

• Levnější než péřové.
• Snadná údržba.
• Rychleji vysychají.

– Nevýhody syntetických spacáků –

• Váha – bývají výrazně těžší než péřáky.
• Velikost – nejdou tolik stlačit.

Na co si dát pozor

I mezi různými umělými náplněmi je rozdíl, který vysvětluje diametrálně odlišnou cenovku (a kvalitu) u spacáku za litr plněného obyčejným dutým vláknem a modelu za tři a více tisíc, do kterého výrobce nacpal špičkové mikrovlákno, jakým je třeba Primaloft.

Kvalitní spacák s dobrou umělou náplní poslouží také skvěle. Jen se pronese…

Péřové spacáky

To podstatné už opět bylo řečeno. Co ještě nezaznělo, jsou rozdíly mezi husím a kachním peřím, které se obojí používá pro špičkové spacáky. Ve zkratce – technické rozdíly mezi nimi vás podle mě nemusí zas tak trápit, zvláště, pokud si vybíráte první nebo druhý spacák a nemáte opravdu velmi specifické požadavky.

Pro zvídavé: Kachní peří se údajně lépe popere s vlhkostí, husí zas lépe „loftuje“ (nabírá mezi sebe vzduch) a je ho potřeba o trochu méně pro srovnatelný výkon. V praxi jsou pro mě osobně ale důležitější parametry, než z jakého ptáka pochází náplň.

+ Výhody péřového spacáku +

• O hodně lehčí.
• Mnohem lepší sbalitelnost.
• Delší životnost.

– Nevýhody péřového spacáku –

• Je s ním více práce – musí se pravidelně (klidně po každém spaní) vysoušet. Na druhou stranu, když jej zrovna dokonale vysušit nelze, není to velká tragédie. Je však vhodné to dohnat později.
• Jednou za čas je potřeba jej vyprat nebo nechat vyprat u odborníků.
• V hodně vlhkém prostředí může být jeho vysoušení problematické.
• Pořizovací cena.

Na co si dát pozor

Z hlediska živnosti spacáku je fajn si ohlídat procentuální poměr mezi prachovým a nedraným peřím (přidává se, aby náplň netvořila chuchvalce). Některé ultralight spacáky jej mají 95:5, kvůli lepší sbalitelnosti, přičemž ideálnější poměr pro delší udržení původních vlastností je 90:10, což nabízí většina běžných spacáků.

Skrz tkaninu by nemělo lézt peří samo od sebe. Sem tam nějaké pírko je v pohodě a dá se očekávat, ale jestli to ve stanu po první noci vypadá jako po sněhové vánici, řešil bych reklamaci.

Tip: Mrkněte na výběr péřových spacáků na Hanibalu.

Ranní vysoušení péřáku ve Fanských horách, Tádžikistán

Tip z mého krámku

Poznej lépe své kamarády a zabavte se nejen na dlouhých cestách.

60 karet díky kterým ti nikdy nedojdou náměty na zajímavou konverzaci. Témata jsou spjata s cestováním a dobrodružstvím, ale hru / povídání si užijí i méně zcestovalí.

Prohlédnout na eshopu

Skladování a údržba

Jakýkoliv spacák je potřeba správně skladovat. Nikdy jej nerolujte a dlouhodobě ho skladujte pokud možno volně rozbalený či zavěšený mimo kompresní obal, ve kterém se obvykle nosí v batohu. Lepší výrobci k němu rovnou posílají i objemnější a vzdušný skladovací pytel.

Zašpiněný spacák můžete lokálně očistit vlhkou houbou či hadříkem a mýdlovou vodou. Určitě se vyhněte různým agresivním čistidlům.

Pustíte-li se do celkového praní, rozhodně nepodceňujte správný postup i prostředky a vždycky si sežeňte relevantní informace nejlépe přímo od výrobce pro konkrétní typ, abyste drahému vybavení více neuškodili než prospěli.

V případě péřových spacáků čeští producenti za přiměřenou úplatu obvykle nabízejí praní pro své produkty. Případně se lze zeptat ve vašem oblíbeném obchůdku.

Jak často dopřát péřáku celkovou očistnou kůru záleží pochopitelně na intenzitě použití. Sir Joseph radí po 30-50 nocích. Pozor ale na to, že příliš časté praní žádnému spacáku neprospívá a častěji než jednou ročně to výrobci obecně nedoporučují.

Co se praní syntetických spacáků týče, rady firem si trochu protiřečí. Opět nedoporučují prát spacák příliš často, protože syntetické náplni každé vyprání trochu uškodí. Na druhou stranu ve chvíli, kdy byste měli lézt do něčeho, co připomíná uleželou mršinu, zaslouží si váš společník důkladnější očistu. Pokud by byl doslova prosáklý mastnotou a špínou, jeho izolačním schopnostem to neprospěje ještě o něco hůř.

Souhrn a konkrétní tipy

Do velké míry se dá otázka postavit jako „Chci péřový spacák nebo si vystačím se syntetickou náplní?“.

Peří je ve většině ohledů výhodnější materiál, ale pořádně si za něj připlatíte. Co se údržby týče, není potřeba se jí nějak zásadně bát, ale trochu snahy jí obětovat budete muset.

Pro občasné a „rekreační“ uživatele je ale péřový spacák obvykle přestřelením a ušetřený peníz mohou raději zainvestovat do lepší a pohodlnější karimatky, která se na kvalitě jejich spánku podepíše s citelnějším efektem. Extrémní šetření ale nedoporučuji ani u spacáku se syntetickou náplní, které se vyrábí ve velmi různých kvalitativních úrovních.

Spacák s umělinou bude též vhodnější pro všechny, kdo obvykle spí v hodně vlhkém prostředí.

Na horské přechody nemá většinou smysl tahat nic, co není svým určením „třísezónní“. Tedy pro běžné podmínky od jara do podzimu.

Na závěr také přidávám osobní tipy, po čem pokukovat s ohledem na vaše potřeby:

• Jste občasný turista a nechystáte se do velehor / spacák si příliš neužije drsnějších podmínek: Ač s ním nemám osobní zkušenost, takový Boll Magma sbírá velmi pozitivní ohlasy.
• Do hor chodíte pravidelně a chcete něco důkladnějšího, ale nejste Rothschild: Mohu jen doporučit něco od Jurka. Řada Outdoor nebo klidně i Extreme pro drsnější podmínky. I výše uvedená značka Boll by měla slušně posloužit při správně zvoleném modelu.
• Jste aktivní horal/ka a nevadí vám připlatit si za kvalitní spánek a lehčí výbavu:
  • Warmpeace Viking 600 (ta šestistovka udává množství náplně) u nás patří dlouhodobě k nejoblíbenějším spacákům.
  • Alternativou s podobnými vlastnostmi je Sir Joseph Rimo II 600.
• Jste věčně zmrzlé děvče, co si nenechá ujít příležitost podívat se do pořádné divočiny:
  • Zůstaneme ve stejných vodách (teda peří) a jen trochu přidáme náplně. Warmpeace Viking 900 má kamarádka a je s ním tuze spokojená. Pro někoho možná přehnané a krásně si vystačí s výše uvedenou šestistovkou, ale pro věčné zmrzlíky zejména ženského pohlaví může znamenat spánek do růžova. Já se s ním skvěle vychrupkal v Jesenících při -10 °C.
  • Do rozhodovacího procesu určitě můžete zařadit i SJ Rimo II – 850, záleží co vám více sedne.
• Chci to nejlepší, co se dá sehnat: Mrkněte na spacáky Patizon. Pokud vás neodradí cena, bude to buď skvělý doplněk k vašemu Ferrari nebo parádní společník na stovky nocí po všech čertech.

Pár tipů na závěr, jak spacák využít co nejlépe

Až se budete chystat ke spánku někde v divočině, mějte na paměti, že spacák jen izoluje. Tečka. Nehřeje. Jediné teplo, které v něm kdy bude, si musíte vytvořit sami. Svým chováním a přípravou tak můžete výrazně ovlivnit své pocity uvnitř.

Než zalezete do spacáku, trochu se rozehřejte

Praktickou aplikací výše uvedeného je třeba finta, kdy se před zalezením do spacáku trochu rozcvičíte. Pár dřepů a kliků způsobí, že si vaše rozhicované tělo vytvoří teplé a komfortní prostředí výrazně rychleji. Pokud naopak ulehnete ke spánku promrzlí na kost a s ledovýma nohama, můžete na vyhřátí spacáku taky čekat hooodně dlouho.

Pozor na to, že není moc dobrý nápad snažit se spacák „zadýchat“ nebo spát s čumákem uvnitř, i kdyby vám byla sebevětší kosa. Vydechovaný vzduch totiž obsahuje spoustu vlhkosti, která ve výsledku izolaci zhoršuje.

Více skvělých postřehů píše slečna v tomto parádním článku o spaní na sněhu, který však upotřebíte i v méně extrémních podmínkách.

S přiměřeným vybavením a když víte jak na to, zvládnete snadno i mrazivější noci a sníh. Přitom si můžete pohrát se stavbou závětří, což je i výborné rozehřátí :)

Berte v úvahu životnost spacáku

Všechno má svou životnost nebo se aspoň opotřebovává. Spacáky nevyjímaje. Takzvaný „hvězdářský“ spacák (tenký nebo jetý tak, že přes něj jdou v noci vidět hvězdy) poslouží jako lehká alternativa na letní cykločundr nebo na festival. Ale do vyšších hor je už o zdraví.

Je fajn sledovat, co se s vaším vybavením děje, a uvědomit si, že v průběhu let se budou jeho vlastnosti zhoršovat. Kvalitní značky lze sice málem předávat z generace na generaci, ale po osmi letech intenzivního využívání nelze čekat, že téměř setřená čísla na obalu budou ještě plně odpovídat realitě.

Realisticky zůstává spacák se syntetickou náplní – při správném zacházení – na svých deklarovaných vlastnostech 3 až 5 let. V případě peří byste se měli dostat na minimálně dvakrát tak dlouhou dobu, ale přesné údaje je těžké zjistit, protože internet se hemží nejrůznějšími péřovými superlativy a uváděné roky skáčou jak blechy na koksu.

Osobně si vybírám spacáky se slušnou rezervou, takže i po letech se stále mohu spolehnout, že v drtivé většině případů nebudu mrznout. Ale kdybych se s postarším kusem chystal někam, kde lze očekávat teploty na hraně jeho limitu, budu zvažovat obnovu výstroje nebo zapůjčení něčeho vhodnějšího.

Kamarádka si na putování po Českém středohoří vzala takovou lehkou dečku, pod kterou ani v létě nebylo zrovna horko.

Naučte se, jak se do spacáku oblékat

O oblečení do spacáku se vedou sáhodlouhé debaty. Pokud vám není vysloveně horko, je fajn mít ve spacáku jednu až dvě vrstvy oblečení. Izolace je pořád izolace a specifikace spacáku počítají zhruba s tímto oděvem spáče. Někdo miluje své termospodky, já nedám dopustit na letité odzkoušené tepláky a své oblíbené termotriko.

V případě opravdu velké zimy není chybou na sebe navléct cokoliv, co je po ruce a zároveň v tom ještě nebudete nehybná přiškrcená mumie se zastaveným krevním oběhem. Z mé zkušenosti bych však varoval před situací, kdy si na sebe vezmete samé promrzlé věci, které opět budete muset nejprve rozehřát.

Dodatečným oblečením na spaní se lze spasit jen do určité míry. Z vyklepaného ratlíka neudělá spokojeně chrupkající miminko ani tucet vrstev navíc. Spíše vám pomůžou přežít noc nebo zvednou komfort, pokud se cítíte na hraně.

Běžným problémem bývají studené nohy. Kvůli nim si nosím teplé ponožky na spaní. Ty by měly být volné, aby neomezovaly krevní oběh.

Když přijde mráz, přestává sranda a dobrým oblečením se dá ledacos vylepšit…

Udržujte spacák suchý

Asi tušíte, že libovolný mokrý nebo i jen vlhký materiál izoluje podstatně hůře.

Je bláhové spoléhat, že sebelepší pláštěnka na batoh nebo pončo zajistí stoprocentní sucho uvnitř, když se spustí důkladný liják nebo když procházíme horským mrakem, kdy je voda úplně všude okolo. Déšť a vlhkost si vždycky cestičku najdou. Nejčastěji voda zatíká po zádech nebo ruksak omylem položíte na něco mokrého.

I když ochrana báglu pomůže a zajistí, že nebude všechno durch, citlivé vybavení, jakým je spacák nebo oblečení, je potřeba vždycky navíc dobře zabalit do čehokoliv nepromokavého. Já používám obyčejnou igelitku, ale dají se koupit i speciální vodotěsné obaly nebo „pořadače“ na oblečení.

Další chybkou, které se s oblibou dopouštím při spaní pod širákem, je, když si spacák omylem vyráchám v rose, protože sjedu z karimatky. Nebo si ho nezvládnu rozložit tak, abych mezitím nevytřel vše okolo.

V neposlední řadě jsem se poměrně nedávno naučil, že sušit oblečení (což krom ponožek stejně nedělám) ve spacáku (obzvláště péřovém), není vždycky ideální nápad. Především pokud jej používám v mrazu nebo relativně blízko jeho limitu. Vlhkost totiž pak přechází do spacáku a opět dělá medvědí službu jeho izolačním dovednostem.

Další užitečné tipy, jak se venku – ať už pod širákem nebo ve stanu – vyhajat co nejlíp, najdete v tomto článku. Dobrou noc ;)

Děkuji Honzovi Mikulovi ze Sira Josepha za cennou konzultaci stran fyzikálních procesů ve spacáku.