5 dobrých důvodů proč necestovat podle ChatGPT

Poslechni si článek jako podcast

Rozmáhá se nám tu takový cestovatelský nešvar… a týká se v poslední době stálé všudypřítomnější umělé inteligence. Čím dál tím častěji si všímám, jak lidé využívají ChatGPT či jiný podobný nástroj k plánování svých cest nebo jako průvodce po destinacích. Je to ale dobrý nápad?

Rozmohl se nám tu takový nešvar…

U nás je tenhle fenomén teprve v začátcích, ale v zahraničí je využítí AI (Artificial Intelligence) coby cestovního rádce už celkem rozmáchlé. Podle průzkumu, kterým se ohání GuideGeek, více než třetina oslovených cestovatelů se chystá umělou inteligenci využít k plánování své dovolené v nejbližším roce. Ano, zmíněná firma má na téhle tendenci svůj zájem, protože jde o tvůrce cestovatelského AI asistenta. Jenže podobný trend ukazuje i zběžný pohled do výsledků vyhledávání na Googlu.

Abyste mě nechápali špatně. Generativní umělou inteligenci – tedy AI schopnou vytvářet smysluplný obsah, pracovat s přirozeným jazykem a přijímat v něm pokyny – využívám prakticky denně (konkrétně ChatGPT nebo Claude od Athropicu). Pomáhá mi s analýzou textů, programovacími drobnostmi, vzorečky v tabulkách, brainstormingem a dalšími věcmi. Dost se těším, až mi na slovní pokyn vyhledá aktuální spoje a nejlíp i rovnou nakoupí jízdenky. Ale celkové plánování svých cest bych ji zatím fakt nesvěřil. Zde je několik dobrých důvodů, proč.

Takhle nějak si představuji přátelského průvodcovského robota. Vygenerováno v ChatGPT pomocí DALL-E.

Průměrnost tipů a absence originality

Obzvláště na některých tématech a destinacích je strašlivě vidět, jak od sebe lidští tvůrci navzájem opisují. Ta samá turisticky omšelá místa se opakují stále dokola v bezkrevných článcích, jejichž autor má asi tolik originality a fantazie jako radiátor.

A jelikož je podobných článků na internetu opravdu hodně, byly a jsou hlavní potravou pro trénink AI stojících za populárními chatboty jako je ChatGPT. Při mém testování byly jeho odpovědi hodně obecné a omezovaly se vesměs na nejpopulárnější zmínky – a to i přesto, že jsem ho ponoukal k větší kreativitě.

Pokus a vytvoření itineráře po Ománu pomocí ChatGPT. Vlastně na něm není nic vysloveně špatně, ale celé je to takové dost neslané nemastné. Také dost odignoroval mou žádost o málo známá místa. Z Wadi Shab jsem viděl jen okraj a stačilo mi to, protože byl obležený neskutečným davem a hromadou aut. Teoreticky by takovýto nástřel šel použít k dalšímu průzkumu, ale rozvádění konverzace nikam nevedlo a bez vyhledávání jinde by to nebyla dovolená, která by mě bavila (srovnávám se svou vlastní skutečnou cestou po Ománu).

Jak mi řekla Markét: Je to vlastně jen o krůček horší, než blogerka, co od stolu napíše článek 10 nej věcí, co vidět tam a tam, podle nějž pak všichni budou jezdit. Hlavní problém spočívá v tom, že při „tradičním“ způsobu vyhledávání má člověk šanci narazit na pestřejší mix článků, kde kromě špatných autorů s dobře optimalizovanou stránkou budou i ti lepší.

Pokud se plně spolehneme na AI a její výběr, tuhle šanci rapidně snižujeme. Samozřejmě už dnes spoléháme na algoritmy Googlu, které nám sypou to, co jejich tajemné útroby vyhodnotily jako pro nás nejrelevantnější obsah. Ale existuje spousta způsobů, jak svůj rozsah vyhledávání – a tím pádem i šanci že narazíme na pestřejší škálu zdrojů – vylepšit.

Můžete oprávněně namítnout, že spoustě lidem tohle naprosto vyhovuje. Nepotřebují zažít dobrodružství ani vyhledávat překvapení – obzvláště se na svých cestách obávají překvapení. Chtějí své cestovatelské univerzálno, perfektní (tedy zcela očekávatelný) zážitek a hlavně ať to dobře vypadá na sockách. Nechť je jím přáno, pointa tohoto článku směřuje jinam.

Je libo pořádný dav? To AI zařídí skvěle.

AI chybí osobní zkušenost a nemá svůj styl

Osobně, když se chci inspirovat nebo vyhledávám informace o nějaké destinaci a narazím na zajímavý web, prolézám více článků téhož autora. Čistě proto, abych zjistil, co píše, jaký má styl a jak mi sedí jeho náhled na svět a cestování.

Chat GPT a podobné nástroje svůj styl nemají. Ač jsou geniální v pokročilých analýzách nebo poskytování základních wikipedických informací, zatím neumí přijít s ničím novým a neotřelým, protože se v dané zemi nebyly podívat a neměly příležitost jen tak se ztratit a objevovat. Nepřekvapí vás vlastním postřehem k nějaké kulturní podivnosti z první ruky nebo zábavným komentářem. Nezvládnou vám dát autentický tip na špatně dostupnou oblast, který byste mohli náhodou vykutat na zapadlém blogu nějakého bláznivého dobrodruha.

Kromě toho všeho, cestování, jak jej vnímám já, je také o příbězích. Ať už těch, které zažívám na svých výpravách já, tak také o skvělých příbězích mých kolegů, kteří mají svůj vlastní osobitý pohled na svět a styl vyprávění. Dobré příběhy mají velkou sílu inspirovat. Třeba k tomu, že jedním z nejlepších způsobů, jak si z cest odvézt zážitky, které s námi zůstanou až do doby, než si je zase vezme zpátky pan Alzheimer, je spontánnost a nebojácnost k bloudění a objevování.

Budou nás v budoucnu na cestách doprovázet místo lidí AI asistenti? Vygenerováno v ChatGPT pomocí DALL-E.

Nespolehlivost

Nejznámější slabinou konverzačních umělých inteligencí je jejich schopnost bez uzardění pěkně kecat a tvářit se při tom navýsost důvěryhodně. Tzv. halucinace jsou věci, s nimiž jejich tvůrci aktivně bojují a nutno říct, že s každou novou uvedenou verzí je šance, že vám AI bez zaváhání namluví nějakou pitomost, o něco menší. Jenže stále je poměrně slušná. V kontextu plánování dovolené vás tak může celkem snadno poslat na konkrétní místo, které neexistuje, nebo vám dát naprosto nesmyslnou radu.

Při čím dál větším propojení s online vyhledáváním klesá u AI šance, že její informace budou prudce neaktuální, protože původní data, na kterých byla vytrénována, jsou jasně časově omezena. V tomhle si myslím, že momentálně dochází k obrovskému pokroku, který však stále má jednu zásadní slabinu: Bez uvedení zdrojů resp. při jejich značném vizuálním potlačení se správnost a aktuálnost informací hůře ověřuje. Obzvláště, pokud máme tendence rychle sklouznout k absolutní důvěře v předložený výstup.

Až na to, že v roce 2023 mají v Ománu jeden jediný úsek vlakové trati – má cca 300 m a vede mezi návštěvnickým centrem a jeskyní Al Hoota. Tenhle omyl je ale poměrně roztomilý oproti tomu následujícímu.

Příklad chyby, která je stejným dílem úsměvná jako závažná a potenciálně nebezpečná. Panorama Put na Hohe Wandu je lezecká trasa s lezením 5+  UIAA. V tomto případě jednak už obrázek napovídá, že tu možná něco nehraje a přinejhorším by asi každá rodina při smyslech pod stěnou poznala, že se nechali obalamutit. Ale nepřesnost může být méně zjevná, bez očividné chyby a pokud bychom takovémuhle popisu slepě věřili, můžeme problémy registrovat až v pozdější fázi trasy, kdy už nemusí být snadné se vrátit. Za krásný příklad děkuji čtenáři Martinovi.

Pokud použijeme klasické vyhledáváním obvykle navštívíme buď rovnou stránku, která vypadá, že by nám mohla nabídnout odpověď, nebo alespoň rychle okouknem zdroj citovaného úryvku z tzv. featured snippets (pokud jej vyhledávač nevybral tak „dobře“ že vlastně nemusíme dál pátrat). Následně můžeme docela dobře podle různých náznaků vyhodnotit, zda chceme nabízené informaci důvěřovat (autor vypadá, že ví o čem mluví) nebo zda náhodou není zastaralá (případě rozporu budu spíše věřit článku s novějším datem aktualizace).

Vzato kol a kolem je ovšem současná omylnost generativních AI nástrojů vlastně příjemně lidská. Lidem také můžeme důvěřovat a nechávat si od nich pomoci, ale zároveň jsme si vědomi toho, že mohou dělat chyby a nemůžeme nekriticky přijmout úplně cokoliv, co z nich vypadne. Proto tak trochu doufám, že stroje nikdy neomylné nebudou.

Ještě jeden skvělý průvodcovský robot od DALL-E. Docela dobře jsem se bavil. Skoro tak dobře, jako při svém experimentování s AI fotografií.

Ztráta potěšení z plánování i vymizení kritického úsudku

Doteď jsme se bavili o nevýhodách pramenících z podstaty AI. Ale jsou tu i takové, které vycházejí z nás – lidí. Především z naší přirozené lenosti a obrovské ochotě se odevzdat se do náruče čehokoliv, co nám umožní trápit šedou kůru mozkovou o něco méně. Autoritářskými vůdci počínaje, umělou inteligencí nekonče.

Nevím jak vy, ale pro mě osobně je plánování důležitou součástí cesty. Vlastně mám díky němu dojem, že jsem na výletě klidně o několik měsíců déle. O celou tu krásnou dobu, kdy přemýšlím kudy a jak se vypravíme, slintám nad fotkami a představuji si, jaké to asi bude naživo a co mě čeká tam, odkud žádné obrázky nejsou k mání.

Kromě toho, mozek by stejně jako svaly neměl zahálet. Je až příliš snadné oddat se péči virtuálního asistenta a postupně ztratit (nebo v případě nějaké blízké budoucí generace ani nikdy nenabýt) dovednosti jako jsou plánovaní, samostatné rozhodování či vyhodnocování rizik a přínosů. Pokud si vybudujeme přílišnou důvěru v technologii na úkor vlastního úsudku a intuice, obávám se, že jako lidstvo kolektivně zamíříme do zapomnění.

Rozhodně budou přibývat obory, kde jsou strojový drobnohled a schopnost vyhodnotit obrovská kvanta dat daleko před lidskými dovednostmi a zároveň nesmírně užitečné. Už dnes se například ukazuje, že AI bude nejspíše hrát velkou roli v lékařství při analýze rentgenových snímků (v tomto případě ale jde o trochu jiný typ než je např. GPT).

Ale přese všechno bychom neměli na přístrojích nechávat úplně všechno. Jednoduše proto, že jinak zakrníme. A být spokojený, zpohodlnělý organismus bez větší potřeby vyvíjet námahu na myšlení není zrovna evoluční strategie, která by vedla na vrchol potravního řetězce.

Nevím proč mě napadlo dám se obrázek oveček…

Tip z mého krámku

Dej na odiv, že se ti nejlépe spí pod oblohou posetou tisícem hvězd.

Kvalitní a pohodlné bavlněné tričko s motivem hor a hvězdné oblohy. Verze s mottem jak v pánském tak dámském provedení.

Prohlédnout na eshopu

Konec originálních tvůrců obsahu

Vytrénování LLM (Large Language Models – velké jazykové modely), na nichž populární služby jako chatGPT stojí, je pravděpodobně největší loupeží ve známé lidské historii. Protože tyhle modely se učily na neuvěřitelném kvantu obsahu z internetu – obsahu, který někdo musel napsat, vyfotit, nakreslit atd.

Takhle… na internetu se opisovalo a kradlo vždycky, ale tohle je jiné. Poprvé jsou totiž originální tvůrci masivně převálcováni svým lupičem (bavíme se o tvůrčím obsahu, nikoliv schopnosti velkých korporací ála Facebook rozdrtit nebo koupit svou potenciální konkurenci hned v zárodku).

Pokud to dávno netušíte, prozradím vám, jak většina tvůrčích projektů funguje. Autor maká jak blázen, aby dostal mezi lidi hodnotný a užitečný obsah – resp. aby ke své tvorbě někoho přilákal, protože jen tak vydávat to nejlepší a věřit, že si toho někdo všimne sám od sebe, dneska moc dobře nefunguje. I takové první tři pozice na Googlu jsou solidní věda.

Běžný bloger zvládá asi tak dvacet různých profesí a po nocích tajně doufá, že maličké procento jeho spokojených čtenářů/posluchačů/diváků zaujme něco z toho, co by mu mohlo taky vydělat pár kaček. Třeba si pořídí nějakou drobnost z eshopu, přijdou na jeho kurz nebo dokonce – to ti nejvěrnější z nejvěrnějších – uváží, že by jim mohl stát za pravidelný příspěvek protože by bez jeho plků byli smutní. Tohle malé procento z hromady návštěvníků je zlatý grál, v nějž náš autor věří, že někdy přijde, když se jako tvůrce bude opravdu hodně snažit.

No a co se stane, když většina zvídavých človíčků přestane hledat odpovědi na své otázky ve vyhledávači za pomocí prolézání několika slibně vypadajících stránek? Když se místo oblíbeného autora raději zeptají chatbota, který jim odpoví slovy přežvýkanými ze stránky toho stejného autora, jen bez nutnosti ji vůbec navštívit? Návštěvníků bude ubývat, malé procento bude ještě menší…

A travelblogeři nebudou mít co žrát…

Jasně, vývoj je vývoj a všichni se budeme muset přizpůsobit nebo profesně vyhynout. Mimochodem docela souzním s tvrzením, že díky nástupu AI budou nejvíce biti průměrní a podprůměrní, jež dokáže umělá inteligence snadno a efektivně nahradit. Jen když blbou náhodou zcela zmizí i ti, kdo v libovolném odvětví vytvářejí opravdu originální obsah a zůstanou jen digitální papoušci, čeká nás poněkud neveselá repetitivní a velmi průměrná budoucnost. Mějme proto rádi své tvůrce.

Shrňme si to

Když si to shrneme, chatGPT či obdobná AI se pro cestovatelské plánování využít teoreticky dá. A dokonce asi nebude horší než průměrný travelbloger, který to tam sází čistě podle toho, co zrovna letí nebo z čeho může mít pár kaček. A v tom je jádro problému. Pokud chcete cestovat, jíst, kochat se, nocovat a natáčet storíčka tam, kde úplně všichni ostatní, bude vám umělá inteligence obstojným průvodcem. A ušlapání davem nebo ztráta schopnosti kriticky uvažovat zaslouženou odměnou.

Pokud od cestování chcete víc než jen sociální důkaz, že na to máte a jste děsně cool – nedejbože pokud byste rádi trochu toho objevování, poznávání, seznamování s cizími lidmi, pro něž nejste jen panáček v moři jiných nájezdníků, nebo dokonce máte rádi kapku nejistoty… pak na to běžte raději postaru. Podle mapy, obskurních zákoutí internetu, tipů živých lidí nebo jen tak podle náhody.

Tak či tak vám přeji ať je pro vás umělá inteligence do budoucna užitečným pomocníkem a ne naopak vy třeba její baterkou… :)