Cestovatelská inspirace: Koho se vyplatí číst, poslouchat a sledovat v roce
Cestovatelů, kteří o svých dobrodružstvích vytrubují do světa je přehršel. Jen menší procento z nich ovšem sdílí zážitky, které stojí za pozornost. A ještě méně to dělá čtivým nebo jinak dobře stravitelným a zábavným způsobem. A takových, kteří k tomu umí přihodit kvalitní kontext nebo opravdu dobrou praktickou radu, je už opravdu pomálu.
Které české i zahraniční zdroje se vyplatí sledovat? V článku najdete výběr poskládaný z mých osobních preferencí a nejlepších tipů vás čtenářů.
Doporučení jsem nahrubo rozdělil do několika kategorií, ale berte je spíše orientačně. Taktéž přihazuji i několik kolektivních projektů a „větších“ médií, které stojí za pozornost. Bohužel v článku chybí spousta mých oblíbenců, které však odvál čas a daní autoři už nejsou v oboru aktivní.
Zklamu vás, ale tenhle fešák Instagram nevede ;) Slovinsko.
Weby a blogy – one (wo)man show
Sám vím, že tvořit solidní a smysluplný obsah převážně v jednom člověku (občas s přispěním zajímavých a schopných hostujících autorů jako je má zcestovalá kolegyně Markét), není žádný špás. Proto nesmírně obdivuji všechny, kdo si na sebe upletli tenhle bič a s gustem se jím mlátí veřejně po zádech.
Petr Vondrlík – Pas a Pusu
„Hodnota cestování podle mě není v památkách nebo krásných plážích, ale v pochopení vztahů, souvislostí a života v různých částech světa.” Tohle sám o sobě říká podle mě jeden z nejlepších současných českých cestopisců.
Petr má na webu především skvělé reportáže, které mě opravdu baví číst. Žádná expozice vlastního ega, ale příjemná žurnalistika a nápadité fotky, které vás vezmou do méně provařených zákoutí světa a sametovým hlasem povyprávějí pár příběhů z okolí.
Podobných lidí je u nás míň než prstů na ruce nešikovného dřevorubce. Sem tam navíc přihodí i nějakého toho praktického průvodce, což se vždycky hodí.
Alex Reynolds – Lost with Purpose
Cestovatelka, se kterou bych si někdy v životě chtěl dát rande. Hlavně proto, že bychom si pravděpodobně výborně pokecali. Skvělý vkus na destinace, realistický pohled na svět i toulky po něm a snaha trochu vzdělávat v zodpovědné turistice jsou jen některé z mnoha Alexiných cestovatelských předností. Baví mě taky její upřímnost, styl a smysl pro humor.
Je jedno, jaký článek si na jejím webu otevřete, nejspíše si dobře počtete.
Matthew Karsten – Expert Vagabond
S tímhle frajerem bych taky chtěl skočit na pivo. Poprvé jsem na Expert Vagabonda narazil, když jsem hledal informace o Ghost Tower v Bangkoku. A od té doby jej ve virtuálním prostoru celkem pravidelně potkávám díky jeho reportům a fotkám z opět ne tolik tuctových destinací nebo poměrně rozumným tipům pro jiné cestovatele nebo cestovatelské tvůrce.
Radka a Ivar – Real Camp Life
Chystáte se na sever? Je zcela jedno jestli pracovat nebo se jen tak poflakovat tou šíleně hezkou přírodou. Pravděpodobně narazíte na Radčiny články o Norsku či Islandu. A můžete vzít jed na to, že se vám budou zatraceně hodit. A taky vás trochu vzdělají, jak nebýt za úplného burana a jak to kde chodí.
Tahle dvojice je taky jedna z mála, jejichž Facebook relativně pravidelně sleduji.
Kami & the Rest of the World
Markét se nechává pozdravovat s tipem na Polskou blogerku, která sice píše víc pro městské živly, ale i takoví jsou mezi námi :) Na její stránku mywanderlust.pl pravděpodobně narazíte, pokud budete hledat tipy na „civilizovanější“ výpravy po východní Evropě nebo bývalém Sovětském svazu.
Radka z Real Camp Life pro Za horami napsala skvělého cestovatelského průvodce po Norsku.
„Větší“ magazíny
Aneb redakce, pro které bych chtěl psát, kdybych neměl vlastní web.
Svět outdooru
Líbí se mi, když někdo bere své téma poctivě. Svými články do Světa outdooru přispívají zkušení odborníci v mnoha odvětvích od horských přechodů, přes cestování s dětmi či první pomoc v terénu, až po skiapilnisty. Na spoustu praktických témat mají výborné články ve stylu „jak na to“. Je pravděpodobné, že na ně narazíte také při hledání recenzí na nejrůznější vybavení.
Od loňska odebírám i tištěnou verzi časopisu, ve které není nouze o dobré čtení k obědu.
Voxpot
Cestovatelé by přece měli mít přehled, co se ve světě děje, a v žánru kvalitní zahraniční reportáže je Voxpot na české špičce.
Pokud vás zajímá, co se to vlastně zrovna mele v Kazachstánu nebo proč Čína jednoduše neschramstne Tchaj-wan, tohle je jedno z míst, kde můžete načíst potřebný kontext. Své místo mají i „lehčí“ texty. Třeba jak je to ve skutečnosti s jógou jakožto „tradiční“ součástí indického života.
Není nad kvalitní čtivo k odpolední přestavce. Chengdu, Čína.
Zajímaví lidé
Cestovatelé, jejichž těžiště tvorby neleží tolik v obsáhlém webovém archivu ( i když jej často mají), ale vyplatí se sledovat jejich projekty napříč různými kanály. Knihy, přednášky, rozhovory, sociální sítě, blog… Především proto, že buď mají co říct, představují výborný zdroj inspirace nebo jsou jejich podniky náramně zábavné.
Alastair Humhreys
Můj dlouhodobý favorit. Skromný britský dobrodruh, který kdysi, ještě před explozí sociálních sítí, objel svět na kole nebo přepádloval Atlantik. Doma v Británií pak zpopularizoval skvělou myšlenku microadventures (kterou jsem se nechal hodně inspirovat). Baví mě jeho nápady i styl. Víc lidí, jako je Alastair prosím.
Tony Danilov
Tony je především neskutečně vtipný. Bizáry, na které při své cestě kolem světa narazil, umí podat tak, že vám odrovná břišáky. Na blogu toho moc nemá, tak doporučuji vyčíhnout jeho přednášku nebo dát šanci knize.
A jen tak mimochodem suprově fotí.
Viktorka Hlaváčková aka Ultraviktorka
Viktorku sleduji dlouhodobě protože mě baví její příběhy z cest, které se proplétají všemi možnými a povětšinou spíš nemožnými končinami. Ráda vyráží na hodně dlouhé pěší pouti, které však nenajdete popsané a katalogizované v žádném průvodci. Nedávno jsem dočetl její velmi příjemnou knihu Hory a nekonečno o putování od Černého moře přes Kavkaz až ke Kaspiku.
Osobně považuji tuhle holku za lehce šílenou a myslím si, že jen málokdo by doopravdy chtěl cestovat stejným stylem, který snoubí ultralight přístup s nedostatkem pudu sebezáchovy. Což ovšem neznamená, že by nedisponovala trekařskými zkušenostmi, které může dál předávat.
Co na ní ovšem opravdu cením, je velmi zodpovědný přístup k cestování jako takovému, kultuře zemí, které navštěvuje, a lidem s nimiž se setkává.
Tomáš Vejmola aka Tomík na cestách
Když jsem na jeho zkazky z ulítlé cesty vlastním tuktukem z Bangkoku domů na Moravu narazil poprvé, proběhlo mi hlavou jen: „Další pošuk, co už neví, jak by ještě byl zajímavý.”
Protože však svou cestu absolvoval přibližně v době, kdy jsem se po Asii dlouhodobě potuloval i já, nějak jsem si jeho příspěvků dál všímal a postupem času mi přirostly k srdci. Tomík je podle mě jeden z lidí, kteří mají dar být zábavní tak nějak sami od sebe a velmi skromným způsobem.
Po návratu do Česka se podobně jako mnoho jiných dobrodruhů tak trochu usadil, založil rodinu atp. Ale nově chystá cestu se svým asijským vozítkem po Africe, tak jsem moc zvědavý, jak se mu bude dařit. Držím palce.
Petr Jan Juračka
Bláznivý a tuze vtipný fotograf a kameraman, který je svému umění ochotný obětovat snad cokoliv. Hlavně, když se na to bude skvěle koukat a když příběh okolo bude stát za to. S kopou fotografické techniky a drony jezdí dokumentovat velehorské expedice, natáčí Adama Ondru, prodírá se jihoamerickou džunglí a je snad všude, kde se dá zachytit něco vizuálně atraktivního, co smrdí dobrodružstvím.
Jeho kniha „Ze života fotografa” je pekelně zábavné a inspirativní čtení. Doporučuji všem nadšeným fotografům i obyčejným dobrodruhům bez dokumentárních ambicí.
Lada Svetom
Je to už nějaký pátek, co tahle partička se zálibou v cestování historickými auťáky vraky (především žigulíky pojmenovanými vždy „Vasil“ s pořadovým číslem), podnikla svou poslední velkou expedici. Díky nim jsem si jednou věcí ve svém životě opravdu jistý – nikdy by mě nikdo nepřinutil k podobné motorizované výpravě.
Ale to neznamená, že bych se nad zápisky z jejich výprav náramně nebavil a že nedoufám v přísun dalšího peprného čtiva.
Matúš Lašan
Zajímavý Slovák, který chodí dlouhatánské treky. Některé jsou známé, některé, jako putování kolem Islandu, si vymyslel se svou ženou a následně na vlastní kůži zjišťoval, jak to půjde.
Líbí se mi, že na rozdíl od jiných podobných dálkošlapů necpe ultralight výbavu do každé druhé věty. Dobrá inspirace pro každého, kdo plánuje podobné výpravy.
S partičkou z ladasvetom.sk jsem kdysi udělal i rozhovor. Foto: Archív Lada svetom.
Sociální sítě
Budu upřímný: sociální sítě jsou jak smradlavá balkánská skládka, na které čas od času někdo ztratí zlatý přívěšek po babičce. Jen to, co na nich smrdí většinou ze všeho nejvíc, nejsou hořící pneumatiky ale ego.
Najít onen přívěšek, tedy profil, který je opravdu něčím zajímavý a unikátní, je práce pro vytrvalého a otrlého hledače. Zde najdete pár lidí, kteří mě osobně něčím oslovují a jejichž příspěvky nemám tendence v newsfeedu skrývat.
Spolu na cestách
Dvojice, která na Facebook háže hezké postřehy a krátké popisy života z různých zemí, kde zrovna přebývají. Baví mě jejich styl psaní a skutečnost, že se nebojí být realističtí :)
Pavel Svoboda
Kolega, se kterým máme hodně podobný vkus na cesty a taky se nebojí pořádně punkových treků. Pavel se ovšem výrazně více věnuje fotografickému umění a výsledky podle toho vypadají. Podle mě jeden z top českých cestujících fotografů. Slintat můžete nad jeho Instagramem nebo Facebookem.
Jolana Sedláčková aka Po vlastní ose
Skvělé fotky ze zajímavých destinací jako Kavkaz, dálná Sibiř, střední Asie, severské země a podobně. S touhle dámou máme opět hodně podobný vkus a díky němu jsme se vlastně i poznali – po sérií vzájemných komentářů typu „tak tam jsem taky byl“ :) Což v dnešní ultraglobalizované době nemusí být žádný div, ale ono fakt šlo o místa, která ani omylem nejsou masovka.
Opět si můžete vybrat, zda je vám bližší sledovat Facebook nebo Instagram.
Lukáš Doležal
Instagram téměř nepoužívám – zapnu ho tak jednou za měsíc z čisté profesionální zvědavosti. Lukáš Doležal je jeden z mála lidí, které tam sleduju. Podle mě má svůj osobitý snový styl, kterým se odlišuje od zástupu jiných načančaných obrázků krajinek.
Lukáš Veselý
Stejný případ jako výše, jen tenhle Lukáš si mě získal svými fotkami noční oblohy.
Northern Explorers
Jeden z pár urbexových profilů, které na Facebooku sleduji. Stará opuštěná místa a jejich příběhy mě hrozně baví (a samozřejmě že nejlíp naživo).
Lost in Time
Druhý urbexový Facebook, který mi přijde zajímavý. Hezké (i když ne top profi) fotky často fascinujících lokalit a vždy u každého alba (je potřeba se na ně prokliknout ze zdi) i krátký příběh nebo popis místa.
Dříve bylo posláním cestovatelů ukazovat, jak to vypadá ve světě, a přibližovat vzdálené kultury. Dneska je to zřejmě především „být sám vidět“.
Napsal jsem knížku plnou těch nejlepších cestopisů za sedm let toulání po světě. Bláznivé historky z netradičních destinací doplňují úvahy a tipy na nejrůznější cestovatelská témata od plánování přes průšvihy na cestách po masový turismus.
“Místa, kam se nechodí” tě pobaví, nadchnou a především inspirují k vlastním nečekaným objevům.
Koupit na eshopu
Podcasty
V podstatě všechny česko-slovenské podcasty o cestování (s výjimkou toho mého, který snad někdy oživím) jsou ve formátu rozhovorů s různými více či méně zajímavými cestovateli. Je proto potřeba probírat jednotlivé díly, kdo zaujme konkrétně vás. Rozhodně se dají najít příjemná povídání. Na výběr je následující:
S podcastem jsem taky experimentoval a třeba jej brzy opět přivedu k životu ;)
Newslettery
Newslettery nebo česky poněkud nepřesně „emailové novinky“ mají trochu pejorativní nádech pro lidi, kteří znají jen marketingové emaily, které nám začínají chodit po nákupu v libovolném eshopu. V poslední době však dobře psané obsahové newslettery nejen u mně získávají prioritu oproti obsahu sociálních sítí.
Nad tím, co se nám objevuje a neobjevuje „na zdi“ totiž nemáme kontrolu. Ani jako tvůrci ani jako konzumenti. Nad svou emailovou schránkou, při troše snahy, mohu mít nadvládu absolutní.
Protože si svého času a pozornosti vážím čím dál víc a protože mě nebaví při snaze být v obraze hledat na Facebooku výše popisovanou perlu v kupě hnoje, odebírám ke spoustě témat, jež mě zajímají, kvalitně psané newslettery.
Ke vší smůle jsem zjistil, že těch cestovatelských, které nabízejí o trochu víc než výběr nejnovějších článků daného média nebo suplují něčí osobní deník, je jako šafránu. Zatím jsem zůstal pouze u dvou, kterým opravdu pravidelně věnuji čas.
Shouting from the Shed od Alastaira Humphreyse
Výše zmiňovaný oblíbenec Alastair Humphreys vydává své „zkazky z lesní chaty“, kde se dělí o zajímavé projekty, články, nápady a postřehy, na které narazil. Pro mě jsou jeho emaily pravidelnou studnicí nových objevů.
Kubův cestovatelský newsletter
V tomto případě si dovolím egoistickou malou domů a přihraju vám svůj vlastní emailový projekt.
Každý měsíc se probírám vším, co mě kolem cestování a dobrodružství cvrnklo do nosu. U čeho vyhodnotím, že stojí za to poslat dále, to mí čtenáři najdou v novém vydání. Světe div se, ale v Česku nikdo nic podobného v tomto oboru netvoří.
Mrkněte do archivu nebo se rovnou zapište k odběru a nechte se překvapit ;)
Není dopis jako dopis. Škoda, že posílat stovky nebo tisíce newsletterů je výrazně praktičtější emailem, ačkoliv pohlednice by byly prudce stylovější.
Další projekty
Spolky a projekty, které se tematicky točí kolem cestování a dobrodružství a bez nichž by byl svět nudnějším místem.
Picnic Adventures
Kamarádi v průběhu roku pořádají hromadu zajímavých závodů v odlehčeném duchu. Outdoorová dobrodružství, cyklistické výpravy i motorizované podniky. Mrkněte na jejich web a věřím, že si vyberete. V tomto případě opravdu není důležité vyhrát, ale zúčastnit se a užít si, co pěkného piknikáři připravili.
Festival Na divoko
Nechcu znít moc kriticky, ale většina cestovatelských fesťáků jsou si podobné jako vejce vejci. Samozřejmě je spousta příjemných podniků s mimořádně sympatickými a nadšenými pořadateli, ale Na divoko v Mrákotíně se mezi nimi vyjímá. Čím? Těžko říct… snad je to punková atmosféra, psychologický profil návštěvníků, lokalita na louce u rybníka, výběr účinkujících… a nejspíše je to tohle všechno dohromady.
VlakFest
Pravidelní čtenáři možná tuší, že v tomto případě jde o trochu podmáznuté promo. Na nějakou dobu jsem se totiž stal spolupachatelem většiny podivuhodných akcí, které tento spolek pořádá.
Výprava vlastním vlakem do Bosny? Cestovatelsko-hudební festival? Kratší akce, kdy vás po kolejích vezmeme ve výborné společnosti na spoustu krásných míst? Všechno máme a jste zváni ;)
Živá atmosféra na výpravě s VlakFestem. Foto: Martin Zavadil.
Zapomněl jsem na někoho, koho máte vy osobně rádi?
Nemám oči všude a internet je velké moře, kde zlatá rybka snadno unikne síti jednoho rybáře. Nebojte se do komentářů přihazovat další tipy pro mě i mé čtenáře. Díky ;)
Hlavně se příliš neopájejte příběhy někoho jiného a raději mazejte ven prožít vlastní ;)
Směle piš do komentářů – pomůžeš mně i budoucím čtenářům. Vlákna komentářů lze také sledovat.