Přechod rumunského pohoří Fagaraš: Praktické rady a tipy na cestu

Fagarašské hory (rumunsky Munții Făgărașului) jsou nejvyšším a nejrozsáhlejším rumunským pohořím a jako takové jsou oblíbeným cílem zkušených horalů. Píšu úmyslně „zkušených“, protože přechod celého 70 kilometrů dlouhého hřebene je náročný podnik. Chtěla bych se podělit o své aktuální poznatky, co vás nahoře čeká a na co se připravit.

fagaraš skály přechod

Terén je místy docela náročný a je potřeba s tím při plánování trasy počítat.

Jak se na Fagaraš dostat

Fagaraš  se táhne od západu na východ mezi městy Sibiu a Brašov. Ty vám pravděpodobně poslouží jako základní cílové destinace při cestě z Česka.

Buď do jednoho z těchto měst dojeďte autem a nechte ho tu, případně sem snadno dojedete vlakem s jedním přestupem v Budapešti. Maďarsko-rumunský vlak je neuvěřitelně pomalý, připravte se na dlouhou romantickou jízdu a raději si trochu připlaťte za lehátkové kupé, ať se vyspíte.

Pak už stačí se vlakem dopravit do některé z malých staniček, kde začnete výstup na hřeben. Na západě to obvykle bývá Turnu Roșu nebo Sebeșu, na východě Zărnești.

Pokud nechcete jít celý hřeben a chcete si výstup usnadnit, využijte Transfagarašskou dálnici, která protíná hřeben zhruba ve třetině a dostanete se po ní až k jezeru Balea v nadmořské výšce 2 034 metrů. Na hřeben směrem k jezeru Capra tak nastoupáte jen 300 metrů oproti zhruba 1 500, které vás čekají při cestě odkudkoliv „z civilizace“.

K jezeru Balea nejezdí žádná hromadná doprava, ale není problém se zhruba 35 km od hlavní silnice E 68 (případně od některé železniční stanice na trase Sibiu–Brašov) svézt stopem.

vlak rumunsko

Chceš si přečíst víc?

Napsal jsem knížku plnou těch nejlepších cestopisů za sedm let toulání po světě. Bláznivé historky z netradičních destinací doplňují úvahy a tipy na nejrůznější cestovatelská témata od plánování přes průšvihy na cestách po masový turismus.

Věřím, že tě “Místa, kam se nechodí” pobaví, nadchnou a především inspirují k vlastním nečekaným objevům.

Kniha Místa, kam se nechodí

Počasí a kdy na Fagaraš jet

Pokud se na Fagaraši nechcete brodit sněhem, vyrazte sem zhruba od půlky června do půlky září. Mimo tyto měsíce patří mezi povinnou výbavu mačky a cepín, bez nich o cestě ani neuvažujte. Buďte ale raději připraveni na to, že už koncem srpna vás může zastihnout sněžení.

„Jistotu“ nejlepšího počasí máte v červenci a srpnu. Přesto ale myslete na to, že se Fagaraši přezdívá Deštivé hory, a to oprávněně. Dobrá nepromokavá a neprofukavá bunda nebo pláštěnka jsou základem v každou roční dobu. My jsme měli na konci července krásné počasí, denní teploty se pohybovaly kolem příjemných 20–25 stupňů, noční mezi 10–15 °C, jen jeden den chvíli lehce sprchlo. Určitě se před cestou mrkněte na předpověď počasí, ať máte představu, co vás čeká. Doporučuji kombinovat informace z Yr.noMountain Weather Forecast.

Momentálně se ani v hlavní sezóně nemusíte bát žádných davů, my jsme denně potkali průměrně sotva 10 lidí. Více se jich koncentruje jen na nejvyšším vrcholu Moldoveanu, ale většina z nich sem vyráží na jednodenní výstup. Pokud na hřebeni potkáte někoho s velkými batohy, kromě Rumunů to v 90 % případů budou Češi.

fagaraš sníh červenec počasí

I v červenci můžete na Fagaraši překračovat sněhová pole. Teda spíš políčka.

Plánování, značení a časová náročnost

Přechod celého 70kilometrového hřebene (plus nástup a sestup) zabere zhruba týden. Pokud cestu plánujete podle Map.cz, ke všem udávaným časům přidejte zhruba třetinovou rezervu. V celé západní polovině je terén hodně náročný a kamenitý a jeho zdolání bude i zkušeným horalům trvat, denně ujdete sotva 15 kilometrů.

Časy udávané na rumunských orientačních cedulích docela sedí, ale pokud jdete natěžko, počítejte při udávaných rozsazích raději s delší variantou.

Celým hřebenem se táhne červená značka, trasa je všude dobře značená a nemusíte se bát, že zabloudíte. Zároveň každý den potkáte minimálně jednu sestupovou cestu zpět do civilizace. V případě špatného počasí nebo únavy tak můžete prakticky kdykoliv změnit plány a trasu zkrátit.

značená trasa fagaraš rumunsko

Přehledně značené trasy vedou napříč hřebenem i dolů do údolí

Naše trasa

Já jsem přechod Fagaraše zahájila u jezera Balea, kam jsem dojela stopem od vlakové zastávky Cârța. Od Baley vede modrá značka do sedla Șaua Caprei, z nějž jsem si ještě vyběhla na sousední vrchol Iezerul Caprei (2 418 m), a pak u jezera Capra počkala na kamaráda, který šel po hřebeni od západu. U jezera jsme i nocovali.

Druhý den jsme se vydali po červené značce po hřebeni přes vrcholy Paru de Fier (2 316 m) a Mircii (2 470 m), kolem zamrzlého jezera Lacul Podu Giurgiului do sedla Șaua Podragu, kde jsme po červené slezli ke stejnojmennému jezeru Podragu.

Plán byl dojít mnohem dál, ale jak jsem psala výše, oproti tvrzení Map.cz nám cesta trvala skoro sedm hodin a byla dost náročná, protože se hodně šplhalo nahoru a dolů po kamenech. Tak jsme usoudili, že pro dnešek stačilo. Dobře jsme udělali, protože prameny u jezer Giurgiului a Podragu jsou posledním zdrojem vody až k malému pramínku zhruba hodinu a půl cesty za Moldoveanu. 

Třetí den jsme vylezli zpět na hřeben, prošli teď už po mnohem schůdnější pěšině kolem vrcholů Vârful Tărâța (2 400 m) a Podu Giurgiului (2 358 m) na Viștea Mare (2 527 m). Tam jsme nechali batohy a nalehko vylezli na nejvyšší rumunskou horu Moldoveanu (2 544 m). Je to kousíček, ale připravte se na šplhání po skalách a místy poněkud exponovaný terén.

moldoveanu vrchol fagaraš

Na vrcholu nejvyšší rumunské hory Moldoveanu.

Pak jsme pokračovali dál po hřebeni až k útulně Fereastra Mică – Cheia Bandei pod vrcholem Slanina. Od jezera Podragu až po tuto útulnu je sice v mapě zaznačených několik zdrojů vody, ale jsou tak hluboko pod stezkou, že jsme k žádnému nescházeli. Dva Rumuni nás upozornili na malý potůček vytékající ze skály přímo u cesty, sama bych si ho nevšimla, a je otázka, jak moc se na něj dá spoléhat. V praxi tak raději počítejte s možností dobrání vody až pod Slaninou.

Čtvrtý den jsme usoudili, že už nám pobyt v horách stačil a pravděpodobně dál nic nového zajímavého neobjevíme. Podle Map.cz vede přímo od útulny dolů ze hřebene žlutá značka, ale terén vypadal tak neschůdně, že jsme raději přelezli Slaninu (2 268 m) a sestup zahájili až ze sedla Fereastra Mare a Sâmbetei (2 188 m) po červené trase směrem na sever do vesnice Sâmbăta de Sus.  Tam jsme si stopli auto do města Fagaraš a odtud pokračovali vlakem do Brašova.

jezero lacul capra fagaraš rumunsko

Jezero Capra

Spokojený čtenář?

Ať už patříš k náhodným návštěvníkům nebo věrným ctitelům, pokud mě toužíš podpořit v další tvorbě, existuje pár možností jak si oboustranně udělat radost.

Stylová placatka

Nocování, stanování

Na Fagaraši se dá spát na třech typech míst: u jezer, v bivacích/útulnách zvaných refugia nebo v horských chatách zvaných cabany (případně v blízkosti posledních dvou zmiňovaných). Důvodem je především to, že u nich najdete zdroj pitné vody. Jezera leží zpravidla kousek pod nějakým sedlem, jsou tedy v závětří a budete tu v bezpeční v případě špatného počasí.

Útulny naopak bývají přímo na hřebeni, ale též představují bezpečné zázemí. Jsou to plechové boudy s patrovými postelemi, některé působí dost vybydleně, ale za deště přijdou vhod. Obvykle se do nich vejde kolem 10 lidí, ale my jsme ani v sezóně za hezkého počasí nepotkali téměř nikoho. Za nocleh v nich se neplatí a najdete je všechny vyznačené v Mapách.cz (např. tato pod vrcholem Slanina).

V cabanách zaplatíte za nocleh v pohodlné posteli obvykle mezi 300 a 450 Kč a dostanete tu teplé jídlo. Teoreticky jde naplánovat přechod velké části hřebene tak, že byste spali jen po cabanách a nemuseli tahat stan apod. V tom případě ale doporučuji si místo rezervovat předem, ať máte jistotu, že na vás zbyde.

Odkazy na některé cabany (od západu na východ, všechny zároveň najdete v Mapách.cz):

Pokud nebudete spát na cabanách, budete určitě potřebovat stan. Ani neuvažujte o spaní pod širákem, protože počasí na Fagaraši je nevyzpytatelné, hodně větrné a deštivé. Kvalitní tarp pro jednoho by ještě mohl posloužit jako náhrada stanu, ale s celtou si nevystačíte, protože ji nebudete mít kam uvázat.

Tip ––> Jak v horách najít bezpečné místo pro stan

útulna refugio fagaraš

Útulna Fereastra Mică – Cheia Bandei pod vrcholem Slanina

Voda

Jak jsem psala, zdroje pitné vody najdete u všech jezer a poblíž útulen a caban. Spolehlivý zdroj informací o studánkách a pramenech jsou Mapy.cz, ale spousta z nich je několik vrstevnic pod hřebenovkou a reálně byste k nim slézali minimálně půl hodiny, nemluvě o výstupu. V závislosti na počasí a vaší žíznivosti tak budete každé ráno potřebovat na cestu nabrat zhruba litr až litr a půl.

Vodu se vždy snažte nabírat co nejblíž u pramene vytékajícího ze země. Neberte ji tudíž z jezera, ale z přítoku do jezera. Jinak stačí zkontrolovat, že ve vodě o kus výš po proudu neleží ovčí bobky. Já jsem s sebou pro jistotu měla filtr na vodu, ale ani jednou ho nevyužila.

Jídlo

Cestou na hřebeni není kde dokoupit zásoby, všechno si musíte nést s sebou. Na cabanách vaří teplá jídla prakticky po celý den, takže se můžete najíst tam. Nejflexibilnější ovšem budete, když si vezmete vlastní vařič a bombu. Vodu najdete u každého nocoviště, takže stačí s sebou nést suché potraviny typu kuskus, bramborová kaše, pohanka, sušená zelenina apod. a k tomu nějaký zdroj bílkovin jako sušené maso, salámy nebo sýry.

Tip ––> Mrkněte na Kubův článek, jak si na horách dobře uvařit

jezero lacul balea fagaraš

Na chatách se dá slušně najíst za rozumné peníze. Dokonce i u hlavního tahu Transfagarašské dálnice.

Zvířata a nebezpečí

Medvědi

Rumunské hory jsou medvědy docela známé, ale reálně se jich nemusíte příliš obávat. Za prvé na rozdíl od slovenských medvědů nejsou až tak naučení, že turisti nosí jídlo, tudíž za nimi cíleně nechodí. A za druhé medvědi jsou jen tam, kde jsou stromy, což na Fagaraši je pouze při nástupu na hřeben nebo při sestupu. Pokud budete nocovat někde, kde nejsou stromy, nemusíte medvědy vůbec řešit.

Pokud by se vám stalo, že budete nocovat v zalesněném terénu, pro všechny případy zavěste všechno jídlo i kosmetiku na strom aspoň 50 metrů od stanu. Medvěd sice na strom vyleze, ale když jídlo necháte na zemi, riskujete, že vám ho sežerou psi. (Nám se takhle pustili do sáčku s odpadky, který jsem neprozřetelně nechala venku vedle stanu.) Rumunská horská služba navíc posílá varování na mobil, pokud se v nějaké oblasti medvěd vyskytne. Nemusíte se nikde registrovat, varování chodí automaticky jako systémové upozornění telefonu.

Psi

Mnohem pravděpodobněji se potkáte s ovčáckými psy. Na rozdíl od Retezatu, kde to byly krvežíznivé potvory, co se musely zahánět holemi a kameny, všichni psi, které jsme potkali na Fagaraši, byli vycvičení a zkrotlí. I když jsme procházeli na cestě přímo kolem nich, vůbec si nás nevšimli. Pro všechny případy se ale držte dál, mějte před sebou natažené hole, případně kámen v ruce a hledejte baču, aby vás jich zbavil.

Tip ––> Jak se vypořádat se psy, kteří nejsou moc přátelští

psi fagaraš rumunsko

Tenhle divoký ohař nás vítal u jedné chaty.

Hmyz

Nejotravnějším živočichem je na Fagaraši hmyz. Nejsou tu komáři, na ně je tu asi moc vysoko, zato se tu všude potkáte s hejny malinkatých mušek. Ty podle všeho sice nekoušou, ale mít permanentně 30 much dva centimetry od obličeje, zejména když jíte, není moc příjemné. Bohužel nám proti těmhle muškám nefungoval žádný repelent, museli jsme to přetrpět.

Doporučená výbava na Fagaraš

Kuba by vám pro cestu natěžko kamenitým terénem určitě doporučil kotníkové pohorky. Já jsem celou trasu zvládla v nízkých trailovkách s přilnavou podrážkou a i po skalách se mi v nich šplhalo dobře, ale s klidným svědomím vám pro jistotu radím vzít si spíš vysoké boty.

Tip ––> Jak si vybrat boty na hory.

Druhou věcí, kterou z osobní zkušenosti doporučuji, jsou trekové hole (nebo aspoň jedna). Na Fagaraši neustále lozíte kamenitým terénem nahoru a dolů. Představte si, že chodíte po schodech vysokých třeba 40 cm a na zádech máte batoh, který váží dobře 15 kilo. Jestli vás kdy zlobila kolena, hole vám výrazně ulehčí sestupy.

Oblečení nechám na vašem uvážení a aktuálním počasí, ale určitě doporučuji neprofoukavou a nepromokavou bundu nebo kvalitní pláštěnku a pro případ slunce naopak něco na hlavu a sluneční brýle. Nezapomeňte opalovací krém s vysokým UV faktorem.

Tip–> Jak se sbalit na hory.

stan fagaraš rumunsko

Večerní výhled ze stanu

Fotky se mnou má na svědomí Michal Tůma.

Líbilo?

Pokud ti článek pomohl nebo tě pobavil, nebylo jeho psaní marná práce.
A jestli jsi se dočetl(a) až sem, možná dumáš, jak pro změnu pomoci mně v další tvorbě. Je to jednoduché jak facka:

Koukni, zda v e-shopu nemám něco, co tě nadchne

Přijď mě pozdravit na přednášku

Související články

Upozornění na nové komentáře
Nekomentuji, ale
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Copy link