Cestopisy
V Kyrgyzstánu budete mít při dálkových přesunech neustálé nutkání přinutit řidiče dupnout na brzdu, abyste mohli blíže prozkoumat ten či onen kus úžasné a proměnlivé krajiny. Přírodní útvary a kaňony v okolí vesnice Kok Moinok rozhodně stojí za den zdržení při cestě do nomádského nitra střední Asie. Nebo dva dny, pokud se zorientujete stejně blbě jako my a vyrazíte někam úplně jinam, než jste chtěli.
Přečíst...
Dobytí nejvyšší hory Arménie ztěžuje barevná suť sjíždějící i s nebohým turistou zpátky do sopečného kráteru, nad kterým se tyčí hned čtyři vrcholky. Na druhou stranu je to právě i tohle zatracené kamení, které Aragatsu dává své kouzlo.
Přečíst...
Babadag je jeden z mála kopců v Azerbajdžánu, kde potkáte něco jako turisty. Zástupy poutníků se škrábou na více než tři a půl kilometrový posvátný vrchol nezdravě nalehko a když se mezi nimi zjeví blbec s batohem, jsou z toho paf. Z jedné strany hory je zelené, životem kypící údolí a z druhé polopoušť. V nejbližší dědině nemají ani normální obchod, ale u cesty k vrcholu stojí improvizovaná vysokohorská čajovna. Neškodný potůček se s jedním pořádným deštěm může změnit ve veletok, který spláchne naivní turisty. A tím kontrasty tohoto přechodu zdaleka nekončí…
Přečíst...
Jako mnoho jiných míst má jezero Sevan dvě tváře. U té první vás pravděpodobně vyhodí taxík a najdete zde klasický turistický humbuk, standardní monastir a davy lidí. K té druhé se musíte propracovat vlastním přičiněním, za což vám bude odměnou osamocený pobyt v nádherném zapadlém cípu Arménie, kde jsou jen ještěrky a odraz nebe na vodní hladině. A taky malá vojenská základna, kam jsme se v rámci výletu omylem vloupali.
Přečíst...
Co všechno se dá stihnout za jeden večer na horském hřebeni poblíž azerbajdžánsko-ruských hranic? Být malém sežrán smečkou psů a jako odškodné nafasovat dvě kila sýra nebo se nechat zatknout pohraničníky a pak si spolu s nimi nad flaškou polské vodky a pod hvězdnatým nebem poslechnout pár operních árií. Vypravit se někam úplně naslepo jen se starou vojenskou mapou je občas zajímavý počin…
Přečíst...
Stará planina se z větší části nachází v Bulharsku, ale její srbská pohraniční část rozhodně stojí za návštěvu. A to přesto, že tahle kráska vám rozhodně nedá nic zadarmo. Zmije se tu pletou pod nohy, stezky na mnoha místech zavál čas, jalovcová kleč sdírá k nepříčetnosti a najít v dosahu hřebene vodu je občas kumšt. Kromě toho potkat zde někoho jiného než osamělého baču a jeho stádo krav je značně nepravděpodobné. Co chtít víc?
Přečíst...
Do Gruzie se dneska jezdí skoro jako do Tater. Nenarazit mezi Kavkazskými štíty na krajánka je jako nepotkat v Brně slovenského studenta. Naštěstí je Gruzie země pestrá a stále nabízí dosud turisty nepříliš objevená zákoutí, jakým je i národní park Borjomi-Kharagauli (Bordžomi-Charagauli) – nádherný svět Malého Kavkazu s monumentálními výhledy na jeho většího bratříčka. Přidejte si k tomu salaše se svéráznými, ale sympatickými pastevci, stáda koní a pár beraních rohů místní kořalky a máte nezapomenutelný trek.
Přečíst...