Čtyři nové dobrodružné výzvy pro rok 2018

Protože se loni mé malé dobrodružné výzvy setkaly s velkým zájmem, jsou zde letos zas. S novým rokem jsem pro zpestření svého i vašeho života na cestách nachystal čtyři nové apely. Jejich společným tématem je změna a netradiční přístupy.

Pokud jste loňský článek nečetli, určitě ho nevynechejte. Zaprvé se dozvíte, proč je taková výzva mnohem lepší a účinnější než předsevzetí a také si můžete do svého „to do” listu připsat pár chuťovek navíc. Už víte, o co jde? Tak pojďme na ty letošní.

1) Vraťte se na místo z dětství

Nebo aspoň někam, kde jste hodně dlouho nebyli. Místa, která nenavštěvujeme pravidelně, mají tendence se razantně proměňovat. Ani naše vnímání není beze změn. Svět dětských dobrodružství nahlédnutý dospělýma očima přináší spoustu podnětů k zamyšlení. A také vzpomínek, o kterých jsme netušili, že někde v hlavě ještě přetrvaly. Občasný výlet do historie a pátrání po tom, co všechno je se světem i s námi jinak, je osvěžujícím zpestřením mezi honbou za stále novými a exotickými zážitky.

Největším (a většinou příjemným) šokem bývá, když zjistíme, že v rámci stále zrychlujícího vývoje zůstal aspoň malý kousek vesmíru stejný, jak si jej pamatujeme …

Cesta Do Kopcu

Cesta, ale kam?

2) Zahoďte průvodce

Představte si klasickou scénu příprav na dovolenou. Kamarádi do vás valí moudra, které atrakce za žádnou cenu nesmíte vynechat, partnerka se učí půlku průvodce nazpaměť, google images neznají nic jiného než pět nejznámějších staveb stále dokola… STOP.

Chcete si dané místo užít bez stresu, že „něco podstatného” vynecháte? Zažít něco jiného, než všichni ostatní? Vykašlete se na výše zmiňovanou průpravu. Hoďte moudré knížky i strachy za hlavu a vyrazte na toulky po neznámých uličkách.

Kdybych šel jen podle doporučení v průvodcích, nikdy bych nepotkal stylové koupaliště pod mostem v tádžickém Khujandu, nezjistil jak moc vesnický ráz mají některé čtvrti v Bangkoku, zažil mnohém méně bizarních detailů čínského života a vůbec bych pramálo zakoušel skutečný důvod, proč se ženu do dálek. Pocit, že něco objevuji.

Spoustu oblíbených historických center lze podle mě probádat naslepo a přitom vidět „vše podstatné”. Na většinu známých míst tak či tak narážím po cestě za těmi náhodnými a neznámými. Jen nestresuji, co všechno ještě musím stihnout, a plně se oddávám geniu loci všech tajemných zákoutí.

Obecně preferuji komplexní dojem, ne jen selektované kousky, které někdo uměle určil jako „ty nejlepší”. Na cestách se mezi těmi několika málo posvátnými lokacemi, které „každý musí vidět”, totiž skrývá nepřeberné množství úžasných objevů a lidí, kteří vám svou duší obohatí pohled na svět.

Thajske Sachy Bangkok

Záhadná thajská deskovka

3) Jeďte na místo, o kterém nejsou žádné informace

Aneb variace na předchozí výzvu. Pro pokročilé nebo jedince s limitovaným pudem sebezáchovy. Píchnout prstem nazdařbůh do mapy nebo nasednout na náhodný autobus do neznáma chce jen odhodlání. Nic víc. Zisky v podobě zážitků jsou však nedocenitelné. V životě jsem absolvoval několik výprav do míst, o kterých ve mně srozumitelných jazycích bylo minimum až nula informací.

Mezi ty nejvýživnější patří návštěva přírodní rezervace Zagatala v Ázerbájdžánu, která skončila zatčením armádou. Neholedbám se vlastní ignorancí – měli jsme jen smůlu na nečekanou změnu pravidel, která však ve výsledku přinesla slušné dobrodružství a vypečené historky. A to nehovořím o nádherné přírodě, kterou jsme putovali.

Neznámý trek mezi jezerem Fuxian a vodopádem Dadieshui v Číně naštěstí nevedl nově zakázaným územím. Ale návštěva horských vesniček a večeře u roztomile opilého dědy nad jedním z nejkrásnějších vodopádů, jaký jsem kdy viděl, stály za trochu nejistoty.

Jak se teorie vykonstruovaná nad mapou nebo fotkou a třemi větami vyhrabanými z nejtemnějších zákoutí internetu mění v realitu je kouzelný proces. Žádná profláklá destinace s pěti stránkami v Lonely Planet vám nic srovnatelného nenabídne. Na světě stále zbývá spousta krásných míst k objevení.

Nadherny Vodopad Dadieshui Cina

(Zatím) zapomenutý obří vodopád Dadie shui

4) Dostaňte někoho blízkého z komfortní zóny

Velmi zjednodušeně (experti prominou) nám komfortní zóna vymezuje v jakých situacích nebo postavení se ještě cítíme dobře a co už je pro náš osobní pocit pohody přes čáru. Vystoupení mimo její hřejivou náruč nás může obohatit, posunout naše limity směrem k větším drsňákům nebo taky způsobit doživotní trauma.

Opatrně s touto proměnlivou hranicí pracuje většina zážitkových kurzů. Spousta cestovatelů jí pak překračuje zcela bez skrupulí. Dvacetihodinová cesta přecpaným smrdutým indickým vlakem nebo jen odhodlání mýt si každý druhý den vlasy v ledovcových jezerech rozhodně utuží charakter (zdravím dotyčnou slečnu ;)).

Nemusíme však hned skákat do extrémů. Pro splnění této výzvy postačí (a pravděpodobně je také vhodnější) pár malých krůčků správným směrem.

  • Kamarádka po létě zářila štěstím, že se jí povedlo svého muže přimět k nocování pod stanem. Ne že by byl bábovka, ale prostě má jen rád své pohodlí.
  • Některé účastníky našich zimních microadventures by jinak nenapadlo jít dobrovolně v mínus pěti spát do lesa.
  • Celkem pravidelně své přátele ráchám v jeskynním bahně. Kupodivu se jim to líbí.
  • Těším se, že letos konečně zvládnu sto kilometrů okolo Brna ve 24 hodinách a jako obvykle ke svému pokusu vylákám dalších pár kumpánů.

Je jen na vás koho si vyhlídnete za svou oběť a jak jej přesvědčíte k výletu mimo pro něj dobře známý a komfortní svět. Stačí, aby vám důvěřoval, že to bude stát za to.

Fanske Hory Maly Horal sestup

Občas je nejhorší nějaký kopec sejít …

Jdete do toho se mnou?

Čtyři výzvy není mnoho na celý rok, ale těch příběhů, které díky nim zažijeme, bude, jak věřím, nepočítaně. Určitě se o ně podělte, protože se rád dozvím, co jsem komu způsobil přichystal. Komentáře nebo facebook jsou vám otevřeny ;)

Související články

4
Komentáře

3 Comment threads
1 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors
  Upozornění na nové komentáře  
Nekomentuji, ale
Mirka

Aniž bych tušila výzvu – splnila jsem si v neděli kousek bodu 1: šla jsem kolem rybníků, kde jsem se učila bruslit, nad Amerikou (teď už zastavěná – je to vůbec kopec?) a pod Šobrovnou, kde jsme lyžovali a sáňkovali a lesem, kam jsem chodila s babičkou na konvalinky, nad “Sady Míru”(zastavěné), kam jsem chodili krást nádherné šťavnaté blumy, šla jsem lesem Na logrech, který mě zná jako Nšo-či … a přinesla si křemínek, ale ty z dětství nalovené v jarním potoce byly růžovější: http://hejdlov.rajce.idnes.cz/Jit_krajinou_…._Piseckymi_lesy/

Rumburak

Bod 3 jsem jednou zkusil…dostal jsem se do minového pole a jen díky štěstí vyvázl bez újmy na zdraví.

Pavla

Jupí! Už se těším! Díky za inspiraci a super tipy ;)