K čemu je (nejen) na horách užitečná předpověď počasí

Začátek série „Počasí (nejen) na horách – praktické základy meteorologie a předpovědi počasí pro laiky“. První díl je především o tom, k čemu jsou kvalitní informace o počasí a podnebí užitečné a jak nám na treku můžou pomoci.

Další plánované články se zaměří na témata:

• 2. V čem je počasí na horách jiné (a potenciálně nebezpečné)?
• Kde vzít informace o dlouhodobém podnebí a jak zjistit vhodné období k návštěvě destinace
• Zdroje dat a předpovědí, jak jim rozumět a jak s nimi pracovat
• Nejlepší aplikace a weby, kde lze informace o počasí sledovat
• Vznik bouřek, jak se jim vyhýbat a co dělat, když nás nějaká dostihne

A je nějaká předpověď vůbec potřeba?

Určitě už jste mnohokrát slyšeli otřepanou frázi, že neexistuje špatné počasí, jen špatně oblečený účastník výletu. Díky vhodnému oděvu (a nastavení mysli) opravdu můžeme značně snížit pocit osobního nepohodlí, jenže „špatné počasí“ se velice snadno může stát objektivní hrozbou pro bezpečnost výpravy. 

Jinak řečeno – dokud svítí sluníčko a je příjemných 21°C , je všechno krásné, jednorožci se pasou na lukách a my si výlet užíváme. Jakmile se ale zatáhne obloha a začnou z ní padat odpornosti ve velkém, jde do tuhého.

Samotný déšť většinou není takový problém, ale jeho následky – třeba v podobě hůře schůdného, kluzkého či rozmáčeného terénu nebo totálního promoknutí a prokřehnutí dobrodruha – ty už můžou končit nehezky. Nemluvě o tom když se přižene bouřka s blesky, silný vítr, kroupy nebo rovnou poctivá fujavice, po které zůstane nečekané sněhové nadělení. V takových chvílích je lepší na horách buď vůbec nebýt nebo, když není na vybranou (a to často není), dřepět s předstihem zašitý na co nejbezpečnějším místě a s co nejlepší ochranou před živly i následky jejich řádění.

Je jasné, že pokud se člověk aspoň trochu vyzná v počasí, ušetří mu to spoustu trápení. Navíc je to skvělá dovednost, kterou uplatníte i při plánovaní větší společenské akce nebo rande někde pod širákem.

Celá série se proto zaměřuje především na to, kde vzít relevantní a srozumitelné informace o podnebí a počasí a jak je co nejlépe interpretovat, i když nejste meteorologové. I laik se může hodně naučit a odpozorovat. Zdroje jsou dnes díky moderním technologiím úžasně dosažitelné. Což je zároveň jejich nevýhoda, protože většina lidí neví, jak se všemi těmi daty a informacemi naložit a často si je vykládá mylným způsobem. Vy na tom po troše čtení (a pár měsících až letech praktického tréninku) budete o hodně líp.

Ono to kvalitní oblečení, dobrá pláštěnka a pozitivní naladění hodně pomůžou, ale nespasí úplně přede vším :)

V čem můžou informace o počasí pomoci a jak se s nimi dá naložit

Práci s meteorologickými a klimatologickými informacemi s ohledem na potřeby horské expedice osobně dělím do 4 fází podle toho, jakým typem rozhodnutí můžu reagovat na to, co zjistím. Tedy:

• Předem doma se snažím zjistit, jaké je v zamýšlené destinaci obvyklé podnebí a ověřuji si ideální dobu k návštěvě.
• Týden až den předem koukám na střednědobou předpověď, abych věděl, jak se co nejlépe připravit. A zda vůbec dává smysl vyrazit na konkrétní místo nebo bude lepší upravit plány.
• Průběžně sleduji aktuální/krátkodobou předpověď na nejbližší den. Díky tomu mám přehled, co a kdy přibližně se bude dít, což mi umožňuje zbytečně neriskovat nebo „zbytečně“ netrpět :)
• Aktuální zhodnocení situace v terénu.

Zjištění obvyklého podnebí nebo ideální doby k návštěvě

Získání povědomí, jak to bude na místě vypadat a kdy je vůbec vhodná sezóna na zamýšlenou aktivitu, technicky vzato není předpověď počasí, ale nesmírně významná součást plánování. Podle dostupných informací si můžete naplánovat nejlepší dobu k návštěvě. A nebo naopak změnit lokalitu, pokud máte pevně stanovené datum, kdy můžete vyrazit.

V případě hraničních podmínek se dá uvažovat např. o spaní raději na chatách či útulnách místo vlastního přístřešku nebo třeba pečlivějším hospodaření s vodou pro sušší část roku. Samozřejmě předpokládané realitě vždycky musíte uzpůsobit své vybavení.

Musím doplnit, že ne vždycky “nevhodná” sezóna znamená automaticky stopku. Třeba podoba monzunových dešťů je na škále od pravidelných vydatných přeháněk, při nichž se ale dá pohodlně cestovat (severní Thajsko) po permanentní průtrž mračen vyvolávající záplavy, sesuvy půdy a další typické projevy (určité oblasti Indie). Dost pohoří má také své období letních bouřek, na které se ale dá s trochou šikovnosti připravit a lze vyrazit i jim navzdory. Ale musíme s nimi počítat, vědět co dělat a o to paranoidněji sledovat aktuální dění ve vzduchu.

Právě tzv. přechodové sezóny (anglicky shoulder season) bývají skvělým časem k návštěvě (příliš) oblíbených lokalit. Obyčejně ještě/už v oblasti nebývají úplně ideální podmínky, ale jsou  víc než snesitelné a zároveň narazíte na mnohem méně turistů.

Ideální zdroje informací:

• Weby o cestování do vybrané lokality
• Zkušenosti lidí, kteří místo dobře znají
• Meteoblue.com (vysvětlení bude v dalším článku)

V mnoha oblastech bývá kupříkladu červen a červenec poměrně deštivý, zatímco začátek podzimu nabízí stabilnější počasí.

Střednědobá předpověď: Jak se co nejlépe připravit (a zda má vůbec smysl vyrazit)

Jak to bude asi vypadat nejbližších pár dní mě obvykle zajímá ve chvíli, než reálně vlezu do hor. Na základě výsledku svého pátrání zvažuji, jak se můžeme lépe připravit, zda výlet vůbec dává smysl nebo to není nic hrozného a vše v pohodě zvládneme.

Jak moc velký představuje špatné počasí problém, záleží krom míry jeho špatnosti také na plánovaném terénu a aktivitě. Trocha přeháněk nebo ranní mrazík v Jeseníkách či někde na ukrajinských poloninách není nic, pod čím by se otrlý horal hroutil. Ovšem někde ve skalách nebo na ferratách, kde je pohyb sám o sobě náročný až nebezpečný, je i slabší, ale vytrvalejší déšť nebo nedejbože námraza velká potíž. Delší intenzivní déšť je dost velkou překážkou všude tam, kde je potřeba brodit řeky a hrozí významné zvednutí jejich hladin (např. Nový Zéland).

Vytrvalá a hustá mlha může defacto znemožnit orientaci, v některých místech se za mokra turista šílené natrápí a už jsem se setkal s takovým větrem, že v něm byl problém udržet rovnováhu. Kapitolou samou pro sebe jsou laviny, které jsou paradoxně velmi nebezpečné za hezkého počasí.

Špatné (nebo rizikové) počasí tak opravdu není jen o diskomfortu, ale může snadno vytvořit i skutečně nebezpečné situace. Čím je prostředí samo o sobě extrémnější a kopce vyšší, tím razantnější mohou být změny povětrnostních podmínek, tím horší jsou jejich potenciální následky a tím těžší je dostat se někam do bezpečí a pohodlí.

Jenže co se zjištěním, že má být fakt odporně a z nebe padat všechno možné včetně žab? Někdy se dá přemístit do jiné oblasti – nejspíše to bude o více než pár desítek kilometrů, přičemž záleží na geografii a klimatických podmínkách lokality, ale často se v relativním dosahu dá najít místo, kde to bude lepší. Variantou je také den nebo dva počkat, než se přežene to nejhorší, a ve volném čase si dopřát regeneraci nebo kulturní oživení.

Případně se prostě můžete smířit s osudem a vyrazit i přes přiměřenou nepřízeň počasí. Jsou pochopitelně oblasti a období, kde pokud nad krajinu lehne oblačná deka, tak je na týden a více vystaráno, ale častěji bývají povětrnostní podmínky na horách zejména na jaře a v létě spíše proměnlivé. A kdybychom pokaždé čekali na dokonalé azuro, tak se nikam nepodíváme.

Ideální zdroje informací:

• Meteorologické předpovědi pro danou lokalitu
• Výstrahy vydávané místní obdobou hydrometeorologického ústavu
• Výstupy z numerických modelů, meteogramy
• Synoptické (povětrnostní) mapy

Krátkodobá předpověď: Operativní úpravy plánu

To je ona příslovečná otázka: “Jak bude zítra?” Nebo třeba navečer, když zrovna po ránu balíme stany. V těchto případech se na delších výpravách už ne vždy dá spolehnout na mobilní signál, protože ten je hluboko v horách (naštěstí) nedostatkovým zbožím. Mnohem více tak přichází ke slovu poctivá předběžná příprava, stažená offline data, ale též osobní zkušenosti, dobrý odhad nebo vyptávání se kolemjdoucích, kteří místní podnebí mají v malíku.

Samozřejmě tam, kde signál je, se vyplatí sledovat aktualizovanou předpověď, protože v krátkodobém horizontu se lze spolehnout na výrazně přesnější výstupy z meteorologických modelů a nemusíte sázet na to, co vám o dnešku tvrdily před týdnem.

Pokud by se měly povětrnostní podmínky výrazně zhoršit, dá se zareagovat úpravou trasy, aby nevedla přes exponovaná místa, zrychlením tempa, zkrácením treku a sestupem do bezpečí, přehodnocením místa k přespání nebo vyhledáním “závětří”, kde můžete bezpečně přečkat největší mizérii.

Ideální zdroje informací:

• Meteorologické předpovědi pro danou lokalitu
• Výstrahy vydávané místní obdobou hydrometeorologického ústavu
• Výstupy z numerických modelů, meteogramy
• Meteorologický radar
• Synoptické (povětrnostní) mapy
• Zkušení a dobře informovaní místní (člen horské služby, chatař, ale někdy třeba i bača atp.)

Za deště se třeba dá zvolit schůdnější cesta.

Aktuální zhodnocení situace a správná reakce

V tomto případě už se bavíme o vyhodnocení, co se bude dít v řádu několika málo hodin či dokonce minut. To jsou přesně ony filmové situace, kdy obloha potemní, začíná se zvedat vítr a z dálky k nám doléhá první zaburácení hromu (pochopitelně se přicházející problém může projevovat i jakkoliv jinak :) ).

Zkušenější turista (nebo dobře informovaný, který nepodcenil předchozí body) odhadne, že se blíží průšvih a odpovídajícím způsobem zareaguje relativně včas, lempl jde dál či situaci zlehčuje a doufá, že se to nějak přežene. V tomto případě hodně hrají roli osobní zkušenosti – ať už v tom slova smyslu, že jsem podobnou situaci někdy zažil a umím lépe vyhodnotit její rizika, tak ve smyslu správného chování.

Jako „méně otrkaným“ horalům vám extrémně pomůže, pokud si např. nastudujete, jak se správně chovat za bouřky, nebo jaká jsou objektivní rizika pohybu na daném místě. A samozřejmě, když si pročtete i další díly této série, které budu zveřejňovat v průběhu podzimu 2023.

Ideální zdroje informací:

• Meteorologický radar
• Příprava a povědomí podle zdrojů zmíněných výše

Když začne padat takovéhle nadělení, tak opravdu oceníte svou předvídavost, kdy jste si po cestě vyhlédli vhodný přístřešek a pak průběžně sledovali meteoradar. Nebo aspoň, když tam ten přístřešek stál jen tak čistou náhodou, když jste šli zrovna kolem…

Odborný konzultant: Ondra Brambus

S tvorbou celé série mi nesmírně pomohl Ondra Brambus – profesionální meteorolog pracující v době vzniku textu pro Český hydrometeorologický ústav. Ondra se kromě “domácích” předpovědí pro Českou republiku věnuje také předpovědím pro horolezecké expedice, jachtaře nebo organizátory horských běžeckých závodů.

Zároveň mnoho let působí jako průvodce a horský průvodce a má za sebou řadu horolezeckých výstupů od And, přes Himaláj po Jižní Alpy na Novém Zélandu. Propojení meteorologického vzdělání a výzkumu se zkušenostmi z terénu mu umožňuje předvídat vrtochy počasí daleko za hranicí výstupů z numerických modelů.

Pokud vás zajímá více nebo máte zájem o Ondrovy služby, mrkněte na web pocasinamiru.cz.