Polské Tatry: Výstup na Rysy

Hora Rysy má ve skutečnosti tři vrcholy. Dva leží na Slovensku, ale třetí severozápadní je s nadmořskou výškou 2 499 metrů nejvyšší horou Polska. Jako takový je oblíbeným cílem především polských turistů a výstup na něj představuje středně těžký jednodenní výlet. V tomto článku bych se chtěla podělit o aktuální zkušenosti a praktické rady, co se při výstupu můžou hodit.

Odspodu cesta vypadá horší, než ve skutečnosti je

Jak se k Rysům dostat

Na Rysy se dá jít ze slovenské strany směrem od Popradského plesa, kdy na šesti kilometrech nastoupáte necelých tisíc výškových metrů. Tato trasa je oproti polské pozvolnější a navíc se v sedle kus pod vrcholem nachází nejvýše položená chata v Tatrách – Chata pod Rysmi, kde se dá přenocovat nebo schovat v případě špatného počasí. Já se ale budu věnovat cestě z polské strany.

Ať už pojedete autem nebo veřejnou dopravou, směřujte do tatranského rezortu Zakopane. Tady doporučuji auto nechat, protože tu nejpohodlněji zaparkujete, a dál se přiblížit minibusem. Ty jezdí kyvadlově prakticky nonstop od vlakového nádraží, hledejte autobus s nápisem Morskie oko.

Vlak do Zakopaneho

Za 12 zlotých (1 zlotý je necelých 6 korun) vozí turisty na parkoviště Palenica Białczańska, kde začíná vstup do tatranského národního parku. Za vstup se platí 7 zlotých a dál už lidi musí po svých, případně se ještě můžou zhruba dvě třetiny cesty svézt koňským povozem. Jeho cenu se mi zjistit nepodařilo.

Po 8 kilometrech a necelých 2,5 hodinách chůze dojdete po zpevněné cestě k největšímu tatranskému jezeru Morskie oko. Tady se můžete občerstvit na chatě Schronisko PTTK Morskie oko, přenocovat nebo si odložit batoh do úschovny. Pak už začíná samotný výstup.

První celkem nudná část cesty lesem od parkoviště k jezeru

Plánování cesty

Teoreticky je možné celou cestu od parkoviště až na vrchol a zpět zvládnout za jeden den. Sama jsem potkala asi 70letého pána, který přijel nočním vlakem z Varšavy, vyběhl si nahoru a ještě týž večer jel zpět. Je to ale dost extrémní 10–12hodinový podnik a musíte od parkoviště vyrážet ideálně kolem páté ráno, ať jste včas na vrcholu a stihnete zahájit sestup, než vám trasu zablokují desítky dalších turistů.

Pohodlnější variantou je dojít jeden den k chatě u Morskieho oka, přenocovat a druhý den ráno nalehko vyrazit nahoru.

Ubytování

Chaty u jezera jsou ve skutečnosti dvě – stará s hromadnými noclehárnami pro 12–14 lidí, kde jedna noc stojí 43 zlotých, a nová s pokoji pro 4–6 lidí, kde nocleh vyjde na 60–70 zlotých. Já spala ve staré, kde je k dispozici sdílená kuchyně a koupelna. Na každé posteli jsou dvě deky, ale doporučuji mít vlastní spacák, je to pohodlnější.

Jestli chcete mít jistotu, že se vejdete, rezervujte si nocleh předem. I kdybyste to ale neudělali a bylo plno, tak chaty v Tatrách fungují tak, že nikoho venku nenechají, ale uloží lidi někam na podlahu za cenu nejlevnějšího lůžka. Pro tento případ je fajn mít s sebou karimatku. 

Úschovna

Veškerou výbavu, kterou nepotřebujete přímo pro výstup, necháte v úschovně za 5 zlotých. Na chatě v sezóně od sedmi ráno do devíti večer funguje kuchyně a ceny mají jen přiměřeně horskou přirážku. Hlavní jídlo pořídíte v přepočtu do 150 Kč. Přes den jsou tu ovšem všude takové fronty, že vás přejde chuť na jídlo čekat.

O víkendu nebo za hezkého počasí počítejte s davy lidí u jezera

Výstup na Rysy

Já z chaty vyrážela zhruba v osm ráno a zdá se mi to jako nejzazší čas, pokud nechcete (především pak po cestě zpátky) uvíznout v davu ostatních turistů.

Od Morskieho oka vede dobře značená červená trasa až na vrchol. Na 4,5 kilometrech nastoupáte přes 1 000 výškových metrů a zejména druhá polovina výstupu je fyzicky docela náročná. Cesta nahoru trvá necelé 4 hodiny, dolů teoreticky o něco méně, pokud právě nebudete muset na úzkých chodníčcích neustále dávat přednost protijdoucím horalům.

Navzdory špatné pověsti, kterou údajně Poláci v Tatrách mají, jsem se osobně setkala jen s jedním týpkem, který kolem mě bezohledně proběhl, jinak byli všichni vstřícní, radili si a dávali si přednost. Bylo samozřejmé, že se lidi povzbuzovali nebo se na místech s hezkým výhledem navzájem fotili. 

První část výstupu vede po relativně dobře schůdné cestě

První polovina trasy vede po relativně dobře schůdné kamenité cestě kolem dvou jezer – Morskieho oka a Czarneho stawu, ve druhé polovině už se ale dost leze po skalách a velká část trasy je jištěná řetězy. Ty cestou nahoru slouží za dobrého počasí spíš jako návodná pomůcka, kudy přesně vede trasa, ale při sestupu výrazně pomáhají a vřele doporučuju je využívat.

Trasa je místy hodně exponovaná, lidi se závratěmi si tu dost užijí. Pokud se bojíte, vezměte si ferratový set, ať se můžete jistit.

Řetězy zároveň znamenají, že vždy můžou lidi jít jen nahoru nebo jen dolů. Na mnoha místech tak musíte čekat, až na vás přijde řada. Mně čekání prodloužilo sestup celkově tak o půl hodiny.

Sestupová trasa je úplně stejná jako výstupová, jediný rozdíl je, že Morskie oko pak můžete obejít z druhé strany. Tato druhá strana je delší, lehce náročnější, ale za mě hezčí. Já jsem člověk, který děsně nerad chodí stejnou cestou tam i zpátky, ale na Rysy je výstup a sestup pocitově tak odlišný, že mi to vůbec nevadilo. Při cestě zpět jsem si na řadě úseků vůbec nepamatovala, že bych jimi šla.

Pokud máte všechny věci s sebou, tak variantou samozřejmě je nevracet se, ale vzít to dolů na slovenskou stranu a pokračovat do slovenské části Tater. 

Teď to bude trochu exponované…

Doporučená výbava

Základem jsou dobré boty s neklouzavou podrážkou. Nemusí to být nutně pohorky, já sama šla v trailovkách, ale ta dobře přilnavá podrážka je opravdu nutnost. Pokud ovšem máte nestabilní kotníky nebo kolena, případně jdete s těžkým batohem, protože se vydáváte na delší přechod, vezměte si kotníkové pohory, protože celou dobu jdete náročným kamenitým terénem.

TIP–> Více si můžete nastudovat v článku Jak si vybrat ideální boty na hory.

I když je dole 30 stupňů, nahoře bude zhruba 15–20 °C a může hodně foukat. Bude se vám hodit větrovka, případně nějaká čelenka přes uši nebo klidně čepice. Pokud hrozí déšť, vezměte si místo větrovky rovnou goráčovku nebo solidní pláštěnku.

Zároveň pokud svítí slunce, nezapomeňte na opalovací krém a kromě očividných částí těla jako obličej a krk si namažte lýtka. (Vyzkoušeno za vás, že se při sestupu dokáží fest spálit, celou dobu totiž máte slunce v zádech a lýtka mají ten správný spalovací úhel.)

Na celou cestu nahoru i dolů budete potřebovat zhruba dva litry vody. Nemusíte celé množství táhnout zdola, po cestě je několik míst, kde se dá v případě potřeby dobrat z horských pramenů a vodopádků.

Kromě něčeho pořádného k obědu se budou hodit rychlé cukry v podobě ovoce nebo čokolády.

Dost lidí s sebou mělo přilbu, ferratový set a rukavice. Pokud chcete mít větší pocit bezpečí nebo pohodlí při šplhání po řetězech, klidně si je vezměte, ale za mě nejsou nutné.

Hrajeme si na kamzíky. Naštěstí po dobře značené cestě

Tip z mého krámku

Dej si něco dobrého z krásného plecháčku s vtipnými hláškami.

Odolný hrnek o objemu 400 ml s legendárním motivem, který skvěle poslouží doma i na čundru. Nejoblíbenější dárek z mého obchodu.

Prohlédnout na eshopu

Na co si dát pozor

Počasí

Počasí je v horách vždycky nevyzpytatelné. Jestli chcete mít co nejpřesnější předpověď, mrkněte na web chaty, nebo si tam rovnou zavolejte a zeptejte se. Mně se ale osvědčilo i počasí na Googlu, prostě jsem ho týden dopředu sledovala a vybrala si den, který měl být celý slunečný.

Nízká viditelnost není sama o sobě tak hrozná, kromě toho, že se ochudíte o nádherné výhledy. Trasa je dobře značená a značky najdete každých 5–10 metrů.

Fakt ale na Rysy nechoďte, pokud má pršet, protože kameny budou brutálně klouzat. Mně stačilo těch pár úseků, co bylo pod sněhem nebo mokrých od potůčků, které cestu křižují. 

Zároveň si nahoře dávejte pozor na silný nárazový vítr. Na exponovaných úsecích se za větru raději držte řetězů. Obzvlášť opatrní buďte, pokud byste tam šli s větším nebo těžším batohem, který vám ještě zhorší stabilitu.

Nahoře se vždycky najde někdo ochotný, kdo vás vyfotí

Množství lidí

Jak mi řekl Kuba Venglář: „Tatry jsou jediné pořádné hory, které Poláci mají, a uvědom si, kolik je Poláků.“ Takže ano, počítejte s tím, že tam můžou být docela davy.

Dobrá zpráva je, že:

1. Velká část toho davu zůstane u jezer;
2. Když vyrazíte nahoru brzo, též se velké části vyhnete;
3. Ve všední den to bude o něco lepší než o víkendu.

Zákazy a omezení

Celou dobu jste v národním parku, takže logicky nemůžete nikde rozdělávat oheň, stanovat nebo prostě dělat bordel. V obou jezerech je zákaz koupání. Spaní pod širákem je teoreticky povolené, ale v praxi najdete vhodné místo maximálně někde mezi parkovištěm a chatou. Výš už najdete jen strmé kamenité svahy.

Od parkoviště k Morskiemu oku je cestou několik toitoiek a i přes jejich nevábnou vůni je především dámám doporučuji využívat, protože reálně nemáte kam jinam zalézt svoji potřebu vykonat. Pánové si místy ještě jakž takž poradí.

Při výstupu od horního jezera až na vrchol už ale opravdu není, kam jít, tak doufejte, že žádnou naléhavou potřebu nepocítíte. Já jsem navzdory dvěma vypitým litrům vody vše vypotila a na záchod šla až po sestupu opět na chatě.

Co všechno se v Morkiem oku nesmí dělat…