Očkování pro cestovatele: Kolik stojí, jak dlouho trvá a pár tipů k tomu

Preventivní očkování před výletem do zahraničí je jedno z velkých cestovatelských témat. Čím vším se nechat bodnout, kolik to bude stát a na co se připravit je otázka, na kterou není snadné odpovědět. Odborného doktora nenahradím, ale o vlastní zkušenost a několik dobrých tipů se podělit mohu.

Osobně jsem se po nedalekém východě toulal 9 let bez jakéhokoliv očkování a naštěstí jsem žádné opravdu velké svinstvo nikdy nedostal. Před výletem do vzdáleného Kyrgyzstánu a plánovanou dlouhodobou cestou však bylo na čase zadumat se nad zlepšením své prevence. Máte-li podobné myšlenky, následující řádky se vám budou hodit.

Na co se před cestou očkovat?

To vám nejlépe poradí přímo lékař na základě vaší destinace, konkrétního období a stylu cestování. Na druhou stranu se vyplatí zjistit si pár informací samostatně. Sám jsem doktora musel trochu přesvědčovat, že se při svém výletu nemíním omezovat na hotely a běžné masňácké destinace, tudíž bych se opravdu chtěl nechat naočkovat i proti vzteklině. Preventivní očkování proti vzteklině se obecně doporučuje při dobrodružnějším charakteru cesty, protože dostat se z odlehlých kusů světa k doktorovi může chvíli trvat a čas je při riziku nákazy touhle nemocí aktivem, kterého není nazbyt.

Naopak při textech některých očkovacích center lze snadno získat dojem, že z expedice do některých destinací nemůžete vyváznout živí. Jde jim pochopitelně o byznys a je v jejich zájmu, abyste u nich využili co nejvíce služeb. Abych jim však nekřivdil, často jsou tato centra dobrým webovým zdrojem základních informací, ceny mají téměř srovnatelné s nemocnicemi a na rozdíl od nich výrazně kratší čekací lhůty. V podstatě nemají problém vás vzít ihned, zatímco třeba do uznávaného Centra cestovní medicíny v bohunické nemocnici (Brno) jsem se musel objednat pár týdnů předem.

Co jsou nejběžnější choroby, proti kterým se můžeme chránit?

Tetanus – Očkování proti této nemoci u nás patří mezi povinná a všichni jej máme z dětství. V dospělosti (25-26 let) je však potřeba se nechat přeočkovat. To se opakuje každých dalších 10-15 let.  Pokud jste tak dosud neučinili kvůli náhodnému pokousání prasetem, jako jsem musel já, stavte se ke svému praktikovi a zjistěte, jak na tom jste.

Břišní tyfus – nepříjemné infekční svinstvo, proti kterému sice pomůže prevence (důsledné umývání, jedení jen tepelně důkladně upravených věcí atp.), avšak přiznejme si – kdo ji stoprocentně dodržuje? Očkování vydrží tři roky, je nutné jej obnovit jen v případě potřeby a patří mezi nejlevnější.

Žloutenka – Lehčí formu typu A lze chytit relativně snadno podobně jako tyfus přenosem přes vodu nebo neupravené potraviny od jiného nakaženého člověka. Tyb B se přenáší krví nebo pohlavním stykem, takže infikace chce už trochu kumštu (i když ani náhodné nakažení není vyloučené). Zato se jedná o mnohem horší a nebezpečnější onemocnění. Toto (kombinované) očkování je poměrně drahé, ale výhodou je, že v momentě, kdy po půl roce dostanete třetí dávku, jste chránění minimálně na 15 let. Některé zdroje uváději celoživotní trvanlivost, ta však zatím není oficiálně potvrzená. Pro Českou republiku ročníky 2001 a mladší je typ B zařazen již v povinném očkování.

Vzteklina – Jestli se proti ní nechat očkovat záleží silně na oblasti, kam se vydáváte a charakteru cesty. V mnoha zemích byla již vymýcena a kdybych se nehodlal vzdalovat z měst a resortů (haha), nebyla by třeba. Zde je důležité poznamenat, že samotné očkování v případě vztekliny nikoho neochrání, ale především prodlouží čas, kdy je nutné začít s léčbou (stejnými injekcemi mimochodem), pokud vás něco (nakaženého?) kouslo. V mnoha případech, kdy je lékařská pomoc daleko a prostupnost terénu slabá, může čas hrát rozhodující roli. Přeočkování nutné cca po třech až pěti letech.

Žlutá zimnice – Specifická pouze pro určité oblasti. V každém případě očkování je celoživotní. V době první konzultace jsem ještě nevěděl kam přesně pojedu. Jižní Ameriku mám stejně dříve či později v plánu, takže se jednalo o dobrou volbu.

Rozkošné opičky si vybírají brebery, Indie

Vzteklina může na první pohled vypadat rozkošně… Indie

Jak dlouho předem

Zásadní je vzpomenout si na očkování s dostatečným předstihem. Naočkování všeho uvedeného výše trvá minimálně tři měsíce. I když existují zrychlená schémata, účinnost vakcín v jejich případě může klesat. Kromě toho, pokud se chcete vyhnout komerčním centrům, něco málo ušetřit a svěřit se do péče nemocnice, objednací lhůty jsou často v řádech týdnů.

Kolik to stojí

Já se nechal v posledním roce (2016/2017) před svou asijskou poutí očkovat na výše uvedené choroby. Na kolik mě to přišlo?

  • Úvodní konzultace: 260 Kč
  • Jedno očkování (nakonec ne za injekci, ale za celé schéma jedné choroby): 210 Kč x 3 (žloutenka, zimnice, vzteklina)
  • Mezinárodní očkovací průkaz: 100 Kč (Budou jej po vás chtít, pokud téměř kamkoliv přilétáte ze země s výskytem žluté zimnice a náramně se hodí pro přehled, jaká očkování jsou ještě v platnosti a co byste si měli nechat obnovit)
  • Žloutenka: 1600 Kč x2 – Pro dosažení dlouhodobé imunity je je pak ještě nutná třetí dávka po půl roce
  • Vzteklina: 373 Kč x3 – obnovování po třech až pěti letech jednou dávkou
  • Břišní tyfus: cca 800 Kč (Očkováno před cestou do Kyrgyzstánu v komerčním centru) – přeočkování v případě potřeby po třech letech
  • Žlutá zimnice: 832 Kč – celoživotní

Kde se nechat očkovat

Zde je volba jednoduchá. Můžete se objednat v centru cestovní medicíny v nejbližší nemocnici a počítat s mírně levnějším procesem a delšími čekacími lhůtami nebo se svěřit do péče jednomu z mnoha komerčních očkovacích center. Zde pravděpodobně zaplatíte pár korun navíc, ale zase nemusíte čekat. Osobně jsem díky dostatečnému předstihu zvolil doktora v nemocnici.

Žloutenku vám na vaši žádost naočkuje i praktický lékař. Tetanus je vysvětlený výše.

maso asie teplo

Tak co to bude, mladý pane? Lehké žaludeční obtíže nebo rovnou drobná otrava?

Problémy a následky?

Mystifikovaná rizika očkování jako takového nemíním nijak rozebírat. Osobně si myslím, že vzhledem k pomoci, kterou tato technologie přináší, jsou zcela zanedbatelná. Co se vám však nejspíše nevyhne, jsou drobné komplikace v několika dnech po očkování. Samozřejmě záleží na konkrétní vakcíně a tom, jak dobře se s ní vaše tělo popere. Mé zkušenosti jsou následující.

  • Při očkování na tyfus mi doktor sdělil, že se možná dva dny budu cítit trochu unavený. Ve skutečnosti to se mnou po příchodu domů seklo do postele a den jsem si příjemně pospal.
  • U žloutenky mě z první dávky dost bolelo rameno, u druhé už to bylo lepší. Je to celkem běžná reakce.
  • Vzteklina proběhla naprosto bez komplikací.
  • U žluté zimnice byla má očekávání nejhorší. Na tři dny jsem si do programu nezařazoval nic podstatného a těšil se, jak si poležím s chřipkovými příznaky. Ve skutečnosti jsem očkování téměř nepocítil.

Prevence není jen očkování

Důležité je uvědomit si, že očkování není samospásné. Na některé choroby zkrátka neexistuje, nebo jej z jakéhokoliv důvodu zrovna nemusím mít. Prevence a rozum pak hrají roli zachránců.

Komáři jsou zdrojem lecjakých radostí. Třeba malárie. Spaní pod moskytierou, používání dobrého repelentu (S účinnou látkou DEET v obsahu okolo 50 procent. Méně nemusí odpuzovat dostatečně a 90 % svinstvo už na vás rozpouští hadry.) a správné oblečení v rizikových oblastech jsou příjemnější volbou než preventivní nacpávání antimalariky. Ta lze mimochodem mnohem účinnější koupit až na místě s výskytem této nemoci a začít je užívat až v případě podezření na nákazu.

Omývání ovoce a zeleniny nezávadnou vodou (ačkoliv je vždycky otázka, jakou za ní považujete :) ), jedení jen dostatečně tepelně upraveného masa a další hygienické návyky chrání i před mnohem prozaičtějšími problémy, než je žloutenka nebo tyfus. Cestovatelský průjem čeká skoro na každého, ale proč mu vbíhat do náruče…

Vzteklina je sice smrtelnou, ale zdaleka ne jedinou komplikací, která dobrodruha čeká po krvavém zalaškování s tím milým toulavým pejskem. Opatrnost v přístupu ke zvířatům (v Asii také dost drzým opicím) je vždy na místě.

psi opice bitva kontejner odpadky

V Indii se toho dá chytit opravdu hodně …

Obnovování

Bohužel u některých očkování je po pár letech nutná opětovná vakcinace, aby úroveň protilátek v krvi nepoklesla pod potřebou úroveň. Některá jsou nutná v pravidelném režimu, abyste nemuseli začít od znova (vzteklina), jiná stačí přeočkovat až v případě potřeby (tyfus). I kvůli evidenci kdy a co obnovit se hodí mít mezinárodní očkovací průkaz, který je jinak oficiálně nutný jen v případě žluté zimnice. Pokud máte ten původní obyčejný z dětství, pak vám gratuluji.

Příspěvky pojišťovny

Očkování mi řádně hráblo do kapsy. Proto bylo příjemné zjištění, že většina zdravotních pojišťoven na něj zpětně přispívá nějakou tou stokorunou. Nejrozšířenější VZP má dokonce navíc preventivní program proti žloutence. Zbylé do určité výše alespoň přispějí na jakékoliv cestovní očkování. Stačí osobně doložit nákupní doklad od vakcíny a lékařskou zprávu o její aplikaci. Vzhledem k tomu, že jedna injekce většinou nestačí, vyplatí se nechat očkovat na přelomu roku. Pokud jste příspěvek ještě nevyčerpali, dostanete jej tak dvakrát za uplynulý i následující rok. Pozor na časový limit pojišťoven, do kdy je potřeba si pro příspěvek přijít, abyste uvedenou lhůtu neprošvihli a nezbyly vám oči pro pláč.

Vše lze dohnat i v zahraničí

Cestujete opravdu na dlouho a nestíháte očkování doma? Osobně jsem byl mile překvapen, že třeba v Bangkoku existuje očkovací centrum s cenami dokonce mírně levnějšími než v ČR. Pokud vám nevadí strávit potřebný čas na jednom místě, zapátrejte kde a jak v cílové destinaci můžete prevenci dohnat.

Podstatné dodatky

Výše popsaná zkušenost je specifická pro Českou Republiku. Pokud jste ze Slovenska, mohou se zmiňovaná povinná očkování, ceny a další drobnosti lišit.

Nutnost očkování je častým dotazem na mých cestopisných přednáškách. Osobně si s ohledem na svou zkušenost a nastudovaná fakta myslím, že potřeba se nechat naočkovat roste s délkou pobytu, vzdáleností k rozumné lékařské péči a samozřejmě rizikovostí destinace. Jinými slovy, pokud vyjíždíte na 14 dní do Srbska, nehrozí vám pravděpodobně nic drastického. Pro polehávací dovolenou v Egyptě nebo trekování v Kyrgyzstánu v délce do jednoho měsíce je už vhodné obrnit se aspoň proti břišnímu tyfu. I když očkováním proti žloutence v těchto zemích nikdo nic nezkazí. A kdo plánuje během půl roku a více vymést kdejaký zapadlý kout světa, neměl by ve vlastním zájmu očkování podcenit ani trochu.

Zde uvedené jsou pouze příklady. Doporučuji se orientovat podle (výše popsaných) specifik jednotlivých rizikových onemocnění a v první řadě podle toho, co vám řekne doktor. Tento článek si neklade za cíl nahradit odborný názor lékařů a reflektuje především mou praktickou zkušenost, ceny a časové rámce.

Autor: Kuba Venglář, Za horami.cz | Odborný dozor: Jaroslav Ilčišák a Lujza Jandurová

Související články

Komentáře

Buďte první kdo bude komentovat!

  Upozornění na nové komentáře  
Nekomentuji, ale