12 tipů co dělat v Bangkoku: Kultura, objevování i sport

Velká města mě děsí a pobyt v čemkoliv svou rozlohou a počtem obyvatel přesahující Brno nijak nevyhledávám. Přesto jsem na své cestě po Asii jsem strávil velmi příjemných čtrnáct dní v Bangkoku. Rozhodně jsem se zde nenudil a pořád měl co dělat. Pokud hledáte, jak příjemné užít volný čas v této metropoli a přitom se vyhnout turistickým odrbům, mám pro vás pár tipů.

V Bangkoku jsem získal základnu nejprve díky kamarádovi, který se zde přiženil, a následně v rámci Workaway dobrovolnického projektu. Mým domovem se na dva týdny stal hostýlek v obchodní čtvrti Silom, kde jsem občas pomáhal s úklidem, častěji vysedával na recepci a povětšinou se jen tak bavil s kolegy a hosty.

Yaya guest house představoval ideální zázemí díky své poloze v relativně klidné a bezpečné čtvrti a hlavně svému majiteli – francouzskému sympaťákovi Yacinovi. Jeho příběh je velmi podobný mnoha jiným. Před pár lety přijel do Thajska na dovolenou a nějak se nezvládl vrátit. Nyní randí s krásnou Filipínkou a provozování hostelu pro něj není ani tak podnikání, jako spíše životní styl.

Podvečerní barbecue s panem majitelem :)

Často nás bylo více dobrovolníků než hostů a tak jsme se moc nepředřeli. Yacine nás navíc zásoboval zajímavými tipy co podniknout a příležitostně uspořádal grilovačku za doprovodu kytarových výstupů jeho kolegy Freda. Když připočtu prima kolegy, myslím, že jsem nemohl mít větší štěstí.

Pojďme tedy na slibované kratochvíle, kterými jsem trávil příjemné dny ve velkoměstě… aneb co dělat v Bangkoku pro fajnšmekry:

Večerní vyhlídka z Cloud 47

Vyhlídky z mrakodrapů

Jedno z prvních míst, kam nás náš pan šéf vzal, byla epická vyhlídka z budovy zvané Cloud 47. Podobných vyhlídkových plošin je po hlavním městě Thajska jako máku, ale většinou chtějí pěkně mastné vlezné.  Úplně zadarmo není ani Cloud 47, ale nabízí výrazně příznivější poměr cena/výkon.

Protože se v praxi jedná o restauraci s terasou, je zde nepsanou povinností něco si dát. I když je pivo za 180 THB předraženým osvěžením, stále představuje zlomek ceny za jiné vstupy a navíc – výhledy při západu slunce nad supermoderně působící metropolí stojí za to.

Nejen odtud mi Bangkok připadal jako město budoucnosti vykreslené v některé ze scifi knih. Obrovské moderní věžáky s nápaditou architekturou utváří prudce kosmopolitní panoráma. O kus níže se mezi mrakodrapy prohání vlaky nadzemky a dole v podhoubí kvasí čilý ruch tržišť a pouličních kuchyní. K těm se ještě dostaneme…

Nalevo je moje oblíbená Pixel Tower

Střešní bazény

Místa z podobné kategorie „život, na nějž se dá celkem zvyknout“ jako výše popsaná atrakce. Soukromé apartmány – tzv. conda – většinou mají svůj privátní bazén v některém z vyšších pater.

Tento luxusní zážitek si naštěstí může dopřát i dobře informovaný návštěvník s hlubokými kapsami. Mnoho lepších hotelů v dispozici vysoko umístěným bazénem nezaostává a do některých z nich se lze podívat bez nutnosti platit si tamtéž pekelně drahý pokojík.

Konkrétním příkladem je Eastin hotel, který najdete kousek od stanice BTS Surasak. Vstup do hotelu nikdo nekontroluje a ve 14. patře najdete parádní bazén.

Pravda – v přilehlém baru je opět docela vhodné si něco malého koupit. Pokud se zde vypravíte mezi pátou a sedmou podvečerní, trefíte happy hours, kdy jsou tři pivka za 400 bahtů – což se na tak luxusní místo více než dá. Bral jsem to jako vstupenku do bazénu ;)

Chrámy

Pokud jste v jihovýchodní Asii poprvé, budou vám nejspíše imponovat. Množstvím, architekturou, zdobností, stylistickými nuancemi (třeba neonová výzdoba uvnitř)…

Kromě těch nejznámějších svatyní lze narazit na velkou spoustu menších pagod ukrytých v městské zástavbě.

Časem se však i ty nejkrásnější díla okoukají. Všechny jsou si poněkud podobné. Ze startu je však rozhodně co objevovat už jen proto, že se jedná o zcela jinou kulturu.

Typické buddhistické stupy v jednom z chrámů

V Bangkogských chrámech je kromě nejrůznějších sošek, které je stráží, možné pozorovat spoustu dalších zajímavých postaviček. Mezi turisty se najdou všelijaké typy, ale z holek, které se ve vstupu do náboženské svatyně malovaly, aby na selfie vypadaly dokonale (zbožně), jsem šel do kolen.

Co mě napoprvé dost zaskočilo je neuvěřitelné množství Buddhů všude, kam jsem se vrtnul. Buddhismus je náboženství silně založené na zobrazovaní svého duchovního idolu. Obsese soškami Buddhy v jakékoliv pozici a velikosti je pro nás Evropany stěží pochopitelná. Kde to jen trochu jde, tam jich pár šoupnou. Nebo jen jednu, ale za to pořádnou.

Pokud vám to nepřijde divné (mně teda dost), můžete si nějakou koupit s sebou. Jen bacha na zákony. Do 15 cm je to v pohodě, ale velikost, jaká je na obrázku, vám už neprojde ;)

Je libo nějakého Buddhu domů?

Dejte si pozor na různé lumpy, kteří postávají před vchody a tvrdí, že ten či onen chrám je zrovna zavřený, kvůli rekonstrukci, svátku, invazi koček… čemukoliv. Málokdy je to pravda. Jediným účelem tohoto tvrzení je nabídnou zmatenému turistovi silně předraženou exkurzi někam jinam.

Obrovský ležící Buddha v chrámu Wat Pho

Lekce thai boxu (muaythai)

Lekce thajského boxu, do které mě navezl kamarád, nakonec byla méně bolestivá, než jsem očekával. Trénink muaythai, který patří mezi oblíbené aktivity přistěhovalců, připomínal spíše kondiční cvičení. I když mě naučili základy úderů a kopů, nikomu jsem naštěstí jako sparing partner aka maso na semletí předhozen nebyl.

Vše se odehrávalo ve dvojici návštěvník – instruktor. Jak jsem pozoroval jistou malou Thajku, s jakým gustem a energií do lektora buší, nebylo mi lehko u srdce při představě, že bych ji někdy něčím naštval.

I bez bolestivé konfrontace se jednalo o zajímavý zážitek, který mohu jen doporučit. Já byl konkrétně v této tělocvičně. Lektoři toho z angličtiny sice moc nepobrali, ale to ve sportu, kde se komunikuje převážně kopy a pěstmi, moc nevadilo.

Připraven na lekci Thajského boxu

Tip z mého krámku

Dej na odiv, že se ti nejlépe spí pod oblohou posetou tisícem hvězd.

Kvalitní a pohodlné bavlněné tričko s motivem hor a hvězdné oblohy. Verze s mottem jak v pánském tak dámském provedení.

Prohlédnout na eshopu

Thajská masáž

Pokud by vás lekce bojového umění neuspokojila a nepřestali jste toužit po pořádné nakládačce, stačí se svěřit jednomu z masážních salónů.

Provedení, v jakém jsem zdejší masáže zažil já, představuje něco mezi nebeskou procházkou a exemplárním trestem. Když si vzpomenu, jak se mě jisté drobné děvče střídavě pokoušelo zlomit v zádech a následně uklidnit příjemnými relaxačními hmaty, bylo v tom něco ďábelsky sofistikovaného.

Yacine nás varoval před spoustou „masážních“ center ve frekventovanějších částech Bangkoku, kde funguje tzv. „mandatory happy ending“. Tamní vesměs milá a hezká děvčata dopřávají svým obětem o trochu více než jen obyčejnou masáž a za to si automaticky přirazí několik set bahtů.

Sám nás potom vzal do svého prověřeného podniku. Ovšem zapomněl se zmínit, že v něm sice šťastný konec není povinný, ale stejně se o něj pokusí. Dvacet minut lámání vůle a následně předsevzetí milé masérky, že mi za můj nezájem ukáže, jak vypadá špatný závěr, je jedním z nejpodivnějších zážitků mého pobytu.

Zkoušela to holka intenzivně a vytrvale, ale mé přesvědčení, že jsem přišel opravdu… oh… jenom… do háje… na masáž…, mi díkybohu vydrželo, než své pokusy vzdala. Následovalo peklo občasně prokládané středověkým mučením. Ale její doupě jsem opouštěl se skvělým pocitem, protože takhle kvalitně srovnaná má záda dlouho nebyla.

Bolestivě regenerační radost si lze dopřát za 300 bahtů v centrálních čtvrtích Bangkoku. V jiných městech nebo na okraji toho hlavního fungují hromadněji pojatá centra, kde hodinu kvalitního valchování nabízejí za lidových 150 THB.

Můj vztah byl spíše smíšený…

Multi – Kultura

Bangkok, coby nejvýznamnější centrum úplně všeho široko daleko, hostí i velké množství různých výstav a kulturních akcí. Tudíž i vyžití po duchovní stránce najdete habaděj.

Já měl štěstí, že jsem natrefil na (pravda místy dost bizarní) festival hraček. V jeho rámci mě nejvíce zaujaly výtvory umělecké dvojice z Německa, která si říká Coarse. Myslím, že jejich dílo hovoří samo za sebe…

Jedno z děl uměleckého uskupení Coarse

Projížďky na lodi

Pokud chcete za málo peněz dostat hodně plavení, obejděte velikánským obloukem turistické návnady a nasedněte do běžné MHD lodi.

Kromě řeky Menam křižuje Bangkok spousta vodních kanálů, po nichž se prohání rychlé a hlučné čluny. Za 15 THB (asi 10 Kč) je možné projet řádný kus města a dopřát si parádní výhledy na jeho břehy.

Vyhlídková vyjížďka po řece Chao Phraya je nejlepší „emhádéčkem”

Krom toho pozorovat šikovné „průvodčí“ jak pobíhají po okrajích lodi, aby vybrali za lístky nebo uvázali prám k přístavu je neoddělitelná součást zážitku.

Pozorování zkušené obsluhy lodí křižující bangkokské kanály je taky zážitek

Parky

Aby z té husté scifi zástavby všem nehráblo, najdete v širším centru Bangkoku i několik osvěžujících zelených ostrovů. Já měl po ruce známý Lumphini park. Příjemně to rozlehlé místo, kde můžete na chvíli zapomenout na ruch velkoměsta vůkol.

Mé návštěvy zpestřovaly zástupy běžců a množství organizovaných cvičení, která se v Asii běžně odehrávají na ulici nebo právě v parcích. V případě, že vám chybí pohyb, hádám, že přidat se k davu křepčícímu podle vedení lektora, nebude problém.

Zvláštní pocity ve mně vyvolávaly dobře poschovávané ampliony, které z železnou pravidelností v pět odpoledne na celý park vyhrávaly státní hymnu za tou dobou nedávno zesnulého krále.

Lumphini park

Pozorování podivných turistů na podivných místech

Mezi mé oblíbené aktivity v Bangkoku patřilo oddávání se něčemu, co jsem nazval turistika na druhou. V případě profláklých nočních tepen Sukhumvit a Khaosan road totiž nejsou největší atrakcí bary se znuděnými holkami u tyčí ani diskotéky s neuvěřitelně přeřvanou hudbou.

Jsou to sami turisté, kdo těmto destinacím dodává žádané kouzlo autentických životních situací. Nezúčastněné pozorování považuji za nejlepší možnost zjistit, jak se paří v Bangkoku.  Bezpečnou cestou, jež nevede do náruče jednoho s láskyplných ladyboyů.

Flirtující dvojice, kde jeden ze zúčastněných jde na věc mnohem ostřeji, než by se na slušnou holku slušelo, zatímco jeho oběť zcela bezelstně ve svém alkoholovém opojení tuto nebezpečnou hru přijímá, je zážitek k nezaplacení. Ta rána jsem pozorovaným jedincům moc nezáviděl…

Co se týče všudypřítomných naháněčů na erotické show rozličného kalibru, spousta z nich vás zavede do Nana Plaza. Na místo, které se inzeruje jako „největší hřiště pro dospělé na světě“, jsem ze zvědavosti také nakoukl.

Děkuji, nepotřebuji…

Ale opravdu jen nakoukl, protože i přes velkolepou reklamu a barevné neony se tam nic moc vzrušujícího neodehrávalo. Spíše mi celé místo připadalo dost znuděné a smutné.

Pozorování turistů však nekončí jen u jejich potenciálně riskantních erotických pokusů. Když si člověk najde vhodné místo, které není zrovna mezi dvěma diskotékami, které spolu soupeří v tom, z které strany vám protrhnou ušní bubínky, je tu pár dalších atrakcí.

Mou oblíbenou skupinou byli opilí hejlové, kteří se nechali zlákat předraženým hmyzem a grilovanými štíry na špejli. Oproti zažitým představám tyhle laskominy místní normálně nejedí, ale rádi je připraví bohatým zápaďanům, pro něž je selfičko s klepýtkem mezi rty vrcholem dovolené.

Chutná to jako chips s nožičkama

Chatuchak market

Na cestách si většinou nekupuji nic, co se nedá sníst nebo vypít. Můj hostitel však trval na svém, že Chatuchak market je zkušenost, kterou bych neměl vynechat.

Víkendové trhy prý za dva dny dokáže navštívit až 200 000 lidí, kteří zde mohou najít prakticky cokoliv, co si umí představit.

Pro mě osobně byla nejsilnějším, a to bohužel v tom negativním slova smyslu, zážitkem „zverimexová“ část. Roztomilá mláďata všech myslitelných druhů, která dle mého laického soudu v 60% případů neopustí toto místo živá, vyvolávala spíše lítost než rozněžnění.

Rovněž nevhodné podmínky po všech stránkách, na které si jen vzpomenete, nejsou nic pro slabé nátury. Když jsem viděl prodavače, jak fénuje huňatého huskyho studeným vzduchem, aby mu v cca 45°C neexnul, musel jsem vypadnout.

Zverimexová část Chatuchaku je týrání zvířat ve velkém…

Jídlo (resp. gastronomické orgie)

Bangkok se často označuje jako město hříchu. Což je pravda každým coulem, jen to nejčastější hřešení je trochu jinou aktivitou, než si většina populace představuje.

Mluvíme tu o obžerství. Pravém, nefalšovaném a nikdy nepřestávajícím nacpávání pupků.

Přestože zde používají pro Evropany nezvyklé suroviny a kombinace, většina streetfoodů je opravdu rajským tancem na jazyku a stojí za košt.

Chutnalo mi, i když jsem kolikrát netušil, co všechno v tom je

Rád jsem praktikoval styl objednávání „překvapte mě“. Ke své úlevě jsem kuřecí pařát, na rozdíl od kolegy dobrovolníka, nikdy v misce nenašel. I když o některých polévkách mohu s jistotou říct jen to, že v nich byly nudle. Jinde jsem si byl poměrně jistý buráky a chilli.

Ohledně pálivosti se oproti Indii nic moc nezměnilo. Thajci zbožňují, když vás jídlo mírně poleptá.

Naštěstí se zde spousta mňamek vaří nebo míchá čerstvá, přímo před vámi. Takže si můžete určit, kolik chilli papriček třeba do oblíbeného som tam – salátu z nezralé papáji – chcete.

Nedat si žádnou je hrozná škoda, protože bez papričky prostě nechutná tak dobře. Zapomenout paní zkrotit je pak doslova o hubu, protože pět červených smrtek udělá z delikáního pokrmu boj o život. Osobně doporučuji jednu, zkušenějším jedincům pak dvě papričky.

A potom sladká tečka…

Dalším fascinujícím jevem je nikdy nekončící barbecue party v ulicích. S prvním vepřovým plátkem na špejli, sticky rice a sladkou chilli omáčkou vstupuje do duše cestovatele věčný neklid, který dokáže zmírnit jen další dávka pouličního kulinářského blaha.

Abych nepopisoval již jednou sepsané skvosty, podívejte se do mého praktického souhrnu o Thajsku do sekce věnované jídlu.

Mořská potvora na špejli

Toulky po zapadlých uličkách

Image exotické metropole má jen poměrně úzké centrum Bangkoku. Stačí zamířit kousek dál a snadno získáte dojem, že jste někde na vesnici. Velkoměstský dojem se ztratí s výhledem na poslední věžák, který v úzkých uličkách sloužil k orientaci.

Tyhle vesnicky vypadající čtvrti mě hrozně bavily. Stále jsem nacházel nové zajímavosti, ať už borce nad neznámou stolní hrou nebo historické videoherní terminály.

Osmdesátky jak vyšité…

V Bangkoku je také několik míst lákajících k urbexu. Nejznámější a v současnosti bohužel nedostupnou je Ghost Tower.

Nikdy nedokončená luxusní rezidence po dlouhé roky nabízela odvážným a vytrvalým průzkumníkům úžasné výhledy na město. V prosinci 2014 zde však našli švédského baťůžkáře v oběšené podobě.

Kvůli tomuto incidentu začal majitel objektu velmi rázně zakročovat proti všem jeho narušitelům. Bezpečnostní opatření a riziko problémů s policií v současnosti efektivně zamezují vstupu i těm nejodvážnějším.

Sathorn Unique aka Ghost Tower

Bangkok v dojmech

Má zkušenost z Bangkoku svým způsobem předznamenala, co si odnesu z celého Thajského pobytu. Ač jsem se zde nijak extra netěšil, byl jsem neskutečně mile překvapen. Dokonce i já – vesnický buran – zde měl furt co dělat. I když bych zde asi nechtěl nijak trvaleji žít, tak prozkoumávání mé první pořádné asijské metropole stálo za to.

Mimo jiné díky vhodně zvolenému místu pobytu, dobrým tipům od kamarádů a chuti objevovat.

Bangkok byl zkrátka fajn. I když zde nedealujou opice a netuším, kolik stojí líbání. Teda mám matný dojem že občas může přijít opravdu pěkně draho :D

Fotogalerie