Sedm drobných triků jak zvládnout návraty z cest

„Ty kráso to je lidu!“ Kam se podívám, všude se natřásají změkčilí metrosexuálové a kočky si lámou kotníky na dvaceticentimetrových šteklech. Ticho se stalo dávnou vzpomínkou a z všeho toho betonu je mi trochu šoufl. Po šesti týdnech otevírám email s nepříjemným očekáváním trojciferného čísla pod položkou „doručené“. Když kopíruji data z karty, smutně přemýšlím nad vším, co musím zítra vyřídit. Zpátky v civilizaci mě vítají všechny dobré důvody, proč se jí vyhýbám, jak můžu. Naštěstí schopnost vypořádat se s ponávratovým šokem patří k základní mentální výzbroji dobrodruha.

Civilizační šok je hnusná věc, která čeká na konci každé výpravy do klidu hor a chaosu ciziny. Bývá tím horší, čím déle jsme mimo rodnou hroudu pobývali. Po víkendovém přechodu Jeseníků se dá s všedními povinnostmi, útlakem davu v ulicích a kraválem města srovnat relativně bezbolestně.

Po mnoha týdnech mezi vysokohorskými štíty na hlaváku čumím jak tele na nová vrata a mám chuť zdrhat. Co s tím?

Lanzhou, Čína. Pro kluka z vesnice, děsivý pohled

1) Užijte si ten kontrast

Po prvním treku v Rumunsku jsme se shodou okolností ještě smradlaví a uválení vyskytli v brněnské Vaňkovce (velké nákupní centrum). Nejdříve jsem s mírným tikem v oku pozoroval vypulírované davy a říkal si „co tu sakra dělám?“ Po chvíli mi došlo, že tam, kde jsme právě strávili čtrnáct dní, by většina přítomných nezvládla ani čtrnáct hodin.

Uvolnil jsem se a cestu davem si razil již s mnohem lepším pocitem. No dobře, dav se před naší dlouho nemytou společností rozestupoval sám celkem ochotně, ale to nic nemění na pointě. Buďte na sebe hrdí, že se lišíte od civilizovaného davu. Veškeré podivnosti snesete lépe a s větším nadhledem.

Šílené sovětské paneláky a kolem nádhera velehor… to je Bishkek, hlavní město Kyrgyzstánu

2) S nadsázkou a černým humorem jde všechno líp

Jak tušíte, pokud jste přečetli pár mých článků, pro hrst černého humoru nemám nikdy daleko a platí to i v případě vyrovnání se s libovolnou drobnou životní krizí. Návratové deprese nevyjímaje.

Jízdu ranní šalinou beru jako nedokonalý simulátor přepravy maršrutkou – dokud nesedíte ve třech patrech, je to slabota. Mají v hospodě zamaštěný stůl? Komu to vadí, když tři týdny jedl zásadně na pastvinách mezi ovčími bobky? Leze vám fiflenka od koní na nervy? Stačí zavzpomínat, jaké mají její mazlíci vynikající maso a rázem je klid.

Nejste z cukru, a jestli jste zvládli východní divočinu, drobné nástrahy západního světa vás nemůžou rozházet.

Hodně vzteklá kočka…

3) Dopřejte si přechodové období

Přiletět v neděli večer ze střední Asie a v pondělí jít na osm hodin do práce, tak mě asi klepne. Teď nejspíše pobouřím všechny řádné zaměstnance, ale mít dva, tři dny, kdy se člověk vzpamatovává a třeba se jen věnuje fotkám a setkáním s kamarády, které měsíc neviděl, je k nezaplacení. Dospat všechny procestované noci a důkladně se odbahnit není žádná sranda.

Promenáda u Kalemegdanu, Bělehrad

4) Vždycky je na co se těšit

Už jsem to nakousnul. Pokud nejste hledaný zločinec, většinou máte nějaký důvod se vrátit. Pár nejlepších kamarádů, kteří nedostali dost dlouhou dovolenou, aby mohli s vámi, oblíbený sport nebo rozkoukaný film.

Vždycky je něco, čím se utěšuju, že přece jen stojí za tu námahu žít aspoň dočasně relativně spořádaný městský život. I když většina mých známých by vám stran mé občanské spořádanosti nejspíše řekla svoje. Průměrný obyvatel našeho domu po nocích nechodí spát do jeskyní…

Ideální večer

Tip z mého krámku

Ukaž, že tvé srdce tepe pro hory a dobrodružství.

Kvalitní tričko s mým nejoblíbenějším motivem. Pohodlná bavlněná verze na parádu nebo funkční na sport a turistiku.

Prohlédnout na eshopu

5) Oceňujte pohodlné maličkosti

Kromě spousty vedlejších účinků a sociálních omylů vyprodukoval pokrok i poměrně zajímavé věci jako jsou teplá sprcha a sedací záchod. Jestli vám přijde podivné, jak se kdokoliv může rozplývat nad nějakou samozřejmou kravinou, zkuste si někdy pár týdnů absolvovat bez těchto pohodlných drobností. Jídlo, co není kuskus ani brkaše, topení, kde si usušíte věci, nebo postel, kterou nemusíte dennodenně nafukovat, mají své dočasné kouzlo.

Veřejně se přiznávám k civilizačnímu pokrytectví. Ač nemilována, je moderní doba a svět střední Evropy příjemným místem, kam se vracím nabrat síly a trochu rozmazlit své stárnoucí tělo. Užívejte si proto veškerého pohodlí a samozřejmých maličkostí, o které se tak rádi dobrovolně připravujeme jen proto, abychom je po návratu dokázali zase náležitě ocenit.

Tak třeba sedací záchod… nebo aspoň přepážka nejsou špatné vynálezy.

6) Nezdržte se dlouho, ale užijte si čas doma

Všechno to pohodlí, kamarádi a s trochou štěstí nějaká smysluplná práce jsou fajn, ale nemusíme je oblažovat donekonečna. Sny a plány, ke kterým můžeme směřovat, jsou vynikajícím povzbuzením. Jen si musíme dát pozor, abychom při nich nezapomněli také žít. 

Leckomu se zdá, že jediným vhodným lékem na všechny civilizační choroby a splíny je zase se rychle spakovat a vyrazit někam, kde na vás nemůžou. Tomu spousta lidí přizpůsobuje své snahy, přičemž se trestuhodně okrádají o velké úseky své existence.

Bylo by hloupé nepřiznat, že i v mém případě mají cesty úlohu dobíjení baterek. Ale naučil jsem se, že život nejsou jen víkendy nebo dovolená, ale především spousta času mezi nimi. Život je zkrátka obyčejná středa a je na mě, jakou si ji udělám. Na své cesty se pak můžu těšit o to více, protože nejsem v depresi, co bude, až se vrátím.

Je potřeba se dívat kupředu…

7) Přijměte fakt, že dobrodružství je jen stav mysli

Co dělat když se na obzoru nerýsuje žádná pořádná cesta, protože zrovna chybí finance, čas nebo síly? Navážu na předchozí bod, protože aspoň trochu nabourat svou rutinu je ohromně snadné. Vypravit se někam za humna můžete téměř kdykoliv – třeba zcela náhodně zvoleným směrem nebo dokonce mezi všedními dny na jedinou noc. I malé dobrodružství dělá s příčetností velké zázraky.

Samotná touha objevovat, důkladné vnímání světa okolo sebe a ta správná únava jsou lepší než psychologové. A levnější.

Rovnou za nosem… psím…