Obrovská, přelidněná a velmi kontrastní. Taková je Indie – země, o které s leskem v oku sní dívky, zatímco se oddávají pravidelnému cvičení jógy, a kam se kovaní dobrodruzi vydávají na zkušenou. Můžete na ní být připraveni jakkoliv chcete – přečíst desítky článků, shlédnout filmy, povídat si s lidmi, kteří tam byli – ale realita vás stejně ohromí tak, že chvíli budete jen stát a přemýšlet, jestli vaše letadlo náhodou nemělo skrytý meziplanetární motor.

Buddhistický nový rok představuje v celé jihovýchodní Asii příležitost k neskutečné pětidenní párty. Začíná se velmi duchovně omýváním všudypřítomných sošek Buddhy, ale od dalšího dne už vzdálené modlitby přehluší naplno vyhulené repropedny a ulice se mění v nemilosrdnou vodní přestřelku, kde se omluvenky neuznávají.

Všichni věříme, že nás na cestách nepotká nic horšího než komáří štípnutí. Bohužel, i když nemusí jít hned extra do tuhého, tak zvrtnutý kotník, alergická reakce na podivnou rostlinu, střevní potíže, horečka nebo puchýře a všechny další podobné kratochvíle jsou běžnou záležitostí. Pro tyto situace se vyplatí mít dobře vybavenou cestovní lékárničku a praktické znalosti první pomoci. Nenechte se zaskočit a ujistěte se, že máte s sebou vše potřebné pro polní (pardon horskou) medicínu v praxi.

Spousta lidí si do tzv. nového roku dává předsevzetí. Takové předsevzetí je ale potvora zrádná, která málokdy vydrží. Jen se zeptejte všech instruktorů v posilovnách nebo na bazénech. V lednu neví, kam dřív skočit, a od února je po všech novoročních nadšencích ticho po pěšině. Proto je mnohem lepší přijímat výzvy.

„Ty kráso to je lidu!“ Kam se podívám, všude se natřásají změkčilí metrosexuálové a kočky si lámou kotníky na dvaceticentimetrových šteklech. Ticho se stalo dávnou vzpomínkou a z všeho toho betonu je mi trochu šoufl. Po šesti týdnech otevírám email s nepříjemným očekáváním trojciferného čísla pod položkou „doručené“. Když kopíruji data z karty, smutně přemýšlím nad vším, co musím zítra vyřídit. Zpátky v civilizaci mě vítají všechny dobré důvody, proč se jí vyhýbám, jak můžu. Naštěstí schopnost vypořádat se s ponávratovým šokem patří k základní mentální výzbroji dobrodruha.