Nejlepší filmové komedie z Balkánu

Večery se prodlužují a ochlazují, což je skvělá příležitost pár z nich strávit zachumláni v dece u dobrého filmu. Připravil jsem pro vás malý tematický výběr toho nejlepšího z balkánské filmové tvorby, co jsem viděl. Všechny zde uvedené filmy se (svým způsobem) dají zařadit do žánru komedie a dost často jde o velmi černý humor říznutý dramatickou zápletkou s vážnějšími tóny.

Budu také rád za vaše osobní tipy na snímky, které bych měl určitě shlédnout a doplnit ;)

Záběr z filmu Život je zázrak Emira Kusturicy

Země nikoho 

(Ničija zemlja, Danis Tanović, Bosna a další země)

Satira na absurditu občanské války, jaká se odehrála v Bosně. Dva znepřátelení vojáci se navzájem drží v šachu a kolem nich se odehrává boj mezi seržantem, který chce vojákům pomoci, veliteli dozorujících jednotek, kteří se snaží zachovat neutralitu, a médii, která chtějí pořádný příběh. I přes značné odlehčení, je to film, který vás donutí k zamyšlení.

🏞️ Chceš víc tipů, jak na vlastní dobrodružtví?

Napsal jsem trekovou příručku nabitou praktickými radami a zkušenostmi. Jak naplánovat parádní trek, jak se co nejlépe sbalit, aby nám batoh neurval záda, jak jíst a odpočívat, abychom měli co nejvíce sil, na co si dávat pozor atd. Zkrátka jak si své výpravy do hor co nejvíce užívat.

V téhle knize najdeš všechno, co bych si sám přál vědět předtím, než jsem kdysi poprvé vyrazil na trek do horské divočiny.

Koupit na eshopu

Deník strojvůdce 

(Dnevnik mašinovođe, Miloš Radovič, Srbsko/Chorvatsko)

Černý humor na druhou. Už úvodní scéna možná odradí slabší povahy, ale pokud v sobě máte dost cynismu nebo zbožňujete vláčky, určitě si tohle dílo nenechte ujít.

Být strojvůdcem není snadné, a je to o to horší, že součástí vašeho údělu je srážet lidi. Když jste navíc v tomto směru pochmurný rekordman, je jasné, že nechcete aby váš milovaný adoptivní syn šel ve stejných šlépějích a uděláte maximum pro to, abyste mu kariéru na kolejích rozmluvili. Jenže děti bývají tvrdohlavé a umí si najít svou vlastní cestu.

Knězovy děti

(Svećenikova djeca, Vinko Brešan, Chorvatsko/Srbsko)

Další švihnutá zápletka, protože na ně jsou na Balkáně mistři. Co uděláte, když jste kněz na malém chorvatském ostrově, kde se rodí málo děti? Jasně, že se domluvíte s místním trafikantem, a společně propícháte kondomy, které prodává. A pro jistotu uzavřete pakt i s lekárníkem, aby místo antikoncepčních pilulek vydával „neškodné“ vitamíny. Jenže kromě babyboomu přijdou i následky.

Filmy Emira Kusturici

Kusturica natočil několik velmi známých snímku v koprodukci Jugoslávie, Srbska a dalších zemí. Jeho filmy jsou pro mě synonymem „starého Balkánu“. Ošuntělého, relativně drsného, ztřeštěného, někdy nelogického ale srdečného a svým způsobem krásného. Filmy nemá smysl podrobněji popisovat, protože pokud Kusturicu neznáte, nebudou vám jakékoliv pokusy o shrnutí děje dávat moc smysl :) Mezi nejlepší patří:

Černá kočka, bílý kocour

Crna mačka, beli mačor, Jugoslávie / Francie a další)

Dovolím si citovat uživatele Lima z ČSFD, protože líp bych to nenapsal: „Hlučná, hřmotná a až nakažlivě temperamentní komedie, kde prasata žerou trabanty, mafiáni šňupaj koks z krucifixu, cikáni žonglujou s granátama a mrtví se probouzejí k životu.”

Závěť

(Zavet, Srbsko / Francie)

Aneb co se stane, když vás váš starý dědeček pošle do města prodat krávu a sehnat si ženu…

Život je zázrak

(Život je čudo,  Srbsko / Černá Hora / Francie / Itálie)

Poněkud naivní inženýr Luka přivede svou rodinu kamsi na srbsko-bosenské pomezí, kde má dostavět železniční trať, jež ze zapadákova udělá menší zapadákov. Jenže pak mu syna odvedou do armády, žena zdrhne s maďarským muzikantem a vůbec život tak nějak odmítá spolupracovat s jeho plány. Do tohoto filmu výrazně promlouvá téma války a humornou živelnost střídají vážnější scény.

Tip z mého krámku

Dej na odiv, že se ti nejlépe spí pod oblohou posetou tisícem hvězd.

Kvalitní a pohodlné bavlněné tričko s motivem hor a hvězdné oblohy. Verze s mottem jak v pánském tak dámském provedení.

Prohlédnout na eshopu

Perfektní den 

(Un día perfecto, Fernando León de Aranoa, Španělsko)

Film je sice španělské provenience, ale odehrává se za doby blíže neurčené občanské války kdesi na Balkáně a perfektně svým stylem zapadá mezi výše uvedená díla. Jde o další film ve výběru, který s černohumorným nadhledem pracuje s drsným válečným tématem, jež je pro balkánské země – s ohledem na jejich nedávnou historii – dost zásadní.

Zápletka se točí kolem skupinky humanitárních pracovníků, kteří se snaží vytáhnout mrtvolu ze studně, jež představuje jediný zdroj vody pro několik vesnic. Úkol se pochopitelně komplikuje a absurdno nakládá hlavním hrdinům jednu ránu za druhou.