Jak vzniká bouřka

Bouřka v horách patří mezi největší objektivní nebezpečí s nimiž se běžný turista může mimo zimní sezónu setkat. V rámci prevence se proto hodí mít aspoň trochu povědomí jak taková bouřka vzniká a s čím souvisí pravděpodobnost jejího zrodu. 

Jak poznat, že se bouřka blíží a co dělat, když vás dožene, se dočtete v dalším připravovaném článku.

Blížící se bouřka nad vrchovinou v Bosně

Jak vznikají oblaka a srážky

Pro lepší pochopení si nejprve připomeňme obecnější podstatu vzniku oblačnosti. Lépe si pak dokážete představit, o co při bouřce jde.

Základní princip tvorby mraků a všeho, co z nich na nás může padat, je následující:

• Vzduch, který se zahřeje o zemský povrch, stoupá do výšky a ochlazuje se.
• V něm obsažená vodní pára kondenzuje na kapky nebo případně mrzne na ledové částečky. Dostatečná vlhkost vzduchu je podstatná, protože bez ní se mraky nemají z čeho udělat (což je typické například pro pouštní oblasti).
• Srážky přicházejí, pokud kapky či ledové krystalky dosáhnou dostatečné velikosti, aby se už neudržely ve výšce a zároveň se cestou k zemi nestihnou vypařit (nebo vysublimovat).

Mimochodem pokud jste někdy slyšeli, že tzv. tlakové níže často souvisí se špatným počasím, je tomu právě proto, že přinášejí vhodné podmínky v podobě silných výstupných proudů (vzduch se při zemi sbíhá z oblastí s vyšším tlakem a následně vystupuje nahoru). Defacto fungují jako výtah, který do vyšších hladin dodává „materiál” (vlhkost) na stavbu mraků.

Dešťový mrak. Zdroj: David R. Tribble, wikimedia

Chceš si přečíst víc?

Napsal jsem knížku plnou těch nejlepších cestopisů za sedm let toulání po světě. Bláznivé historky z netradičních destinací doplňují úvahy a tipy na nejrůznější cestovatelská témata od plánování přes průšvihy na cestách po masový turismus.

“Místa, kam se nechodí” tě pobaví, nadchnou a především inspirují k vlastním nečekaným objevům.
Koupit na eshopu

Mechanismus vzniku bouřky

Jak se tedy stane, že místo „obyčejného“ dešťového mraku vznikne bouřka? Pro její vznik  jsou důležité tři základní ingredience:

• Tzv. „instabilita vzduchu” neboli výrazný pokles teploty vzduchu s výškou. Jde o to, že čím více je prohřátá přízemní vrstva vzduchu, a čím citelnější je následný rozdíl oproti nižší teplotě ve větších výškách, tím lépe přízemní vzduch stoupá a dostává se pomyslným výtahem ještě výše, do ještě chladnějšího prostředí, kde v něm obsažená pára lépe kondenzuje, případně mrzne. Bouřka zároveň díky těmto změnám skupenství získá více energie.
• Vysoká vlhkost ve spodních vrstvách atmosféry (aneb čím více materiálu, tím lépe). Proto bývá popisováno příslovečně dusno před bouří, které je dáno právě vysokou vlhkostí vzduchu.
• Spouštěcí mechanismus, který „nakopne” výše popsané procesy. Tím může být například příchod fronty nebo proudění vzduchu přes horskou překážku. Těchto spouštěčů existuje mnohem více, ale pro člověka bez titulu z fyziky (nebo meteorologie) jsou už dost komplikované na pochopení a hlavně nemusí být na první pohled zřejmé. Takže se nám snadno může zdát, že se bouřka vytvořila „jen tak”.

Ve výsledku je rozdíl oproti tvorbě „obyčejného” dešťového mraku dán mírou naplnění těchto specifických podmínek a zejména v rychlosti a intenzitě celého procesu. Vývoj bouřky může trvat asi od cca 15 minut do několika hodin, proto nás dokáže často překvapit svou rychlostí.

Proč jsou bouřky v létě častější

Zejména první z výše uvedených bodů představuje důvod, proč jsou později na jaře a v létě v našich končinách bouřky mnohem častější (ačkoliv pochopitelně přicházejí i v dalších částech roku). Jak je vidět, jen teplé letní počasí (a související výstupné proudy) samo o sobě bouřku „nevyrobí”, ale snadno přispěje k příhodným podmínkám.

Pokud je teplotní rozdíl mezi vrstvou těsně nad zemí oproti vrstvě v 5 kilometrové výšce přes 40°C, hovoří meteorologové o značně nestabilní situaci, která může snadno vést k tomu, že se i nevinný obláček vyvine v bouřku. Teplota v 5 km nad zemí je běžně kolem -20 stupňů, a protože v létě jsou teploty při zemi obvykle nad 20°C jednoduše tak vytvoří kritický rozdíl.

Cumulonimbus – bouřkový mrak. Někdy mívá navíc specifický tvar kovadliny. Pokud se tohle objeví na obzoru, měli bychom už hodně zbystřit. Zdroj: JosepMonter, pixabay.com

Není bouřka jako bouřka

Kromě blesků může mít za bouřky přímé i nepřímé důsledky pro naši bezpečnost také silný vítr, intenzivní déšť nebo krupobití. Na mnoha faktorech, z nichž některé jsou popsány výše, pak záleží, jak vážné nebezpečí hrozí. Zda v případě vzniku půjde o malou a krátkou bouřku nebo zda se přerodí až v organizovanou plošnou bouři mnohem větší intenzity i životnosti.

Výsledek přitom pochopitelně není „buď a nebo”, ale představuje širokou škálu různě hrozivých nebeských představení.

V prvním případě má běžný bouřkový mrak rozsah asi 10 km do všech směrů (včetně výšky) z čehož jádro, kde je bouřka nejsilnější, tvoří jen malou část. I taková bouřka může být pochopitelně nebezpečná, pokud vás „trefí” nepřipravené na špatném místě, ale přinejmenším poměrně rychle přejde. Jde o typického společníka v letních horách.

Na drsnější polovině škály pak leží rozsáhlé bouřky, které například přicházejí s výraznými studenými frontami a u nichž hrozí přívalové srážky, silné nárazy větru lámající stromy nebo krupobití. Pochopitelně pro horaly v terénu představují vážnější problém, ale naštěstí jde v našich podmínkách o méně častý jev.

Bohužel přijít na to, jak přesně se bude komplikovanější bouřková situace vyvíjet, není vůbec jednoduché. Ani jako poučení laici nemůžeme všechno vykoukat z aplikací a modelových výstupů.

Pro běžného uživatele je proto nejlepší způsob, jak zjistit, zda kromě zhoršení počasí hrozí i větší nebezpečí, opravdu si přečíst textové předpovědi odborníků a sledovat výstrahy hlavní meteorologické služby v daném státě (např. skrze vrstvu „meteo výstrahy” v aplikaci Windy).

Případně se lze přihlásit k odběru upozornění na nebezpečné jevy – takovou službu má třeba Island. Jiné země, například Polsko, rovnou posílají výstrahy všem telefonním číslům v ohrožené oblasti.

Takhle vypadá blížící se velká bouře. Vystupující útvar se nazývá “shelf cloud” a je varováním, že byste se měli opravdu dobře schovat. Autor: Tobias Hämmer, Pixabay.com