Cestopisy

Pokud se jedná o tak komplikovanou zemi jako je Írán, je nesmírně těžké udělat si aspoň zčásti objektivní obrázek, jak to tam vypadá a chodí. Zejména díky častým zprávám v médiích, které jsem dříve vnímal někde na úrovni informačního šumu, lze velmi snadno dojít dojmu vykreslujícímu přinejmenším problematickou destinaci. Oproti nim stojí oslavné ódy lidí, kteří bývalou Perskou říši osobně navštívili a převážně byli nekonečně nadšení vším, co jim tato krásná země nabídla. Má vlastní měsíční cesta mě pochopitelně přiměla zajímat se o dané území mnohem důkladněji než doposud. A přijít na kloub řadě nepřesných představ, s nimiž se běžné setkává každý, kdo se o Íránu zmíní. Přičemž se nemusíme omezovat jen na politiku a náboženství…

Pohoří Sajany (resp jeho část nazvaná Tunkinské golce) představuje exemplární kus ruské divočiny. Západně od Bajkalu čeká na poutníka nerovný boj s nástrahami přírody od podmáčené tajgy, přes rozmary počasí až po hmyzí přátele. Na konci zkoušky však bude odměněn horkými prameny a kouzelnou atmosférou ruské pospolitosti. Drsná zkušenost je vykoupena geniem loci místa, které by nikde jinde nemohlo existovat. A když bude mít dost smůly, tak navíc zažije slušné drámo a proletí se vrtulníkem, tak jako my.