Praktický průvodce přežitím v Indii: Tipy na cestu a jak se neztratit v zemi chaosu

Indie je klasickou cestovatelskou mekkou, která má prověřit nejednoho kovaného dobrodruha a kde najít vnitřní klid a rovnováhu je asi tak snadné, jako přejít tamní silnici. Připravit se na ni dokonale v podstatě nejde. Z údivu se zde nevychází, zato z komfortní zóny zcela běžně ano. Jídlo, bydlení, komunikace, doprava – to všechno zde představuje výzvu. Co potřebujete vědět, abyste se v zemi velké jako jeden kontinent neztratili?

Obsah článku pro snadnější orientaci

Jednotlivé tipy a triky přehledně podle kategorií. Klik vás teleportuje rovnu do příslušné informační sekce.

Nenechte se zaskočit

Mým prvním a hlubokým dojmem byl pocit, že jsem se ocitl ve velmi hlučném blázinci. Klaksony v ulicích nemají nikdy přestávku a v čemkoliv na co kápnete, panuje pro Evropana těžko pochopitelný chaos. Z tohoto labyrintu zmaru však existuje cesta a ta se nazývá „ochotní místní obyvatelé”. Vždycky vám někdo pomůže, ukáže, poradí. Ne vždy však mluví nějakou obecně srozumitelnou řečí, proto platí zlaté pravidlo ujišťovat se a ptát se jako blbec znovu a znovu (klidně jiného zdroje), dokud si nejste dokonale jistí, že mezi vámi a indickým subjektem panuje perfektní shoda. Tohle je podstatné nejen, když se třeba ptáte na cestu, ale zejména u jakýchkoliv obchodních transakcí. Abyste nakonec s rikšou nejeli někam jinam, než jste doufali…

Nebojte se ptát (nejen) na ceny

Ruzní majfrendi se z vás budou snažit vyždímat více, než by bylo záhodno a bez smlouvání se v Indii nedostanete opravdu nikam. Ale abyste mohli smlouvat, je potřeba tušit, na kolik to můžete uhádat a co už je dobrá nabídka. Ptejte se klidně policistů a jakýchkoliv důvěryhodných zdrojů nezainteresovaných na zamýšlené transakci. Aktivní pídění po lokálních informacích mi vždy pomohlo ušetřit hodně peněz i starostí, protože rychlá orientace v prostředí a přibližná znalost cen či vzdáleností bývají k nezaplacení.

Buďte připraveni odmítat i přijímat

Často trvá dost dlouho, než se kartelem v té či oné službě prokoušete k něčemu, co jste ochotni akceptovat. Ale na druhou stranu se snažte nepropásnout okamžik, kdy vám někdo dal už relativně výhodnou nabídku. Čas jsou peníze a běhat další půlhodinu po okolí a shánět odvoz není nic příjemného.

Nezděste se kulturních rozdílů

Časté a hlasité plivání je zcela běžné.

Jídlo včetně rýže se všemi těmi omáčkami se jí rukou. Ale pro cizince se nějaká ta lžíce většinou najde – vlastní jsem musel použít jen jednou.

Na záchodě se nepoužívá toaletní papír, ale levá ruka – jí se pak zásadně pravou. Na leváky tu budou koukat trochu divně. Naštěstí se už dnes toaletní papír dá v turistických místech velmi snadno a v neturistických po troše pátrání sehnat. Jen je potřeba nezapomenout a mít jej stále u sebe v množství, jež uspokojí i krizové situace. Ty v Indii přicházejí často a náhle. Na jakýchkoliv veřejných záchodech a zpravidla i v nejlevnějších hostelech s ním nepočítejte.

Praktický průvodce přežitím v Indii: Tipy na cestu a jak se neztratit v zemi chaosu Indie Praktické

Na úklid se tu nehraje...

Úroveň hygieny je v Indii velmi chabá

I když občas se jedná jen o první dojem a ve skutečnosti je dané místo prostě jenom neuvěřitelně staré a zašlé. V pouličních jídelnách – dhábách je skoro vždycky někde dobře ukryto umyvadlo, jen to chce pátrat. V levných hostelech a guesthousech narazíte na opravdová zvěrstva, co se týče doby, po kterou se nikdo nenamáhal uklidit koupelnu nebo vyprat povlečení. Ve vlaku (alespoň v nižších třídách) to není taky žádný zázrak a nejsilnějšími zážitky bývají veřejné nebo vlakové toalety. Ty běžně nejsou splachovací a musíte je po sobě zalít kbelíkem s vodou z kohoutku, který Indové používají i na mytí rukou. Malá gelová desinfekce na ruce zabrání spoustě nepříjemných potíží a dokonce se dá běžně koupit v místních lékárnách.

Odpadky

Celá země je jedno velké smradlavé smetiště a odpadkové koše tu mnohde ještě nevynalezli. Indové na chudáka turistu marně hledajícího, kam by odhodil tácek od jídla, dobrosrdečně mávají ať to prostě švihne na zem, jako všichni ostatní. Já se pro klid duše vždycky snažil najít aspoň největší hromadu.

Neuvěřitelné kontrasty

Věci, které v Indii mohou existovat vedle sebe, si neumí představit ani člověk východem protřelý. Nejde o to, že bída a chaos začíná několik ulic od krásných chrámů. Obé zcela běžně existuje hned vedle slavných a vypulírovaných monumentů. Před pevností v Agře tak najdeme chatrče zasazené mezi svodidla vprostřed cesty a cestou mezi Taj Mahalem a oblíbenou vyhlídkou na něj regulérní slum.

Praktický průvodce přežitím v Indii: Tipy na cestu a jak se neztratit v zemi chaosu Indie Praktické

Slum poblíž Taj Mahalu

Peníze

Ačkoliv nejhorší následky divoké peněžní reformy premiéra Modiho již pominuly, vybrat a uplatnit Indické rupie (Rs nebo INR) může být občas oříšek.

Bankomaty

Bankomatů (ATM) je v Indii dostatek. Ne v každém se vám však podaří vybrat peníze a důvodu se těžko dopátráte. Někde poblíž je většinou naštěstí alternativa. Jen pozor na indické banky, které si za výběr účtují poplatek – na rozdíl třeba od Thajska se tomuto poplatku dá vyhnout a mnoho bank jej nežádá. O poplatku vás bankomat informuje vždy před tím, než z něj cokoliv dostanete.

Visa i Mastercard jsou obě rozšířené a není potřeba mít strach, že byste se jen s jednou kartou dostali do pasti.

Karta se bankomatem jen „protáhne”. Vložíte ji, chvíli počkáte a vyjmete. Pak teprve můžete začít transakci. Nečekejte, že vám bankomat kartu „sní” jak je běžné u nás.

V případě jakýchkoliv problémů se na vás hned natlačí několik Indů ochotných pomoci. Příliš však neuznávají osobní zónu a nemají problém vám pomoci i se zadáváním pinu. Ačkoliv většina jsou opravdu jen dobří ochotní domorodci, doporučuji dávat pozor a snažit se je v těchto citlivých případech držet od těla.

Maximum pro výběr bývá 10 000 rupií.

Většina českých bank chce za výběr v zahraničí od stokoruny výše, počítejte s tím. Mbank má při ekvivalentu 2500 Kč a výše výběr zadarmo (ale vykoupený dost špatným konverzním kurzem) a Equa banka chce jen 9 Kč.

Stejně je obecně vhodné mít s sebou rezervu hotovosti v běžně směnitelné měně (USD, EUR).

Indie je extrémně levná země. Měsíc ve dvou, bez letenek ale včetně veškerého ubytování (ani jednou jsme nespali ve stanu) a dopravy napříč celým státem vyšel na 10 000 Kč/osoba. A to jsme tam měli jednu poměrně drahou zajížďku na safari, guidovaný trek atp.

Směnárny

Najít ve větších nebo turistických městech směnárnu není problém. Smění vám i v kancelářích cestovních agentur. Eura, dolary i libry jsou zcela v pohodě.

Pozor na filuty a všechny peníze si ihned po směně důkladně přepočítejte. To bohužel platí při jakýchkoliv peněžních transakcích.

Při výměně větších částek (nad 100 eur) zkuste usmlouvat lepší kurz.

Na letišti

Po příletu snadno najdete směnárny s o něco horším kurzem a také bankomat bude někde poblíž. V případě, že se vám z něj nedaří vybrat, je třeba v Amritsaru jeden venku hned napravo za dveřmi z letištní budovy.

Velké bankovky

Bankomaty vám v 90% případů zcela nelogicky vydají dvoutisícovky (i když tisícovky se prý už tisknou – jaro 2017). Ekvivalent českých osmi stovek je v Indii obrovskou částkou a tuhle bankovku budete mít problém rozměnit. V pouličních jídelnách (dhábách), rikšách nebo na tržišti s ní jen těžko zaplatíte. Můžete to však zkusit a nedivte se, pokud obchodník někam odběhne shánět drobné. Nám se vždycky vrátil (protože jsme třeba seděli v jeho vozítku :) ). Často však jen zakroutí hlavou. Snažte se proto všechny velké bankovky měnit na menší kdykoliv to jde. Ideálně při platbě hostelů, vlaků nebo kdekoliv, kde platíte větší částku a očekáváte velký obrat protistrany.

Platby kartou

Velmi jednoduše – moc s nimi nepočítejte. Na tržišti nebo v dhábě bude mít prodavač těžko terminál a ani v levných hostelech nebo v případě, že se dopátráte normálního obchodu, nebývá platba kartou možná.

Praktický průvodce přežitím v Indii: Tipy na cestu a jak se neztratit v zemi chaosu Indie Praktické

Hotovost zde stále vládne

Smlouváním k láci

Ačkoliv ceny stejně jako všude jinde rok od roku rostou (počítejte s tím v případě, že si je ověřujete ve starších článcích) je v Indii stále velmi levno. Resp. aby tomu tak doopravdy bylo, je potřeba smlouvat, smlouvat a ještě jednou smlouvat. Pokud vás tato aktivita baví, po 14 dnech budete mít neustálého dohadování plné zuby.

Naprosto zásadní je smlouvat u jakýchkoliv služeb typu ubytování nebo doprava rikšou (soukromé tříkolové povozy nahrazující taxíky i MHD). Srazit cenu na dvě třetiny (výjimečně i polovinu) je u rikše normální. V případě bydlení záleží na drzosti hoteliéra a úrovni pokoje (více v sekci ubytování). U ubytování to zkoušejte tvrději zejména, pokud zůstáváte více nocí. Stejně tak v 90% případů nebude první nabízená cena férová u jakýchkoliv suvenýrů, materiálních věcí nebo čehokoliv (sladkosti) v okolí turistických atrakcí (tam se už počítá s několikanásobky). Mimo ně to není tak zlé. Někdy to na vás zkusí i na tržišti s ovocem. Stačí se řídit faktem, že lokální produkty jsou velmi levné a nikdy nemohou stát ani náznakem stejně jako u nás. Pozor – například jablka nejsou lokální a jsou tedy dost drahá.

Hádat se o cenu nemá smysl u lístků na autobus a vlak. Ty mají jasně dané, kolik stojí, a v případě autobusů byste měli dostat lístek s destinací i cenou. Stejně tak by vás neměli zkoušet napálit u stánků s jídlem (bacha ale na ty u provařených atrakcí) a v dhábách, kde mívají jídelní lístek. Někdy však vytáhnou speciální menu pro turisty. V tom případě je to jednoduché – pokud se vám částka, jež požadují za to, že vás nakrmí, nezdá, jděte jinam. Pravděpodobně hned vedle.

Smlouvací taktika

Pokud jednoduché hádání na principu postupného přibližování ke konsenzu nefunguje, zkuste jednoduše začít odcházet nebo se začít bavit s konkurencí. Lepších cen za rikšu, kterých jsme dosáhli ve chvíli, kdy jsme původnímu řidiči už vůbec nevěnovali pozornost, bylo dost. Zejména v blízkosti atrakcí však tento způsob moc nefunguje a musíte jít jednoduše o kus dál, nebo zkusit i čtyři přepravce. Proč by se řidič namáhal s chudáky, když si může počkat na bohatší hejly.

Bacha na podezřele levné nabídky

V případě, že vás někdo chce svézt naopak za podezřele levnou cenu, dobře se zamyslete, co se za takovou nabídkou ukrývá. Málokdy je to dobré srdce filantropa. V Indii existuje dlouhá kaskáda provizí a pokud vás kupříkladu rikša přiveze k nějakému hostelu dle vlastního výběru, nejspíše od něj dostane kapesné – a vy ho zaplatíte v ceně pokoje. Nebo to cestou střihne do obchodů, kde vás více či méně násilnými prostředky budou nutit něco si koupit.

Najdou se však i féroví rikšáci, kteří nabídnou dobrou cenu a opravdu vám doporučí dobrý guest house nebo pomohou takový najít. Jen aby se v tom prase vyznalo, kdo má jaké úmysly….

I Ind si musí vydělat na denní chleba

Pokud je vám obchodnické srdce vlastní a smlouváte tvrdě do posledního krejcaru, zkuste se někdy zamyslet nad skutečností, že člověk naproti pravděpodobně živí dost rozsáhlou rodinu. Hádat se o čtyři koruny dalších patnáct minut nestojí za váš čas ani důstojnost.

Na druhou stranu bezhlavé rozhazování peněz je nebezpečná a značně sobecká věc. Přesně tímto způsobem se kazí ráje. Místní si vytvoří spojitost, že co běloch to bohatý strýc a o to hůře budou sdírat chudé (na západní poměry) studenty, kteří přijedou po vás. Ve výsledku pak na inflaci cen doplatí nejen další návštěvníci, ale překvapivě také místní obyvatelé.

Speciální turistický ceník

Někdy jsou rozdílné ceny pro místní a pro cizince nastaveny úředně. Jedná se především o vstupy do památek. Na Agra Fort rozdíl mezi vlezným pro domácího a pro přivandrovalce dosahuje čtrnáctinásobku u Taj Mahal je ještě mnohem vyšší a každý rok se nůžky rozevírají víc a víc.

Příklady cen:
  • Ubytování – nejlevnější mezi 400-600 Rs za dvoulůžkový pokoj a noc. V horách o dvě stovky více.
  • Jídlo s masem (např. kari chicken s rýží nebo naanem) – 150-200 Rs
  • Vegetariánské jídlo (placka, majda) – 50-80 Rs
  • Paratha (plněný placek) – 40 Rs
  • Malé šátečky plněné čočkou a jinými pálivými dobrotami – 8-10 Rs
  • Cokoliv od pouličního stánku – 10-40 Rs
  • Litr balené vody – 15-20 Rs (dvoulitrovka pak za 30 Rs)
  • Lístek na vlak mezi Agrou a Varanasi – 330 Rs ve sleeper class

Další příklady cen najdete na vynikajících stránkách o Indii Na čaj.cz  a nebo na Numbeu.

Praktický průvodce přežitím v Indii: Tipy na cestu a jak se neztratit v zemi chaosu Indie Praktické

Taj Mahal, spousta tun běloskvoucího mramoru a nehorázné vstupné pro cizince.

Ubytování

Ubytování je v Indii rovněž neskutečně levné. Ovšem v nejlevnějších hostelech a guesthousech aby jeden pohledal hezký nebo alespoň čistý pokoj či stoprocentně funkční a někdy v posledním měsíci uklizenou koupelnu.

Pravdou je, že spousta hoteliéru nemá šajnu, jak se tenhle byznys vede, co host potřebuje a co jej naopak spolehlivě odradí. Nebo možná tuší, ale je jim to jedno, když platíte v přepočtu 70 korun na noc.

Jak si najít ubytování

Abych nepsal již jednou popsané, praktický článek najdete opět na čaji.  K němu mohu doplnit následující:

V případě nejvyšší nouze se můžete zeptat na ubytování nějakého rikši. Vystavujete se však riziku zapadnutí do systému provizí. Rozhodně jednoznačně uveďte cenovou hladinu, kterou jste ochotní akceptovat. Vždycky je lepší mít aspoň představu kam jedete, i kdyby to měla být jen oblast, kde se guesthousy nacházejí. Na této lokalitě pak trvejte, jinak si opět můžete dát provizní kolečko.

Sám přátelský hoteliér nám doporučil odlišnou taktiku od té v kolegově článku. Po příchodu na hostel nezmiňujte cenu, pokud se vás přímo nezeptají. Je šance, že vám ukáží relativně pěkný pokoj a pak už jim bude blbé vás posílat do horšího a cenu nějak uhádáte. Často se nám stávalo, že po zmínění nízké ceny nám nabízeli jen nejhnusnější špeluňky, protože tušili, že z nás moc nekápne.

Někdy jsou ceny napsané rovnou u recepce. Na více nocí nám skoro vždycky dali slevu (poté co jsme si o ni řekli). Doporučuji platit předem, abyste se vyhnuli nepříjemným ranním překvapením.

Na co si dát při ubytování pozor

Ho(s)teliéři jsou v Indii často pěkní vykukové, kteří za minimální cenu nabízejí také minimální komfort a služby. Obvykle platí, že co si zaplatíte, to taky dostanete. A za 70 Kč/osoba/noc toho jeden nemůže chtít příliš. Co však může chtít, je funkční toaleta, elektřina, avizovaná wifi nebo sprcha. Tohle vše je potřeba zkontrolovat, než se pán vedoucí vypaří neznámo kam a už jej do dalšího rána neuvidíte. Že by v takto levných (i dražších) hotelech příliš často (rozumějte jednou ročně) měnili povlečení nebo aspoň vytřeli, jsem také nezaznamenal.

Bohužel neexistuje přímá úměra mezi cenou a kvalitou ubytování. Takže fakt, že někdo za pokoj chtěl 800 rupií, vůbec neznamenal, že by tento pokoj byl dvakrát nebo alespoň o něco lepší než pokoj za 400 Rs. Chce to smlouvat a rychle získat odhad co kde a za jakou cenu můžete mít. Pak můžete zvážit, kdy vám ušetřených 20 Kč nestojí za další hodinku běhání po městě a kdy je naopak vhodné zvednout kotvy a jít hledat dál.

Klasickou fintou bylo, že jsme na pokoji nenašli mýdlo, ručníky, toaleťák… a přitom na vyžádání nám jej poskytli. V nejlevnějších špeluňkách možná ne všechno z toho (nebo na naše naléhání borec vyběhnul pro toaletní papír do nejbližšího krámu), ale vždycky aspoň něco. Zkrátka zkoušeli, kde na nás můžou ušetřit.

Hostely se na noc často zamykají a pokud – jako my – budete potřebovat odejít někdy nad ránem např. na vlak, doporučuji po jednom akčním útěku z hostelu ve Váránasí se velmi VELMI důkladně ujistit, že pan domácí s tím počítá. Protože vzbudit spícího Inda je jako přivádět k bdělosti mrtvolu.

Praktický průvodce přežitím v Indii: Tipy na cestu a jak se neztratit v zemi chaosu Indie Praktické

No name hostel, který zvenku vypadá výrazně lépe než zevnitř.

Jak v Indii využívat booking.com

Indické hotely na booking.com ve většině případů neuvádějí celou sazbu, ale při platbě vám přirazí 8%. Na rozdíl od jiných zemí, kde se majitelé ubytování snaží skrz booking nalákat na nižší cenu, v Indii se za míň peněz ubytujete, pokud se na rezervaci vykašlete a prostě přijdete rovnu na vybrané místo (a budete smlouvat).

To platí zejména, pokud se chystáte ubytovat na více nocí. V turistické sezóně sice mohou být zejména na atraktivních lokalitách všechny rozumné pokoje vyprodané předem, ale mimo ni lze booking využívat pouze pro představu o místních cenách a k výběru konkrétní adresy.

My se většinou podívali na obsazenost pokojů a pokud nebyla nijak horentní, vytipovali si pár slušně vypadajících míst a ta pak obcházeli.

Ceny ubytování

Větší města paradoxně nabízejí díky rozšířenější konkurenci levnější ubytování. Což samozřejmě neplatí všude a třeba Bombaj je na místní poměry o chlup dražší. Běžně se ve městech dá bydlet za ceny okolo 500 Rs za dvoulůžkový pokoj a noc (nejnižší ceny pak 400 Rs). V horských oblastech jako jsou Mc Leod Ganj nebo Darjeeling je potřeba počítat s nejlevnějšími cenami mezi 600-800 Rs. A to si je ještě člověk musí vyběhat a vyhádat.

Na treky, kde se chodí s průvodcem (např. NP Singalia), se určitě nevyplatí tahat stan, protože se spí v homestays za ceny okolo 200 Rs za osobu.

Praktický průvodce přežitím v Indii: Tipy na cestu a jak se neztratit v zemi chaosu Indie Praktické

Himalájský výhled na Kanchenjungu

Domluva

Angličtina je v Indii sice úředním jazykem, ale jen jedním z více než dvaceti. V některých oblastech na anglicky mluvícího člověka nenarazíte vůbec a tam kde ano, si tento světový jazyk silně přizpůsobili k obrazu svému.

Pro mnoho Indů je angličtina až třetím jazykem (po rodné řeči závislé na konkrétním místě narození a univerzální hindštině). Takže když už jí náhodou mluví, činí tak se silným přízvukem a rozhodně neoplývají slovní zásobou stand upových komiků.

Téměř veškerou komunikaci jsme museli zjednodušovat na holé věty doplněné výraznými gesty. Pokud máte dojem, že se na vás Ind snaží mluvit anglicky, snažte se porozumět kontextu a ze situace odhadovat, co by vám asi tak mohl chtít. Například druhá otázka dosud neznámé osoby bývala nejčastěji, odkud pocházíme – a nezáleželo na tom, jakými pochybnými slovy byla položena.

Voda

S vodou z kohoutku je to v Indii opravdu zlé. Z vlastní trpké zkušenosti mohu potvrdit, že rozšířené upozornění, že není radno si s ní ani čistit zuby, je více než pravdivé.
Balená voda se dá koupit skoro všude a není problém si ji dopřát od podnikavých prodejců ani ve vlaku. Litr stojí 20 Rs a dvoulitrovka 30 Rs.

Led, který nám dávali do oblíbeného džusu z cukrové třtiny rozhodně nebyl z důvěryhodného zdroje a i kdyby náhodou, skladovací podmínky jej stejně spolehlivě rekvalifikovaly na nebezpečný materiál.

Alternativou k balené vodě je pořízení filtru. Dá to sice nějakou práci nachystat pití pro dva na každý den, ale ušetřené peníze a zejména plastuprostší příroda za to stojí. Jen počítejte s tím, že chuťově ani filtrovaná kohoutková není žádná hitparáda.

Praktický průvodce přežitím v Indii: Tipy na cestu a jak se neztratit v zemi chaosu Indie Praktické

Voda v řece Ganze je obzvláště výživná se všemi těmi mrtvolami

Jídlo

Nejčastěji jsme se stravovali v tzv. dhábách, neboli pouličních vývařovnách a kutloších, které možná na první pohled vypadají děsivě, ale při bližším průzkumu zjistíte, že to není tak strašné (působí otřískaně, ale čistě). Obecně se vyplatí vyhledávat podniky, kde je plno. To znamená jednak čerstvější jídlo a hlavně důvěra místních zvyšuje šance nic veselého nechytit i pro turistu.

Při výběru jídla je fajn si nechat poradit přímo obsluhou, vybrat si podle obrázku, ukázat do zvoleného hrnce a nebo si prostě nastudovat, co které slovo znamená.  Ze začátku mě děsily hodně zašlé pánve, na kterých se jídlo ohřívá, ale vzhledem k množství desinfekčního chilli i vysoké servírovací teplotě dělají kuchaři opravdu všechno proto, aby udrželi brebery dál od vašich talířů.

Většina Indů jsou vegetariáni a tomu odpovídá zaměření pouličních kuchyní. Hledat jídelnu, kde se dělá maso, bývá na dlouhé lokte. Pokud při tom projdete okolo některého z místních „řeznictví“ a uvidíte/ucítíte, v jakých podmínkách se zde kuřecí skladuje, stejně si raději skočíte na čočku.

Občas jsme z různých důvodů (např. bylo pozdě večer) jedli v „hotelových restauracích“ (ne, realita není tak honosná jak to zní). Jídlo zde bývá minimálně o třetinu dražší a jestli je zde maso skladováno lépe, je velkou otázkou s pochybnou odpovědí.

Masité i vegetariánské pokrmy jsou nejčastěji v podobě kousků v omáčce doplněné o rýži nebo placku. Oblíbené jsou také „parathy“ – placky plněné obvykle bramborem nebo květákem. Přesto, že je indické jídlo výborné, snadno se kvůli jednotvárnosti přejí a po 14 dnech bych dal cokoliv za chleba s máslem.

Indická kuchyně pálí více, než si Evropan dokáže představit. Chilli zajišťuje jistou desinfekci a nepálivé pokrmy prakticky neexistují. Omáčky bývají připraveny ve velkých množstvích na celý den a není, jak jejich složení ovlivnit. V případě pouličních nudlí, které vám udělají rovnou před nosem, sice můžete zkusit poprosit o „not spicy“, ale ke vší smůle fakt, že je úroveň ostrosti pod rozlišovací schopnosti domorodce, neznamená, že Evropanovi stejně neshoří pusa.

V okolí nádraží jsme se rádi stravovali pečenými šátečky naplněnými povětšinou čočkou nebo brambory. I tak se jednalo o příjemnou změnu.

Nutno podotknout, že i když jsou jídla co se filosofie přípravy a konzistence týče dost podobná, přece jen se v každé části Indie vaří jinak. Největší změnu znamenají himalájské oblasti s nepálskou a tibetskou kuchyní. Plněné knedlíčky momos, housky s vajíčkem nebo nudle nám zpestřovaly jídelníček při každé návštěvě u horských velikánů.

Ve stejných místech také dostanete i klasický čaj (třeba prvotřídní Darjeeling v okolí stejnojmenného města proslulého svými čajovými zahradami). Jinak je v celé Indii za čaj považována hutná směs mléka, čaje a koření zvaná též masala.

Praktický průvodce přežitím v Indii: Tipy na cestu a jak se neztratit v zemi chaosu Indie Praktické

Klasika...

Nakupování

Velmi jednoduše. Nic velkého nečekejte. Nejběžněji se v Indii nakupuje na tržištích nebo v malých nijak přehnaně zásobených obchůdcích. Na větší prodejny člověk narazí zřídka. Mimo hodně turistické oblasti není velká šance nakoupit cokoliv „normálního“ a tak jsme se např. do vlaku běžně zásobovali plackami, (sušeným) ovocem nebo sušenkami.

Vyplatilo se nám poctivě kontrolovat záruční lhůtu. Zboží prošlé o několik let (!) nebylo nijak výjimečné. Proti odírání cizinců zavedla vláda hezkou povinnost nazvanou MRP. Tzv. Maximum Rupies Price je údaj vytisknutý na obalu jakéhokoliv produktu. Koukejte na ní a nenechte se natáhnout.

V případě, že náhodou najdete místo, kde se dá platit kartou, nedoporučuji dávat kartu z ruky a rozhdoně si zkontrolujte cenu na displeji terminálu. Jedná se o jeden z běžných scamů (podvodů).

Zdravotní rizika

Co bych v zemi, kde hygienické standardy určují volně se potulující krávy a hromady všudypřítomných odpadků, osobně rozhodně nepodcenil, jsou doporučovaná očkování na žloutenku nebo břišní tyfus.

Nejpravděpodobnějším zdravotním rizikem hraničícím s jistotou je, že něco chytnete z místní vody nebo jídla. Důslednou hygienou, dodržováním zásady, že vodou z kohoutku se nečistí ani zuby a selským rozumem můžete ovlivnit, jak moc zlé to s vámi bude. Ale uvítací průjem po několika prvních dnech nemíjí skoro nikoho (ani nás…).

Některé oblasti jsou ohroženy malárií. Doporučuji si je vyhledat a dbát zvýšené opatrnosti – např. spát pod moskytiérou a používat repelent. Nejsem fanouškem preventivního užívání antimalarik. V případě podezření na malárii se dá sehnat účinná léčba v místních lékárnách.

Praktický průvodce přežitím v Indii: Tipy na cestu a jak se neztratit v zemi chaosu Indie Praktické

Člověk se může modlit jak chce a stejně se p...

Bezpečnost

I přes velmi bídnou pověst Indie, co se týče bezpečnosti, mě osobně překvapilo kolik např. sólocestovatelek do této země vyráží. Pravdou je, že pokud nezapomenete používat hlavu a dáte na doporučení místních, co ještě ano a kam už ne, žádné zásadní nebezpečí vám nehrozí. My takto byli varování před volným pohybem mezi vesnicemi v okolí města Philibit. Z toho, co jsem vyrozuměl, se jednalo o kombinovaný problém rizika pohraničních šarvátek a eventuálního nepřiměřeného zájmu ze strany obyvatel.

Ve městě jsem jakés-takés ohrožení pocítil jen jednou. Bylo to v malém zapadákově docela pozdě večer a problém byl pravděpodobně veskrze psychologického rázu. Zkrátka bylo extrémně nepříjemné vědět, že je každý můj pohyb neustále sledován a velmi okázale pozorován.

Faktem je, že by si člověk měl velmi důkladně hlídat věci a vše pečlivě zamykat. Na hostelech bych nic cenného určitě nenechával. Některé ho(s)tely nemají zámky na dveřích a nebo je mají nedůvěryhodně chatrné, takže si určitě přivezte vlastní poctivý visací zámek.

Na druhou stranu v Darjeelingu jsme po domluvě s majitelem v koutku hotelové jídelny nechali na pět dní asi půlku cestovního vybavení včetně stanu a vše jsme po návratu z treku shledali zcela nedotknuté.

Podobně jako v Jižní Americe bude i v Indii názor na bezpečnost hodně závislý od osobní zkušenosti. Půlka lidí vás dostane do stavu absurdní paranoie a druhá půlka bude tvrdit, jak neměli vůbec žádný problém. My jsme byli vždy hodně opatrní, věci jsme si hlídali více než důkladně a díky tomu nás žádný zásadní problém opravdu nepotkal.

Mezi reálná nebezpečí patří pohyb v určitých oblastech ve volné přírodě. V okolí tygří rezervace vypadali její správci velmi seriózně. Opakovaně nám kladli na srdce, že procházka po lese, kde žije spousta věcí, jež nás považují pouze za další kousek masa, není vůbec dobrý nápad.

Praktický průvodce přežitím v Indii: Tipy na cestu a jak se neztratit v zemi chaosu Indie Praktické

Chcete být v Indii úplně v klidu? Naroďte se jako kráva.

Lidé

Největší riziko, jako všude jinde na světě, samozřejmě představují samotní lidé. Ani ne tak pro vaše zdraví, život nebo počestnost, ale spíše peněženku.

„Hello my friend“ je věta, na kterou jsem byl po týdnu alergický. V drtivé většině případů se jí uvádějí vykukové, kteří s vámi přátelské úmysly rozhodně nemají. Ať už se jedná o libovolný druh scamu (podvod na turisty), předraženou dopravu, nehoráznou platbu za podrbání čipmánka nebo pokus vám vnutit něco, co opodál seženete desetkrát levněji, majfrendům se vyplatí obloukem vyhnout.

Známé je riziko organizovaných scamů, kdy se nepozorný turista může snadno ocitnout na okraji města ve staré tovární hale a zde být více či méně agresivními prostředky nucen ke koupi obleku nebo čehokoliv jiného, co rozhodně nepotřebuje nebo odmítá zaplatit.

Kromě neskutečně otravných prodejců a rikšáků se naštěstí v miliónových Indických davech vyskytuje i podstatné procento pohodových a nápomocných existencí. Větu: „Jste v mé zemi hosty a já vám musím pomoci”, jsme slyšeli velmi často a mnohdy pro jejího vyslovitele znamenala slušnou nálož obtíží, které nám pomohl překonat. Dokonce i mezi rikši se čas od času vyskytne férový chlap, který nabídne dobrou cenu a ještě vám bez myšlenek na znásobený profit pomůže najít opravdu solidní ubytování. Ale v tomhle odvětví se jedná opravdu o výjimky.

Co jsem vnímal jako zajímavý problém já, byl fakt, že mnohdy se na interakci nelze dopředu psychicky připravit. Jestli děti, které se na mě hnaly pronesou s nataženou „Hellou, ten rupies” a nebo se budou chtít jen přátelsky pozdravit, nebývalo do poslední chvíle jasné. Nikdy jsem se tak nemohl naladit na přátelskou notu nebo naopak koukat, kde nechal tesař díru, s předstihem, který by pro mě byl psychicky pohodlnější.

Praktický průvodce přežitím v Indii: Tipy na cestu a jak se neztratit v zemi chaosu Indie Praktické

Tahle skvělá rodina nás pozvala na čaj

Víza:

Pokud se v Indii nemíníte zdržovat déle, než dva měsíce, je nejlepší volbou elektronické vízum. Veškeré informace najdete na stránce českého velvyslanectví.

Doprava

Doprava v Indii znamená mnoho svérázných a nezapomenutelných zkušeností…

Jak se dostat do země

Pokud pominu pozemní varianty pro fajnšmekry, většina návštěvníků do Indie poletí. Zde mohu doporučit vyhledávač Kiwi a jeho solidní schopnost nacházet kombinované lety do kdejakého zapadákova. My se díky ČSA a indické nízkonákladovce dostali z Prahy s jediným přestupem v Dubaji do Amritsaru. Ušetřili jsme si tak návštěvu Dillí a jeden útrpný přesun.

Letadla

Pokud plánujete změnit destinaci o tisíc kilometrů a nemáte potřebu výrazně šetřit nebo získat pár nových traumat, doporučuji se poohlédnout po vnitrostátních leteckých linkách.

Vlaky

Vlaková doprava v Indii je neskutečné levná, ale zato pomalá a vhodná pro otrlejší cestovatele (pokud si nechcete připlatit za luxusnější třídy). Nejvíce zážitků a nejméně pohodlí nabízí obyčejná druhá třída, která stojí zcela směšné peníze (Agra – Varanasi, 600 Km, 70 Kč).

Humánnější a lepší variantou ve smyslu cena/výkon je cestování ve druhé lehátkové třídě (sleeper class) – pokud jste si své místo rezervovali včas. Stejnou trasu můžete projet v přepočtu za něco málo přes stovku.

Vyšší třídy AC Tier sice oplývají vymoženostmi jako klimatizace a redukovaný počet pasažéru, ale stojí již několikanásobně víc (ale z hlediska ekonomicky silnějších národů pořád ne zas tak moc).

Na nádražích zkuste hledat okénka pro cizince. Je určitá šance, že v nich bude sedět anglicky mluvící osoba.

Praktický průvodce přežitím v Indii: Tipy na cestu a jak se neztratit v zemi chaosu Indie Praktické

Pět hodin zpoždění? Tak já si ještě zdřímnu.

Rezervace jízdenek přes internet skrývá dva zásadní kameny úrazu. Prvním je nepřívětivý rezervační systém indických železnic. Nutností je lokální SIM karta a velká dávka trpělivosti, protože pouze zjištění, přes jakou kolonku se dá zaplatit mou kartou, mě stálo hodně nových šedin. Můžete zkusit použít tento návod.

Druhým problematickým bodem je předstih, s jakým je potřeba jízdenky objednat. Týden dopředu bývá málo. V případě kontroly dostupnosti míst si hlídejte, jestli je k dispozici opravdu ještě volné lehátko nebo jen zařazení na listinu čekatelů (waiting list). Z procesu samotné rezervace a následného emailového potvrzení to není na první pohled zřejmé. Je nutné si ověřit, co která zkratka v rezervačním systému znamená.

Vícekrát se nám stalo, že jsme rezervaci lehátka nezvládli včas a na waiting listu se naše místa neuvolnila. Indické železnice v tomto případě nevrací celou částku, ale jen její většinu (už si bohužel nepamatuji, kolik přesně to bylo). Na okýnku nám prodali nové lístky do druhé třídy a vysvětlili, že stejně máme zkusit nastoupit do lehátkových vozů. Prý se může nějaké místo uvolnit nebo se nějak dohodneme s průvodčím.

Výsledek vypadal různě. V jednom vlaku bylo evidentně jedno, kdo má jakou jízdenku. Šestnáctihodinová cesta s dalšími pěti pasažéry na jedné lavici, mrakem pytlů a dvěma rodinami pod nohami doteď patří k mým nejextrémnějším cestovatelským zkušenostem. V druhém vlaku si průvodčí uměl udělat pořádek a my jej uprosili, že se nám bude na zemi ležet opravdu dobře. Třetí vlak byl obsazeností podobný prvnímu, ale vystupující dobrodinec nám po pár hodinách sezení v uličce přenechal své místo.

Mnohahodinová zpoždění jsou standard. Naštěstí na nádražích funguje velmi dobrý informační systém. Přímo ve vlaku se zejména v noci docela špatně orientuje, kde zrovna jste. Nám vůbec nefungovala GPS a doptávat se (polo)spících Indů je trochu frustrující zážitek. Dobrým řešením je mít lokální SIM s daty a přímo na webu železnic kontrolovat aktuální zpoždění a nejbližší stanici vašeho vlaku.

Praktický průvodce přežitím v Indii: Tipy na cestu a jak se neztratit v zemi chaosu Indie Praktické

Poloprázdné kupé indického vlaku

Autobusy

Autobusová doprava je o chlup dražší než sleeper class ve vlaku, ale většinou není potřeba rezervovat příliš dopředu (nakup den nebo jen pár hodin předem byl ok) a máte své místo jisté. Existují i spací autobusy, ale komfort větší než jednu relativně úzkou a tvrdou polici pro dva lidi neočekávejte.

Řidiči autobusů jezdí jako závodníci, což v kombinaci s otřesným stavem silnic nebo horskými serpentinami a absencí tlumičů vytváří zdravé napětí, jestli vypadnete střechou nebo oknem.

MHD a rikše

MHD ve většině měst (v našem případě kromě Kalkaty) neexistuje. Pokud je přítomno, je síť linek chaoticky značená, doptávání je nutností a zastávky nebývají přehnaně výrazné.

Denním chlebem je v Indii cestování rikšou. To s sebou nese pravidelné smlouvání, které mi zhruba po dvou dnech začlo lézt na nervy. Lepších cen a menšího úsilí k jejich dosažení se turista dočká, pokud poodejde do větší vzdálenosti od turistických míst a známých hotelů. Hodně rikšáků na takových placech už nemá zapotřebí smlouvat s „chudáky“ a raději vyčkávají na bohatší hejly.

Pro orientační ceny dopravy “indickou helikoptérou” mrkněte na infostránky Dillí.

Mimo Dillí bych samozřejmě očekával ceny nižší. Vždycky si cenu domluvte předem. Pokud nemáte drobné v přesné hodnotě, je dobré předem také platit.

Praktický průvodce přežitím v Indii: Tipy na cestu a jak se neztratit v zemi chaosu Indie Praktické

Motorky a rikše jsou nejčastějšími prostředky hromadné dopravy (ne, nespletl jsem se :) )

Autostop

Ve zkratce: autostop v Indii neznají, ale je možný. Stačí všem dobrotivým lidem, kteří vám cestou k dálniční odbočce zastaví a budou vás chtít odvézt zpátky na autobusové nádraží vysvětlit, že opravdu víte, kam jdete a co děláte.

Na okraji dálnic pozor. Je zde docela hustý protisměrný provoz.

Stopuje se podobně jako ve zbytku Asie. Univerzálním znamením pro zastavení není vztyčený palec, ale poklidné mávání vodorovně nataženou rukou.

Simka a data

Indie je jedna ze zemí, kde se výrazně hodí mít lokální SIM kartu. Užitečnost místního čísla a datového připojení jsem popsal již v části věnované vlakům. Také různé veřejné wifi jsou vázány na indické telefonní číslo.

Získat SIM kartu chce trochu opatrnosti. Nás napoprvé napálil jakýsi smluvní prodejce společnosti AIR TEL v Agře. Veškeré předem nabité služby nám po dvou dnech stornoval a jelikož jsme za tu dobu přejeli do zcela jiného indického státu, už nebyla šance jej jakkoliv dohledat a nějak se domáhat svých práv.

Přesto AIR TEL mohu doporučit. Jen je nutné jít do jejich oficiální kanceláře a ne k někomu, kdo je pouze zastupuje. K nákupu SIM stačí pas a není nijak drahá.

Dobíjet pak lze na spoustě míst s logem společnosti. V případě, že si u kohokoliv dobíjíte např. předplacená data, počkejte si na potvrzovací SMS a požádejte obchodníka, aby přímo na vašem mobilu vytočil číslo, po kterém se na displeji ukáže potvrzení, že máte opravdu nabito. Nám pán z pouličního kumbálu dokonce rovnou ukazoval na svém mobilu, kterou volbu pro nás nabíjí. To je ideální případ. Z nějakého záhadného důvodu v SMS nebo potvrzení na displeji nemusí sedět dobíjená částka ani objem dat. Ale při demonstraci od obchodníka a hlavně ve výsledku při používání bylo vše ok.

Paliva do vařiče

Pokud nevyrážíte na dlouhý trek do hor, kde víte, že nebude možnost homestays, vařič nejspíše nevyužijete. Zde je však krátký souhrn mých poznatků.

Plynové kartuše v Indii sehnat prakticky nelze.

Benzín se dá najít samozřejmě všude.

S lihem to může být ošemetné. Ve státě Punjab je prodej lihu zakázán. V jiných státech se dá koupit v lékárnách, ale nepovedlo se mi najít lepší než 70%. Tak jsem si zahrál na malého chemika a líh koncentroval odsolovací metodou.

Co přibalit

Kromě vašeho běžného cestovního vybavení, se vám bude hodit následující:

  • Visací zámek. Občas není dveře pokoje čím zamknout a nebo nás nabízený zámeček nenaplňoval důvěrou.
  • Háčky, za které si ve vlaku pověsíte batoh.  Demonstrace v tomto článku.
  • Špunty do uší. V kraválu měst, který dnem i nocí panuje, nebo jestli chcete spát ve vlaku, jsou nutností.
  • Spacák. Hodí se nejen do hor, kde deky v homestayích nemusí poskytnou dostatek izolace od himalájského mrazu, ale také všude, kde se poslední rok neměnilo povlečení. Což znamená v cca polovině případů. Krom toho zima bývá už v předhůří Himalájí, kde ho(s)tely žádné topení nemají.
Praktický průvodce přežitím v Indii: Tipy na cestu a jak se neztratit v zemi chaosu Indie Praktické

Fascinující život na střechách, kde tolik nedoléhá všudypřítomný hluk ulic.

Další užitečné tipy

Fantastickou stránkou, odkud jsem čerpal většinu svých předstartovních znalostí je Na čaj.cz. Doporučuji jako doplňkovou četbu k mému článku.

Pokud máte sami jakoukoliv zkušenost nebo dobrou radu ohledně cestování po Indii, podělte se o ni v komentářích, na facebooku nebo mi napište a já ji rád zakomponuji.

Podělte se, doporučte
Související články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *